Politici se přou o budoucí těžbu lithia v Česku. Pod zemí tu jsou možná až tři procenta světových zásob za biliony korun. Zatímco hnutí ANO a KSČM chtějí, aby vzácný kov těžil výhradně stát, sociální demokracii a pravicové opozici by nevadilo, kdyby se toho za přesně stanovených podmínek ujala soukromá firma.
Politici se přou o budoucí těžbu lithia v Česku. Zvažují, zda má těžit stát, nebo soukromá firma
U severočeského Cínovce probíhají průzkumné vrty. Během dvou až tří let by tu mohla začít těžba lithia. V podzemí je asi jeden a půl milionu tun vzácné suroviny. Nejvíc v Evropské unii. „To, co se blýská na tom kameni, je slída cinvaldit a ta slída obsahuje lithium,“ říká geoložka Geometu Olga Bubníková.
Cena lithia roste. Kov dobře uchovává energii, a používá se proto třeba při výrobě baterií do mobilů, notebooků a elektromobilů. „Máme vlastní lithium, umíme ho zpracovat, umíme ho vytěžit,“ konstatuje jednatel he3da, výrobce lithiových baterií, Jan Procházka.
Množství kovu pod Cínovcem zkoumá firma Geomet, kterou vlastní australský investor. Zahraniční kontrolu nad výzkumem i případnou těžbou ale vylučuje hnutí ANO i KSČM. „To, že někdo investoval pár desítek milionů do nějakých vrtů, ještě neznamená, že má vytěžit naše nerostné bohatství za 80 miliard dolarů,“ vysvětluje předseda hnutí ANO, Andrej Babiš.
„Předpokládám, že to ti poslanci, kteří nastoupí po volbách, nepovolí,“ prohlásil předseda strany Vojtěch Filip (KSČM). Zmíněné strany by firmě ani nekompenzovaly to, že provedla průzkum. „Ale tak to je riziko podnikání. Pokud vím, tak naše firmy také v zahraničí dělaly nějaké průzkumné vrty v Rusku. A když nic nenašly nebo nedostaly tu licenci, tak měly smůlu,“ dodal Babiš.
Podle MPO má soukromá firma právo na přednostní těžbu
Ministerstvo průmyslu a obchodu ale upozorňuje, že soukromá firma dostala spolu s licencí na průzkum i právo na případnou přednostní těžbu. Podle ministra průmyslu s tím počítají české zákony. „V zásadě je předurčena k tomu, aby získala to právo těžby. Stát by měl působit takovou spolupracující formou s tím soukromým investorem a já v této věci také vedu jednání s těžební společností Geomet,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).
Firma se k politickým sporům nevyjadřuje. Poslala obecné prohlášení. „Žádný stát ve vyspělém světě neprovádí geologický průzkum výhradních ložisek na vlastní náklady, svěřuje jej soukromým subjektům a má k tomu platnými zákony stanovenou legislativní proceduru,“ řekl generální ředitel firmy Geomet Richard Pavlík.
Smířlivější k soukromé těžbě jsou pravicové strany. I ony ale požadují, aby měl stát z lithia co největší prospěch. „Stát je většinou horším podnikatelem, horším správcem majetku, takže já bych se vůbec soukromého sektoru nebál,“ uvedl poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček (ODS). „Že by stát těžil sám lithium, to je technicky nereálné, my na to nemáme technologie ani know how,“ říká předseda poslaneckého klubu Michal Kučera (TOP 09).
Podmínky a rozsah případné těžby by měly upřesnit báňský úřad a ministerstvo životního prostředí.
Kde se nachází v Česku lithium
Lithiovou provincií jsou v Česku tedy především Krušné hory. Česká geologická služba tu aktuálně eviduje tři různá ložiska.
Největší z nich je v okolí Cínovce. Další pak v lokalitě Krásno u Horního Slavkova nebo v Potůčkách. Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá také získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu. Než se s tím ale začne, musí dojít k náročnému byrokratickému i průzkumnému procesu.
Zatím je na tom z hlediska příprav nejlépe firma Karla Janečka – Cínovecká Deponie. Ta chce lithium získávat právě z odkališť. Aktuálně jí Báňský úřad udělil stanovení dobývacího prostoru. Další společnosti zatím mají jen osvědčení o výhradním ložisku nebo vymezené průzkumné území.
- V případě Cínovce Geologická služba předpokládá, že tu může být uloženo až 95 procent všech zdrojů lithia v Česku – to je asi milion a dvě stě tisíc tun. Celkem jsou na našem území uložena asi tři procenta všech světových zdrojů. Těžařská místa v Krušných horách by se tak v budoucnu mohla zařadit vedle největších ložisek lithia, jako jsou Chile, Čína nebo Austrálie.
- Cínovec je jedna z nejstarších těžebních oblastí. První zmínky o rýžování cínu a stříbra pocházejí z druhé poloviny 14. století. Na konci století šestnáctého přistoupili havíři k ražbě první štoly a k dolovaným surovinám se přidala měď. Třicetiletá válka znamenala v českých zemích úpadek hornictví, který zasáhl i Cínovec. Od tohoto data se těžba v okolí hory rozdělovala na českou a saskou.
- V roce 1879 byl objeven význam wolframu pro tvrzení oceli a cínovecké doly se připojily k jeho těžbě. Po druhé světové válce byla historická ložiska systematicky vytěžena a pozornost se upřela na jižní stranu. Aktivní dobývání cínu a wolframu bylo na Cínovci ukončeno v roce 1991.
Světové zásoby lithia se odhadují zhruba na 14 milionů tun
Největší ložiska lithia se nacházejí v Chile. Získává se tam z roztoků na solných pláních. Druhou největší zásobárnou je Čína, kde se ukrývá více než pětina zásob.
Lithium najdeme i v Argentině, kde se ho nachází 14 procent zásob. Čtvrtou nejbohatší zemí je v tomto směru Austrálie s jedenácti procenty světových zásob lithia. Další ložiska jsou například v Portugalsku, Brazílii, USA nebo Zimbabwe.
Světová produkce lithia
Každopádně cena lithia roste. „Uhličitan lithný je obchodovatelný na burze, cena se mění časem, pár let nazpátek byla jeho cena kolem pěti tisíc dolarů za tunu, dnes je to i ke 20 tisícům za jednu tunu,“ vysvětluje Tomáš Kazda z Ústavu elektrotechnologie na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií při Vysokém učení technickém v Brně. Česko se tak podle něho může stát jedním z pěti nejdůležitějších míst na světě, když si vezmeme množství zásob, které zde jsou.
Ceny tohoto kovu jen oproti loňskému roku stouply zhruba o dvacet procent. Na cenu lithia tlačí rostoucí poptávka, hlavně kvůli zvyšující se produkci lithiových baterií do elektromobilů. Prudce tak rostou i akcie firem, které měkký kov zpracovávají.
„Lithium se stalo vzácným kovem až v poslední době, až po objevení jeho vynikajících vlastností, hlavně pro svoji možnost uplatnění vysoce kapacitních baterií. Dále pro výrobu velmi lehkých a pevných slitin, pro keramiku, pro maziva nebo pro některá speciální léčiva. A v blízké budoucnosti bude největší spotřebitel průmysl keramiky a elektromobility,“ míní geolog z Geologického ústavu AV ČR Karel Breiter.