Piloti odmítají další propouštění v ČSA

Praha - České sdružení dopravních pilotů (CZALPA) se staví proti vlně dalšího propouštění v Českých aeroliniích (ČSA), které podle sdružení v nejbližší době plánují. Další snižování stavů jde podle odborového sdružení pilotů nad rámec restrukturalizačního plánu ČSA schváleného vládou v roce 2010 a povede k novému ústupu firmy z trhu. ČSA ale tvrdí, že plán propouštění je známý a je součástí schválené restrukturalizace.

„Na poslední schůzce, která byla v pondělí, nám bylo oznámeno, že k zeštíhlení dojde na přelomu července a srpna,“ prohlásil prezident CZALPA Filip Gaspar. Na začátku roku se přitom propouštění týkalo 50 zaměstnanců ČSA a mělo být s ohledem na restrukturalizační plán poslední, dodal. Přesný počet zaměstnanců, kterých se další redukce týká, odbory zatím neznají, protože další propouštění dosud nebylo detailně projednáno. Gaspar nicméně odhadl, že ze současných 350 pilotů ČSA propustí aerolinky 50 až 70.

Podle odborů porušují aerolinky zákoník práce

„V posledních měsících přestal management podávat zaměstnancům a odborovým organizacím většinu informací týkajících se chodu společnosti včetně informací o hospodaření,“ stěžují si odboráři. Zaměstnavatel tím podle nich porušuje zákoník práce a uzavřené dohody. Takovýto postup podle CZALPA nahrává spekulacím o neúspěšnosti managementu v řízení aerolinek.

Personál ČSA
Zdroj: ČT24/csa.cz

Mluvčí Českých aerolinií Hana Hejsková reagovala na obvinění pilotů slovy, že současný plán zeštíhlování není žádným tajemstvím a veškeré aktivity se dějí v rámci schválené restrukturalizace. Podle ní je pro zefektivnění firmy nutné pružně reagovat na měnící se podmínky na trhu a to se mimo jiné promítá také do zaměstnanosti posádek letadel. Každý dílčí krok průběžné personální politiky ale není možné samostatně komentovat.

V současnosti se České aerolinie nacházejí zhruba ve třetině původního tříletého restrukturalizačního plánu. „V první třetině bylo prioritním úkolem zajistit provozní financování, hledali jsme úspory a vyšší efektivitu, stavěli základ pro nový model dopravní sítě,“ uvedl už dříve prezident společnosti Miroslav Dvořák. Podle něj musí společnost v následujících dvou letech s úsporami pokračovat a hledat nové výhodné destinace.

V průběhu loňského roku ČSA snížily provozní ztrátu na 324 milionů korun z předchozích 3,5 miliardy. Výnosy aerolinek vzrostly na 19,8 miliardy korun ze 16,9 miliardy v roce 2009. V současnosti ve spolupráci se svými partnery aerolinky nabízejí spojení do 91 destinací ve 45 zemích světa. Společnost zaměstnává zhruba čtyři tisíce lidí a provozuje 19 letadel Airbus a osm letadel typu Boeing.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 42 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...