Pokud Česko do konce příštího roku nepřijme národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí, nemusí od EU dostat slíbenou dotaci 14 miliard na budování internetové infrastruktury. Už dříve se snažil ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek (ČSSD) uklidňovat, že by se peníze nejhůř mohly použít jinde. Věc ale protahují i jeho kompetenční spory s ministerstvem vnitra. Resort místního rozvoje proto Mládka i Milana Chovance (ČSSD) vyzývá k rychlé dohodě.
Během jednání hospodářského výboru sněmovny zazněly vůči poslední verzi národního plánu rozvoje vysokorychlostních sítí výtky. Česko už prošvihlo předběžný termín a v dosavadní verzi navrhovaného plánu podle náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Olgy Letáčkové zůstávají vážné nedostatky.
Mezi ně prý patří to, že plán neobsahuje zmapování stávající internetové infrastruktury nebo ekonomickou analýzu budování sítí. Hospodářský výbor sněmovny tak požádal vládu, aby vyřešila problematické body do konce listopadu.
„Hlavní řešení není ve vytváření mapy, ale ve veřejné konzultaci s firmami z oboru,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Mapa je důležitá, ale podle něj není úplně fatální, přičemž mapa pokrytí, i když zastaralá už existuje.
Mezi odborníky ale zaznívá, že není dostatečná. „Respondentů z řad operátorů, kteří poskytli data o pokrytí, bylo jenom 17 procent. Mapa není příliš relevantní. Bylo to tehdy dané podmínkami a rychlostí, s jakou se mapování dělalo. Bylo to mapování z náhlého leknutí. Je informativní, ale nemůže sloužit pro vytvoření národního plánu,“ upozornil ředitel pro regulaci ISP Alliance Jakub Rejzek.
Mládek tak sice už zmínil, že na aktualizaci mapy má pracovat Český telekomunikační úřad spolu s ČVUT, ale ČTÚ tuto skutečnost nedokázal potvrdit.
Rozdělování miliard mezi ministerstva
„Vysokorychlostní internet dodá do dvou třetin českých domácností soukromý sektor a bavíme se o třetině, kde je zapotřebí nějaká akce veřejného sektoru, a to i s pomocí evropských peněz,“ zmínil Mládek. „Problém je v tom, že máme připomínky z nejrůznějších stran,“ uvedl s tím, že se je snaží vyřešit.
Přípravu plánu doprovází i kompetenční spory s ministerstvem vnitra. Podle náměstkyně je snaha ministerstva vnitra získat čtyři miliardy korun pro Integrovaný regionální operační program nevhodná. Vnitro chce také nový úřad, který bude určovat, kam se nové kabely povedou. „Pracovní materiály, které jsme dostali, spíš ukazují na nešťastné rozhodnutí ministerstva vnitra se do tohoto plánu a jeho vytváření vlamovat,“ zhodnotil Rejzek.
Náměstkyně také podotkla, že dotace nejsou určeny pro neveřejné sítě, které se objevují v úvahách ministerstva vnitra. Spory tak zpomalují celý operační program na zvýšení digitální konkurenceschopnosti Česka. Pomohlo by to hlavně menším a odlehlým obcím, které se podnikům nevyplatí připojovat do sítě. Firmy potvrdily, že díky dotacím by se pak pro ně i vzdálená místa stala zajímavá.
Nutnost shromažďovat informace o vybudovaných sítích
Zástupci ministerstev se s operátory shodují na potřebě vytvoření národního informačního místa, které by shromažďovalo informace o již vybudovaných sítích. Podle Mládka by tímto místem mohla být Státní energetická inspekce nebo některý útvar ministerstva vnitra.
Shoda panuje i u potřeby implementace evropské směrnice pro urychlení budování sítí do českého práva. Zároveň ale Mládek připustil, že se transpozice nestihne v letošním roce.
Česko je v současnosti podle Evropské komise až na konci žebříčku členských zemí v budování vysokorychlostní infrastruktury. Dotace mají pomoci budovat sítě zejména ve venkovských oblastech, kde dosud infrastruktura nevznikla kvůli nízkému zájmu komerčních subjektů.
K internetu se v Česku teď může připojit skoro sto procent domácností, k tomu rychlému zhruba dvě třetiny. Vládou schválený program Digitální Česko 2.0 počítá do roku 2020 s pokrytím celé populace internetem o rychlosti alespoň 30 megabitů za sekundu.
