Odstranit zaschlé zbytky žvýkaček z veřejného prostoru, zejména z chodníků, představuje nekonečný boj, který města po světě stojí odhadem 25 miliard dolarů ročně. Jeden Islanďan se ale rozhodl ve volném čase pomoci rodnému Reykjavíku zadarmo.
Odstranit zaschlé zbytky žvýkaček stojí města nemalé peníze, Islanďan to dělá zadarmo
Odstranit zaschlé zbytky žvýkaček stojí města nemalé peníze (zdroj: ČT24)
Islanďan Gudjon Oskarsson si v důchodu našel nové poslání – ulice Reykjavíku brázdí na elektrické koloběžce vyzbrojen smetákem a strojem na odstraňování žvýkaček – ten si koupil za peníze, které dostal k sedmdesátinám.
„Jde to docela dobře, ale je to nuda. Na druhou stranu okamžitě vidíte výsledek a to je fajn,“ říká čistič chodníků Gudjon Oskarsson. Na odstranění žvýkaček potřebuje horkou páru a drhnutí, pak zaschlé zbytky pustí.
Za den zvládne několik ulic. A žvýkačky si i počítá, protože má nemalý cíl, za deset týdnů by rád odstranil dvacet tisíc lepkavých zbytků. „Jsou všude. Rozhodně nemám o práci nouzi,“ dodává Oskarsson.
Žvýkačky můžou být i turistickou atrakcí
Žvýkačky k veřejnému prostoru patří natolik, že třeba v americkém Seattlu je už třicet let žvýkačková zeď vyhledávanou turistickou atrakcí, ačkoliv je to podle mnohých návštěvníků dost nechutné, nicméně zajímavé.
Naposledy před čtyřmi lety město nechalo místo vyčistit, sundali přes 900 kilogramů žvýkaček. Už druhý den se tam ale začaly objevovat nové.
Využít zálibu ve žvýkání se ale daří například britské firmě Gumdrop. Zbytky vyhozené do svých kontejnerů úspěšně recykluje a vyrábí z nich duše do jízdních kol, kelímky nebo holínky.
„Je to syntetická guma, polyisobutylen, který má řadu využití,“ vysvětlila už v dubnu 2018 zakladatelka firmy Gumdrop Anna Bullusová. A třeba Singapur problém se znečištěním vyřešil rázně už dávno – prodej žvýkaček, až na výjimky předepsané lékařem, úplně zakázal.