Poslanci se nestačí divit, o kolik si snížili platy

Praha – Napjatý rozpočet a všudypřítomné protesty proti nutným škrtům napříč státními výdaji – i poslanci si za této situace koncem loňského roku sáhli na vlastní platy. Odhlasovali si jejich snížení o pět procent a zdanění kritizovaných poslaneckých náhrad. Mysleli si, že tím přijdou řádově o pár tisícovek měsíčně, teď se ale nestačí divit. Podle informací online deníku Týden.cz na lednové výplatní pásce mají částku o dvacet tisíc nižší. Řadě z nich se to nelíbí a ve sněmovně zaznívají nespokojené hlasy napříč politickým spektrem.

„Mysleli jsme, že přijdeme tak o 11-12 procent, ale ono to je v průměru až 20 procent. A to už je opravdu hodně. Solidarita je sice pěkná věc, ale dvacetiprocentní propad ekonomiky přece jen nemáme,“ postěžoval si online deníku Týden.cz poslanec ODS Marek Benda. Není sám, koho výše lednového platu zaskočila. Kritika zaznívá i od sociálnědemokratických poslanců nebo z klubu TOP 09.

Poslanci si loni své příjmy seškrtali hned na několika frontách. Stejně jako v případě soudců a dalších ústavních činitelů klesl jejich základní plat o pět procent. Tím pádem se snížily i náhrady, které členové sněmovny dostávají na stravu, reprezentaci a dopravu. Jejich výše je totiž z platu přímo odvozena. Náhrady navíc nově podléhají dani z příjmu a započítávají se do superhrubé mzdy, tím pádem poslancům vzrostly odvody na zdravotní a sociální pojištění.

Suma sumárum tyto úpravy připravily poslance o 18 až 25 tisíc měsíčně. Podle výplatní pásky, kterou poskytl deníku Právo jeden z poslanců, který si nepřál být jmenován, klesly jeho příjmy z loňských 95 607 korun čistého na lednových 75 981 korun. V této částce je zahrnut poslanecký plat, funkční příplatek a paušální náhrady na stravu, reprezentaci a dopravu.

Snížení platů má platit po celé funkční období stávající sněmovny čili do roku 2014. Náhrady by se měly danit natrvalo. Vedle toho už také poslanci a senátoři nemohou zdarma cestovat veřejnou dopravou a přišli také o nárok na proplácení vnitrostátních letenek.

Přidávání se poslanci asi hned tak nedočkají

Snížením platů se už v úterý zabýval poslanecký klub ODS, k žádnému konkrétnímu opatření na alespoň částečné narovnání příjmů poslanců ale nedospěl. Žhavým tématem je teď krize ve zdravotnictví – způsobená odchody lékařů mimo jiné kvůli nespokojenosti s výší jejich platu – a důchodová reforma. Navíc je jakékoli zvyšování platů ústavních činitelů vždy krajně nepopulární záležitostí, tím více v době doznívající ekonomické krize.

Alespoň částečně může poslance uklidnit skutečnost, že mezi volenými reprezentanty státu nejsou sami, kdo s novým rokem přišel o peníze. Příjmy se totiž propadly i ministrům a prezidentu republiky.

hires
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
14:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
14:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
včera v 17:02

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
včera v 16:32

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026

VideoInflace výrazně neroste, horší je to v průmyslu a stavebnictví

Navzdory válce s Íránem aktuálně inflace výrazně neroste, krotit ji pomáhají třeba levné potraviny. Ceny zemědělských výrobců v květnu meziročně klesly o víc než třináct procent. Ekonomové ale upozorňují, že tento sestup může být dočasný. Zastavit ho můžou třeba výdaje za pohonné hmoty nebo hnojiva. Horší je situace v průmyslu a stavebnictví. Tam ceny materiálů stouply meziročně zhruba o šest procent. „Všechno, co souvisí s ropou, asfaltové pásy, polystyreny a doprava – to jsou věci, které nám teď hodně vzrostly,“ přiblížil jednatel firmy Lucern dřevostavby Lukáš Černík. Nárůst je ale v nižších jednotkách procent, ceny nemovitostí to tak podle něj zásadně neovlivní.
16. 6. 2026
Načítání...