Pokud nezačneme šetřit, může dojít i na „maďarský ekonomický guláš“

Praha - Češi si zvykli žít nad poměry – daně mezi nejnižšími v Evropě a sociální dávky pro každého druhého. Před volbami navíc politici ochotně zvedají ruce pro další rozdávání. A to všechno platí stát, který si musí na takové výdaje stále a stále půjčovat. Státní dluh tak dnes činí přes jeden bilion korun, každý Čech, a to i kojenec, tak dluží přes sto tisíc. A navíc vládou schválený rozpočet má rekordní deficit 230 miliard korun. Nicméně politici o tom příliš nemluví. Je před volbami a skutečnost, že na stát se, pokud nezačne opravdu šetřit, valí finanční katastrofa, není příliš populární. A fakt, že opasek si nebude muset utahovat jenom stát, ale hlouběji do kapsy budou muset sáhnout i občané, je z úst politiků slyšet už opravdu jen ojediněle.

STÁTNÍ DLUH NA HLAVU: 105 550 Kč
STÁTNÍ DLUH: 1 105 753 000 000 Kč

Na konci roku tak může státní dluh přesáhnout 1 bilion a 300 miliard korun. To je například víc, než kolik stát za celý rok dokáže vůbec vydělat. A pokud bude stát v rozhazování pokračovat, možná už za čtyři roky bude dluh o další 1 bilion vyšší. Přitom už nyní stát není schopen splácet samotný dluh, ale jen úroky z něj. Jen příští rok to bude víc než 80 miliard. 

Eduard Janota, ministr financí: „Zhruba před 15 lety, to znamená, že někdy kolem roku 1994 činil náš dluh 170 miliard řádově, dneska to je o jeden bilion větší částka.“

Podtrženo, sečteno: Každou vteřinu letos roste dluh o 6342 korun, to je skoro jedna minimální mzda. Za minutu to je přes 380 tisíc, za to už se dá koupit slušné auto, za hodinu to je skoro 23 milionů, tedy činžovní dům v Praze nebo Brně. No a za den to je půl miliardy. Tolik stojí zhruba celoroční chod Senátu.  

Nahrávám video
Reportáž Michaly Hergetové
Zdroj: ČT24

A půjčovat si budeme dál 

Většině poslanců se zřejmě líbí rozpočet se schodkem 230 miliard, mimochodem s vůbec největším v historii. A slibují opět vyšší důchody, delší podporu nezaměstnaným a nízké daně. A navíc ještě uklidňují veřejnost, že na tom Česko zdaleka není tak špatně. „Všechny evropské země se v příštím roce budou potýkat s rekordním deficitem veřejných rozpočtů,“ připomíná bývalý ministr financí za sociální demokracii Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Česká ekonomika kráčí ve stopách Maďarska

Eduard Janota

„My jsme ještě nesplatili od doby existence samostatné České republiky ani korunu. My si na každou půjčku, na každou splátku půjčky půjčujeme další peníze.“

Čeští politici zatím dělají vše proto, aby česká ekonomika v budoucnu okopírovala vývoj maďarského hospodářství. I tamní někdejší maďarský premiér Ferenc Gyurcsány zvyšoval platy, důchody a snižoval daně. A jak pak obhajoval svoje kroky? V zájmu udržení moci. „V zájmu udržení moci jsme voličům lhali ve dne v noci,“ komentoval své činy sám Gyurcsány. 

Až nakonec nastal konec: Pokladna prázdná a nikde nikdo, kdo by státu půjčil. Poslední zachráncem byl Mezinárodní měnový fond. A ten Maďarům utahuje opasky poměrně hodně. „Tam se snižují důchody, tam se snižují platy ve státní správě, platy učitelům a platy policistům. Například Maďaři za 3 roky zvýšili základní sazbu DPH o 10 procent,“ přiblížil pro pořad 168 hodin situaci v Maďarsku Janota. 

Výrazné zdražování teď hrozí i u nás, pokud politici nezačnou opravdu šetřit. Jinak „maďarský ekonomický guláš“ bude i v Česku, což v praxi znamená: chleba dražší víc než o korunu, litr benzinu dokonce o 2,40. Plná nádrž by tak vyšla skoro o stovku dráž. Ročně by tak z peněženek zmizelo o několik tisícovek navíc. 

Skutečnost, že ekonomická situace státu je opravdu složitá potvrzuje i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09): „V tuhle chvíli trend našich veřejných rozpočtů skutečně směřuje k maďarizaci ekonomiky a je pouze na nás, jestli na tu kolej dáme, nebo nedáme výhybky a jestli budeme schopni, byť některých bolestných opatření, tu zatáčku vybrat.“ 

Situaci se nyní snaží zachránit ekonomický plán ministra Janoty

Ještě nyní by totiž stačilo daně zvednout jen o dvě procenta a v obchodech by podražilo jen v jednotkách až desítkách halířů. Jenže o tom čeští politici před volbami nechtějí ani slyšet. „Já jsem odpůrcem toho, abychom snižovali sociální standardy a sociální nároky, které společnost lidem již v minulosti poskytla,“ vysvětluje svůj postoj Sobotka. 

Politici totiž s oblibou voličům slibují nízké daně a bohaté sociální dávky. Nicméně s ohledem na ekonomická čísla se zdá, že si takový život už nemůžeme dovolit. Nebo vlastně můžeme. Naše dluhy totiž nebudeme platit my, ale právě naše děti.

  • Eduard Janota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110865.jpg
  • Bohuslav Sobotka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1105/110426.jpg
  • Maďarsko je v krizi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/753/75297.jpg
  • Miroslav Kalousek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/976/97580.jpg
  • Sociálně demokratický chléb autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110862.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
před 2 hhodinami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 20 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026
Načítání...