Washington – Americký Senát schválil kompromis mezi demokraty a republikány, který má odvrátit hrozící fiskální krizi. Opatření odkládá výdajové škrty o dva měsíce a prodlužuje daňové úlevy pro domácnosti s příjmy pod 450 tisíc dolarů ročně, zavedené za vlády prezidenta George Bushe. Hlasování teď čeká Sněmovnu reprezentantů. Omezení, která měla začít platit, jsou důsledkem někdejšího odsunutí jednání o zvýšení tzv. rozpočtového stropu.
Američtí senátoři strávili v práci přelom roku, potřebnou legislativu, která měla odvrátit tzv. „pád z fiskálního útesu“, schválili dvě hodiny po půlnoci. Zrušili hrozící zvýšení daní pro střední vrstvy (domácnosti s příjmy pod 450 tisíc dolarů ročně) a také rozsáhlé škrty, které měly automaticky nastat se začátkem roku – hrozilo mimo jiné omezení rozpočtu vojska a tajných služeb. Dále dohoda mimo jiné prodlužuje podporu v nezaměstnanosti pro lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce, odvrací hrozící 27procentní snížení odměn lékařům a také prudký růst cen mléka.
Pád z fiskálního útesu prozatím odvrácen
Pád z fiskálního útesu by konkrétně znamenal sedm miliard dolarů škrtů v americkém rozpočtu, a tím i ztrátu až 700 tisíc pracovních míst a vyšší daně pro 98 procent Američanů. Průměrnou rodinu by to stálo zhruba 3 500 dolarů ročně.
Harry Reid, demokratický senátor:
„Střední třída se dnes probudí s jistotou, že jejich daně příliš neporostou. Že budou mít během tohoto roku peníze na jídlo a nájem.“
Kompromisní řešení schválili senátoři poměrem 89:8. Zda ale nakonec budou mít připravená opatření podobně rozsáhlou podporu v dolní komoře, není jisté – část republikánů kritizuje výsledek, kterým je především zvýšení daní pro bohaté (z nynějších 35 na 39,6 procenta) a naopak nedostatečné omezení státních výdajů.
I tak si ale republikánští senátoři vymohli, že nově zdaněných bohatých Američanů bude méně, než chtěl prezident Barack Obama. „Neměl by to být příklad toho, jak řešit problémy, ale myslím, že jsme dnes udělali pro zemi něco dobrého,“ uvedl republikánský senátor Mitch McConnell. Republikánští senátoři prohlásili, že s dohodou souhlasili, aby střední třída nemusela trpět.
Obama po schválení opatření Senátem již vyzval členy Sněmovny reprezentantů, aby kompromisní dohodu nepotopili a co nejrychleji ji schválili. „Je před námi práce na snižování amerického deficitu. Tato dohoda zajišťuje, že se tak stane díky výdajovým škrtům a zvýšením příjmů od nejbohatších Američanů,“ sdělil prezident.
Záplaty ušité horkou jehlou
Sněmovna teď získala dva měsíce, aby vymyslela, jak dál. V nejistotě jsou i finanční trhy. Investoři už v pondělí doufali, že politici fiskální krizi oddálí. Záplaty ušité horkou jehlou je ale zachrání jen na chvíli. „Záplatování znamená, že se dočasně prodlouží třeba nouzové příspěvky nezaměstnaným. Nebude to ale nic stálého, nic, co dá investicím jistotu do budoucna,“ míní analytik BNP Paribas Bricklin Dwyer.
Současné potíže v americké fiskální politice mají kořeny v předloňském jednání mezi Obamou a republikány o zvýšení stropu pro zadlužení USA. Obě strany tehdy nedokázaly dojít ke kompromisu o rozpočtových škrtech. Dohodly se proto, že řešení najdou později. Zároveň ale uzákonily, že pokud se nepodaří najít kompromis do konce letošního roku, začnou od roku 2013 platit automatické škrty ve všech rozpočtových kapitolách.
Ještě v roce 1982 činil americký dluh jeden bilion dolarů. Hranice pěti bilionů dosáhl v roce 1996, v roce 2008 pak vystoupal na deset bilionů dolarů. K dalšímu růstu zadlužení přispěla hospodářská krize, kdy se snížily rozpočtové příjmy z daní a naopak vzrostly výdaje za příspěvky pro nezaměstnané a za další sociální programy. Pokud se navíc poslancům obou komor nepodaří včas dospět k dohodě, automaticky vstoupí v platnost drastické utahování opasků, které může celou americkou ekonomiku strhnout zpět do recese. Pro státní výdaje by pád z „fiskálního útesu“ znamenal během příštích deseti let ztrátu 1,2 bilionu dolarů.
