Odbory chemičky Deza bojují s Agrofertem i mezi sebou. Hraje se o podprůměrné mzdy pracovníků

14 minut
Reportéři ČT: Spor pod komínem Agrofertu
Zdroj: ČT24

V chemičce Deza ve Valašském Meziříčí vypukl spor mezi dvěma odborovými svazy. Jeden se domluvil na podepsání kolektivní smlouvy s vedením koncernu Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), druhý zůstal za dveřmi a musí bojovat o své uznání. Zaměstnanci svou práci v rizikových podmínkách považují za podhodnocenou. Rozbouřenou situaci ve valašskomeziříčské chemičce mapovala Silvie Kleková z týmu pořadu Reportéři ČT.

Chemička ve Valašském Meziříčí se koncem května ocitla v centru pozornosti. Hned dvoje odbory tam poprvé v historii pohrozily stávkou. Uklidnění měla přinést kolektivní smlouva. Její podpis ale proběhl za podivných okolností a ke klidu je daleko.

V továrně tradičně působí odborový svaz Echo. Nově však k němu přibyl loni koncem října odborový svaz Kovo. Vznikl v reakci na nespokojenost některých pracovníků s Echem. „Byli jsme dlouhodobě nespokojeni, jak vedlo kolektivní vyjednávání, vlastně téměř nulové přidávání rok co rok. Tak jsme se rozhodli, že založíme novou odborovou organizaci,“ vysvětloval zaměstnanec Dezy, člen výboru seskupení členů OS Kovo Jakub Matocha. 

Podle předsedy ZO OS Echo Michala Sváčka pak došlo ke spolupráci obou svazů.  Od konce loňského října vyjednávaly s vedením společnosti o kolektivní smlouvě. 

V roce 2017 byl průměrný plat v chemičce 32 966 korun, bez manažerů (u tarifně odměňovaných zaměstnanců) pak 28 846 korun, uvedl Sváček. 

Někteří členové Kova však považují svou práci v rizikových podmínkách za podhodnocenou. Upozorňují na sliby premiéra o přidávání ve státní sféře v kontrastu k dění v Deze. Na písemný dotaz od Reportérů ČT týkající se platových poměrů ve firmě premiér Babiš nereagoval.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

Od počátku roku 2018 tarifní mzdy vzrostly o osm procent, náš požadavek je plus pět procent na požadovaných 13 procent, řekl pověřený zástupce OS Kovo David Šrott. Vedení Agrofertu jejich požadavky odmítlo. Spor se pak pokusil urovnat zprostředkovatel, jmenovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. Bez úspěchu.

Stávkovou pohotovost vyhlásily oba odborové svazy společně 22. května. Důvodem vyhlášení byl spor o uzavření kolektivní smlouvy na rok 2018 a nepřijatelný dosavadní mzdový vývoj, uvedly v prohlášení. Vedení společnosti vyhlášení stávkové pohotovosti překvapilo, požadované zvýšení mezd považovalo za neadekvátní.

  • Odboráři Dezy požadovali v květnu - když oba odborové svazy vyhlásily stávkovou pohotovost - zvýšení základních tarifních mezd o 13 procent, růst příplatku za směnnost o 20 procent a růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Jenže nastal nečekaný zvrat. Odbory Echo se náhle otočily proti svému dosavadnímu partnerovi a v den jednání o kolektivní smlouvě odbory Kovo zůstaly za dveřmi.

Důvodem byl názor odborové centrály Echa, že Kovo působí v továrně protiprávně, uvedl Sváček. S tím nesouhlasí předseda OS Kovo pracoviště Zlín Milan Blažek. Podle něho zde má Kovo právo na existenci. „Seskupení členů pod právní osobností odborového svazu Kovo funguje u dalších skoro 70 zaměstnavatelů ve stejném gardu, jako je to v Deze,“ řekl. 

Obratem byl překvapen i mediátor najatý ministerstvem práce a sociálních věcí Vilém Peřina. Reportérům ČT řekl, že žádnou pochybnost o působení Kova neměl a stejný názor má podle něj i ministerstvo. „Aby jedna odborová organizace popírala druhou, najednou, to by mě v životě nenapadlo,“ dodal.  

O oprávněnosti působení Kova v Deze jsou přesvědčeni rovněž právník Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jan Horecký a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Naopak Agrofert uvedl - po více než půl roce působení Kova - že podle jeho analýzy nemůže Kovo v Deze působit. Za primárního partnera považuje chemické odbory Echo. 

K dohodě došlo, ale…

O kolektivní smlouvě tak nakonec jednaly 31. května pouze odbory Echo a vedení Dezy. Brzy bylo hotovo. Tarify už letos neporostou, zvýší se jen příplatky a podíl na zisku.

Šrott považuje jednání Echa za podraz. Rozhořčení vyjadřují  i zaměstnanci Dezy, na dotaz, co si o tom myslí. „Že to byl podraz! Slyšeli jste něco jiného? Tak to asi stačí!“ řekl Dalibor Cibulec. Další zaměstnanec jen prohodil: „Je to skandál.“  

„Co mě naštvalo, je ten způsob jednání. To, jak se vedení chová vůči zaměstnancům. Jak OS Echo funguje pouze ruku v ruce se zaměstnavatelem, nikoliv se zaměstnanci,“ řekl Vojtěch Michna. Proto z podniku, kde pracuje deset let, odchází. „Tyhle praktiky, které tam jsou, se mi absolutně nelíbí,“ říká. 

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka si nemyslí, že je to podraz. „Rozhodně bych to takto nenazýval. Zaměstnanci si polepší o čtrnáct procent,“ řekl. Pro agenturu ČTK doplnil, že vedení podniku i zástupci odborového svazu Echo v souladu s návrhem zprostředkovatele přistoupili na návrh navýšení směnového příplatku. „K dalšímu růstu tarifní složky mzdy nedojde, nicméně návrh zprostředkovatele je dorovnán růstem bonusů, které jsou závislé na hospodářském výsledku firmy,“ dodal.

  • Zvýšení základních tarifních mezd v průměru o osm procent, růst příplatků za směnnost o 15 procent, růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Kovo se domnívá, že kolektivní smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem. „Je velmi pravděpodobné, že se obrátíme se žalobou k soudu,“ řekl Šrott. 

Deza pak sice jednala s OS Kovo, aby smlouvu dodatečně podepsal, ale k dohodě nedošlo. „To jsme odmítli, pod to se nepodepíšeme. Jedině pokud by byl tarifní růst alespoň dvouciferné číslo,“ řekl Matocha z odborů Kovo. 

Sváček z Echa odmítl názory, že za uzavřením dohody byly úplatky. Reportérům ČT však potvrdil, že z 500 členů ubyla odborům Echo přibližně stovka. Odbory Kovo mají členů přes 300. Celkem v chemičce pracuje přes tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 13 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
včera v 18:59

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...