Podnikatelská aktivita v Británii po takzvaném brexitu výrazně polevila a dostala se nejníže od globální finanční krize, respektive od jara 2009. Zaznamenala zároveň největší pokles za posledních 20 let. Vyplývá to z průzkumu, který mezi nákupními manažery provedla organizace Markit. Obzvlášť těžce zasáhlo červnové hlasování o členství Británie v EU sektor služeb, který byl dosud jedním z tahounů ostrovní ekonomiky. Libra na to zareagovala výrazným oslabením. Nový britský ministr financí Philip Hammond ale upozorňuje, že průzkum neodráží reálnou aktivitu v ekonomice.
Souhrnný index podnikatelské aktivity podle předběžných údajů klesl za červenec na 47,7 bodu z 52,4 bodu v červnu. Dostal se tak nejníže od dubna 2009.
Na stejnou úroveň se propadl i dílčí index pro sektor služeb, který měl v červnu ještě 52,3 bodu. Utrpěl tak nejvýraznější propad od roku 1996, kdy se průzkum začal provádět a zároveň sestoupil nejníže od března 2009, kdy vrcholila světová hospodářská recese. Ekonomové v průzkumu agentury Reuters předpokládali podstatně mírnější pokles, pouze na 49,2 bodu.
Dílčí index pro zpracovatelský sektor pak klesl na 49,1 bodu z červnových 52,1 bodu, nejníže od února 2013. Všechny indexy tudíž sestoupily pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Kdyby ukazatele setrvaly na těchto úrovních i nadále, signalizovalo by to zpomalení čtvrtletního růstu britské ekonomiky na 0,4 procenta. Tak pomalu Británie od krize let 2008 až 2009 ještě nerostla.
„Červenec ukázal dramatické zhoršení stavu ekonomiky,“ upozornil hlavní ekonom Markitu Chris Williamson. Oproti jiným případům, kdy se index dostal na tak nízkou úroveň, je ten rozdíl, že tentokrát propad způsobila jenom domácí situace. „To naznačuje, že dopad na britskou ekonomiku může být větší než dříve,“ dodal Williamson podle BBC.
Nový britský ministr financí Philip Hammond vyzývá k opatrnosti. „Data jsou měřítkem nálady, neměří žádnou skutečnou aktivitu v ekonomice,“ uvedl. „Říká nám to, že důvěra podniků byla nahlodána. Nejsou si jistí,“ dodal ministr. Ekonomický korespondent BBC Andrew Walker podtrhuje možnost, že jde o propad způsobený šokem, takže se výsledky mohou v dalších měsících vrátit na správnou cestu. Finanční trhy se navíc stabilizovaly, upozorňuje.
Britská libra nicméně po zveřejnění zprávy smazala zisky a propadla se k dolaru o 0,8 procenta na 1,3122 dolaru. Dluhopisy britské vlády naopak zdražily, což snížilo jejich výnosy.
Ekonomika Británie je v útlumu
„Je to první významný průzkum, který ukazuje tempo aktivity v ekonomice a podle něhož je to tempo slabé. Doslova vzato by to naznačovalo období hospodářského útlumu,“ řekl podle agentury Reuters analytik společnosti Investec Philip Shaw. Na konkrétní závěry může být podle něj ale ještě brzy. „Určitě se ale zdá, že druhé pololetí bude slabší než první,“ uvedl.
Dnešní předběžné údaje se opírají o 85 procent obvyklého počtu odpovědí z průzkumu, který se tentokrát uskutečnil od 12. do 21. července. Do průzkumu se zapojilo přes 650 společností. Aktualizovaná čísla Markit zveřejní počátkem srpna.
Index nových zakázek ve službách se podle posledních dat snížil rekordním tempem. Poprvé od prosince 2012 klesla i zaměstnanost ve službách, zatímco index očekávaného vývoje na dalších 12 měsíců v tomto sektoru sestoupil na nejhorší úroveň za sedm a půl roku. Poprvé od prvního čtvrtletí 2013 klesl také index nových zakázek ve zpracovatelském sektoru.
Aktuální zpráva ale obsahuje i několik světlých bodů. Prudký propad kurzu libry bezprostředně po referendu pomohl vývozu ve zpracovatelském odvětví, který tak rostl nejrychleji za téměř dva roky. Slabší libra ale i zvýšila náklady britských zpracovatelů na energie a suroviny.
