Ode dneška stát od Čechů nedostane ani korunu

Praha – Dnešnímu dni se říká den daňové svobody. Od tohoto okamžiku tedy celá mzda Čechů připadá pouze jim, dodnes však naopak veškerý příjem patřil státu. Češi tak letos na stát pracovali 165 dní, tedy o tři dny méně než loni. Nejhůře na tom ale rozhodně nejsme. Například Dánové tento den slaví až 2. srpna, naopak nejdříve se mohou z celého příjmu těšit lidé z Jižní Koreje.

Slovácí oslavili daňovou svobodu už 22. května

Analytik Liberálního institutu Aleš Rod:

„Není překvapivé, že v souvislosti s fiskálními problémy, jež jsou způsobeny dlouhodobým schodkovým hospodařením vlád v jednotlivých zemích a jež byly v uplynulých dvou letech plně odhaleny nečekanou ekonomickou recesí, se den daňové svobody ve většině států - s výjimkou Nového Zélandu, Polska, Norska, Rakouska a Francie - posunul k lepšímu. Je to dáno tím, že vlády musí škrtat na výdajové straně veřejných financí.“

Velmi pozdě slaví den daňové svobody i Francouzi a Finové, kteří se celé mzdy dočkají až 23. července. Na druhém konci žebříčku jsou kromě občanů Jižní Koreje i Švýcaři, kteří přestali vydělávat na stát už 2. května a Australané se sedmým dnem v květnu. Lépe jsou na tom i naši sousedé. Slováky totiž stát osvobodil od daní už 22. května. Průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) připadá na 10. června. „My to sledujeme přes deset let a 15. červen je druhý až třetí nejhorší výsledek,“ řekl k letošnímu výsledku Česka ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

„Česká republika je zhruba v průměru. Dá se říci, že před námi z těch zemí OECD mimo evropských je jednoznačně Jižní Korea a z těch evropských zemí je před námi například Švýcarsko, ale třeba i takové Slovensko,“ dodal Ševčík.

Nejhůř je na tom Itálie

Žebříčku zemí, kde si firmy kvůli daním musí sahat nejhlouběji do kapsy, kraluje Itálie. Podnikatelé tam v součtu odevzdávají téměř 70 procent zisků. „To už je tak vysoká hodnota, že se podnikům vyplatí, aby odcházely z Itálie,“ vysvětlil analytik Next Finance Vladimír Pikora.

Příkladem je třeba módní značka Dolce a Gabbana, která se přestěhovala do Lucemburska. Ještě dál pak míří konkurenční Prada. Firma se namísto milánské burzy rozhodla upsat své akcie na burze v Hongkongu. Výrobce šatů Miu Miu dává akcie na burzu v Asii, aby měl finance na expanzi na rychle rostoucím trhu.

Daňové zatížení se v zemích Evropské unie výrazně liší. Potvrdila to i studie Světové banky. Ekonomové v ní porovnávali atraktivitu jednotlivých států, podle daňového zatížení pro firmy.

Země EU, které nejvíce zatěžují firmy daněmi

1. Itálie

2. Francie

3. Belgie

4. Španělsko

5. Rakousko

6. Švédsko

7. Maďarsko

8. Estonsko

9. Česká republika

10. Slovensko

zdroj: Světová banka

Pro Českou republiku každoročně vypočítává datum, na kdy připadá den daňové svobody, Liberální institut. Při svém výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích. „Letos by měl tento poměr dosáhnout hodnoty 45 procent,“ tvrdí hlavní analytik David Marek z Patria Finance.

Den daňové svobody však na letošek stanovila i společnost Patria Finance. Podle jejích výpočtů půjde až o 20. červen, tedy stejný den jako společnost odhadovala v roce loňském. Patria Finance pro své výpočty využívá metodu sestavenou organizací Tax Foundation. Ta rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. „Alternativní postup stanovuje den daňové svobody podle poměru výdajů vládního sektoru a HDP, čemuž odpovídá datum dne daňové svobody 14. června,“ vysvětlil Marek.

V letošním roce dochází podle Davida Marka pouze k relativně malým změnám v daních. Ve výši celkové daňové kvóty a dne daňové svobody se podle něj projevuje snížení slevy na dani o 100 korun měsíčně a zdanění příspěvku ke stavebnímu spoření. „Složená daňová kvóta by se podle našeho odhadu měla v letošním roce zvýšit na 35,2 procenta z loňských 35 procent. Tato změna je ovšem dostatečně malá na to, aby se den daňové svobody neposunul,“ uvedl.

  • Prada autor: Dan Kitwood, zdroj: ISIFA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261237.jpg
  • Vývoj data daňové svobody v ČR autor: ČTK, zdroj: Liberální institut http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2638/263766.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...