Praha – Světovým trendem ve stavebnictví ve velkých městech je stavět do výšky. Místa v metropolích ubývá, zatímco nároky na prostor se zvyšují. Mrakodrapy proto investorům vyhovují – ušetří peníze za drahé pozemky a zároveň vydělají víc. Pro českou metropoli je to však stále citlivé téma.
Za mrakodrap se považuje budova vyšší než 100 metrů – první takové vyrostly ve Spojených státech amerických. Teď se ale ve velkém staví všude na světě, zejména v Asii a na Blízkém východě. Rekord drží Dubaj s domem vysokým 828 metrů.
Mít nejvyšší budovu na světě je prestiž, o kterou jsou státy ochotny bojovat. V Číně nyní staví mrakodrap, který s výškou 838 metrů překoná dubajský Burdž Chalífa. I čínský velikán ale bude nejspíš brzy překonán - budovou v Ázerbájdžánu, která vyroste na umělém ostrově a bude měřit 1050 metrů.
Podle odborníků představují mrakodrapy budoucnost světových měst. V Česku je zatím nejvyšší stavbou City Tower na pražské Pankráci, který měří 116 metrů. Už dlouho se ale plánuje, že tu vyroste budova ještě vyšší. To se řadě lidí nelíbí – vadí jim údajné narušení historického rázu a panoramatu Prahy.
Praha by měla najít vhodné místo pro mrakodrapy
Podle expertů ve výstavbě mrakodrapů není problém za předpokladu, že nezasáhnou do historického jádra města. „Mrakodrap je svým způsobem politická a ekonomická prestiž a nejen to. Jde i o to, že je snazší jej kontrolovat, hlídat a tak dále. Měli bychom velmi přemýšlet, kam takové centrum mrakodrapů umístit,“ říká prezident evropské pobočky Amerického institutu architektů (AIA) Tomáš Bitnar.
„Domnívám se, že Praha je tak morfologicky zajímavá, že najde místo, kde by výškové budovy mohly být umístěny,“ dodává prorektor ČVUT Miloslav Pavlík.
Mezi největší favority patří právě pankrácká pláň. Odpůrci ale další výstavbu na ní odmítají. „Pankrác je naprosto nevhodná. Pokud ty snahy budou dál pokračovat, tak budeme dál protestovat,“ sdělil Martin Skalský ze sdružení Arnika.
