Praha – Paní Iveta je půl roku v nové práci. Trápí ji ale normy, které zaměstnavatel stanovil. Ty jsou podle ní nadsazené. Navíc trestem za jejich nesplnění je neplacená práce přesčas. Firma navíc pokutuje zaměstnance za vyrobené zmetky nebo třeba špatné parkování.
Pokuty a neplacené přesčasy? Nenechte si je od zaměstnavatele líbit
Kvůli neplnění norem stanovených zaměstnavatelem musí paní Iveta i řada dalších zaměstnanců stejné firmy do práce v sobotu, a to zadarmo. „Když jsem se na to informovala, bylo mi řečeno, že jelikož na mne zaměstnavatel doplácí, vracím mu to tou sobotou,“ postěžovala si paní Iveta v Poradně portálu ČT24.
A to ještě není všechno. „Zaměstnavatel má své parkoviště a chodí kontrolovat, jak lidé parkují, když se mu něco nelíbí, strhne z platu pokutu pět set,“ uvádí dál paní Iveta. Když vyrobí pracovník zmetek, rázem se mu výplata smrskne o tisícovku. „To už snad není o práci, ale o otrokářství a okrádání, jak se můžu bránit?“ ptá se čtenářka.
Normy mají své meze
Zaměstnavatel je oprávněn stanovovat normy práce a vyžadovat jejich dodržování, to ale vždy v souladu s ustanovením zákoníku práce. Paragraf 300 říká, že zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, tedy zejména jídlo a oddech. „Pokud je norma stanovena tak, jak uvádí paní Iveta, pak to v pořádku nebude a navíc rozhodně není možné řešit nesplněnou normu pracemi o sobotách,“ uvedl náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
Práci přesčas lze podle zákoníku práce konat jen výjimečně, z nařízení zaměstnavatele maximálně v rozsahu 150 hodin v roce. A hlavně, práce přesčas musí být vždy zaplacena, a to včetně příplatku ve výši 25 % průměrného výdělku. Další příplatek ve výši 10 % pak zaměstnanci náleží za práci v sobotu a v neděli. V případě přesčasové práce v sobotu má tedy zaměstnanec nárok na mzdu a na příplatek v celkové výši 35 % průměrného výdělku.
Nedotknutelnost mzdy
Pokuty za nesprávné parkování jsou potom podle zákoníku práce zcela nepřípustné. Pokud by po nich zaměstnavatel sáhl, bude se jednat o neoprávněnou srážku ze mzdy a v takovém případě se zaměstnanec může domáhat vyplacení mzdy v plné výši soudně. „Mzda zaměstnance je “nedotknutelná„, srážku ze mzdy je možné učinit jen na základě zákona, například z důvodu exekuce nebo v případě uzavřené dohody o srážkách ze mzdy,“ upřesnil Macíček.
Vymáhání pokut je v pracovním právu nepřípustné i v případě, že mají co dočinění s porušením povinností zaměstnance. Jedinou výjimkou, kterou zákon připouští, je sjednání takzvané konkurenční doložky.
Experti ale upozorňují: je třeba rozlišovat mezi neoprávněnou pokutou a neposkytnutím prémií. To už totiž přípustné je. „Často se stává, že se na mne obracejí zaměstnanci, že jim byly prováděny neoprávněné srážky ze mzdy, a já pak zjistím, že měli mzdu deset tisíc a k tomu pět tisíc prémie a pokuta podle nich spočívala v nepřiznání prémií v plné výši,“ připomíná advokát Aleš Nytra. Neposkytnutí prémií není totéž co srážka ze mzdy a na rozdíl od platu na prémie zaměstnavatel pracovníkovi může sáhnout bez obav a zcela v souladu se zákonem.
Máte další otázky z oblasti pracovního práva? Zajímají vás jiná témata týkající se například ochrany spotřebitele, nároku na sociální dávky, daní nebo světa financí? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.
Pásová výroba
Náhrada škody
Komplikovanější je situace v případě zmetků. „Mohlo by se jednat o náhradu škody, protože podle § 250 zákoníku práce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,“ vysvětlil náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce.
Pokud by zaměstnavatel prokázal zaměstnancovo zavinění, mohl by po zaměstnanci požadovat náhradu vzniklé škody. Ani to však neznamená, že zaměstnavatel může ze zaměstnancovy mzdy strhnout jakoukoliv částku. Nedostatečnou kvalitu práce zaměstnance je nutné řešit v pracovním právu jinak než pokutami. Kvalitu práce je možné zaměstnanci vytknout a cílit k výpovědi z pracovního poměru, snížit pohyblivou část mzdy nebo snížit mzdu, je-li stanovena mzdovým výměrem.
„Vzhledem k obsahu dotazu bych paní Ivetě doporučil, aby využila možnosti osobního poradenství na našem místně příslušném oblastním inspektorátu práce, případně aby podala orgánům inspekce práce podnět ke kontrole,“ radí na závěr Macíček. Obracet se na příslušné inspektoráty lidé mohou i v případě, že mají podezření na jiné porušení pracovního práva. Kontakty na jednotlivá pracoviště najdete na webových stránkách inspekce.