Poslanci schválili sociální reformu i změny v nemocenské

Praha – Poslanci dnes poslali předlohy sociální reformy do závěrečného schvalování. O její konečné podobě bude jasno nejdříve příští týden. Už nyní však původní předloha utrpěla nějaké změny. Normy, jež kritizuje levicová opozice, mají zavést změny v systému sociálních dávek, v pravidlech pro podporu v nezaměstnanosti a ve vyplácení dávek zdravotně postiženým lidem. Zelenou dala sněmovna i změnám v nemocenské. Rychlé schválení odkladu účinnosti služebního zákona o tři roky zablokovala opozice.

Předlohy mění například rodičovský příspěvek, podmínky výplaty příspěvku na bydlení a podmínky pro podporu v nezaměstnanosti. Do zprostředkování práce zapojí pracovní agentury. Změnit by se měla pravidla pro zaměstnávání zdravotně postižených lidí a sjednotit by se mělo několik dávek pro handicapované na dvě, na mobilitu a na pomůcky. Příspěvek na mobilitu má činit 400 korun měsíčně. Mezi příspěvky na zvláštní pomůcky patří i dotace na automobil. Podle návrhu výboru má činit 200 tisíc korun na deset let, vláda navrhuje 100 tisíc na pět let.

Sociální karty budou jen pro zájemce

Některé změny v předlohách už navrhl sněmovní sociální výbor. Týkají se například sociální karty, jejíž používání jako platebního nástroje by mělo být výslovně dobrovolné. „Karty jsou dohodnuty tak, že budou pouze dobrovolně. Tam, kde je zneužívání sociálních dávek, budou nedobrovolně,“ konstatuje premiér Petr Nečas.

Nad touto změnou se však pozastavuje komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková. Výplata sociálních dávek v hotovosti nyní stát stojí miliardu korun. Otázkou je, kolik lidí si na nový způsob výplaty přivykne. „Problém může nastat v malých vesnicích,“ upozorňuje navíc Hrstková. „Je to technologické sjednocení těch variant, které už jsou dnes k dispozici, a zároveň jejich rozšíření o případnou standardní platební funkci. Tedy je to zvýšení komfortu občana, nikoliv, jak se někteří snaží stále dokola občanům namlouvat, snížení komfortu,“ dodává však ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Sjednotí se i výplatní místo, nově bude na úřadech práce. „Doteď je 415 výplatních míst, po té reformě to bude 409, není to žádné dramatické snížení,“ upozorňuje šéf Věcí veřejných Radek John.

Milan Urban:

„Nejde o efektivitu té státní správy a o úsporu, aby se nezneužívaly sociální dávky, ale jde spíše o byznys. To znamená o ty karty, o to, aby část peněz spravovaly banky.“

Novinkou je i to, že budou mít podle předlohy nárok na podporu v nezaměstnanosti i lidé, kteří odpracovali rok za uplynulé dva roky místo nynějších tří. Nárok na ni budou mít také studenti, kteří zároveň pracují a platí pojištění. Z evidence úřadu práce ale budou vyřazeni lidé, kteří odmítnou bez vážných důvodů nabídku prospěšných prací v rozsahu až dvacet hodin týdně. Opoziční ČSSD s tím souhlasí pouze u lidí, kteří jsou v evidenci nejméně pět měsíců. „Domnívám se, že vůči krátkodobě nezaměstnaným je toto ustanovení příliš přísné a jednoznačně zhoršuje jejich postavení na trhu práce. Více než k čemu jinému bude totiž motivovat nezaměstnané přijmout první práci, která se naskytne, z obavy, že jinak budou muset jít zametat ulice,“ tvrdí poslanec ČSSD Roman Sklenák.

Přežije reforma opoziční vládu?

Cílem předloh je podle Drábka zjednodušení a zefektivnění sociální ochrany, menší administrativa a větší vstřícnost klientům. Ministr zdůraznil, že se nesníží počet výplatních míst, ač budou nově na kontaktních místech úřadů práce. Celá reforma by měla státní kase uspořit zhruba 20 miliard korun, to, že se vše vyplácí v hotovosti, stojí miliardu korun.

Platební karty
Zdroj: Henryk T. Kaiser/Isifa/Rex Features

Podle Hrstkové řeší však reforma mnoho věcí najednou a mnoho bodů není domyšlených. Opozice k ní navíc má výhrady. Pokládá předlohy za asociální. Sníží prý sociální ochranu a povedou ke zvýšení bezdomovectví a růstu počtu lidí ohrožených chudobou. Některé její parametry sice pozměnit v dalším vládním období půjde, jiné, jako vyplácení dávek přes sociální karty, nejspíš ne. Stát se toti bance uváže 12letou smlouvou. „Celou tu sociální reformu provází dvě slova – chaos a řekněme válec,“ uzavírá vše opoziční hlas předsedy hospodářského výboru Milana Urbana (ČSSD).

Sněmovna podpořila i změny v nemocenské

Podle nové předlohy by mělo pojistné odvádět od příštího roku více lidí. Nově půjde například o společníky, jednatele, prokuristy, likvidátory či zástupce firemních rad a za určitých podmínek i šéfy zahraničních společností. Upravit by se mohl také režim vycházek. Lidé na nemocenské by měli podle předlohy mít vycházky nejvýše šest hodin, a to mezi 07:00 a 19:00. Lékař by přesnou dobu vymezil. Pacienti s náročnou léčbou by si mohli dobu vycházek ale výjimečně volit s ohledem na svůj zdravotní stav. Týkalo by se to třeba lidí s rakovinou či vážnými psychickými potížemi. Pokud by člověk dobu vycházek nedodržel, nepřišel ve stanovený termín na kontrolu nebo nesdělil lékaři místo, kde bude stonat, mohla by mu podle návrhu hrozit pokuta 20 tisíc korun.Novela zákona o nemocenském pojištění sepsaná ministerstvem práce a sociálních věcí nyní míří k projednání výborů.

Opozice však dnes zablokovala rychlé schválení předlohy, která by odložila účinnost služebního zákona o další tři roky. Proti rozhodnutí o vládním návrhu už v prvním čtení se postavili poslanci sociální demokracie. Předloha, kterou chce kabinet nahradit zcela novým zákonem o úřednících, míří do sociálního výboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 15 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...