Odbory chemičky Deza bojují s Agrofertem i mezi sebou. Hraje se o podprůměrné mzdy pracovníků

Nahrávám video

V chemičce Deza ve Valašském Meziříčí vypukl spor mezi dvěma odborovými svazy. Jeden se domluvil na podepsání kolektivní smlouvy s vedením koncernu Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), druhý zůstal za dveřmi a musí bojovat o své uznání. Zaměstnanci svou práci v rizikových podmínkách považují za podhodnocenou. Rozbouřenou situaci ve valašskomeziříčské chemičce mapovala Silvie Kleková z týmu pořadu Reportéři ČT.

Chemička ve Valašském Meziříčí se koncem května ocitla v centru pozornosti. Hned dvoje odbory tam poprvé v historii pohrozily stávkou. Uklidnění měla přinést kolektivní smlouva. Její podpis ale proběhl za podivných okolností a ke klidu je daleko.

V továrně tradičně působí odborový svaz Echo. Nově však k němu přibyl loni koncem října odborový svaz Kovo. Vznikl v reakci na nespokojenost některých pracovníků s Echem. „Byli jsme dlouhodobě nespokojeni, jak vedlo kolektivní vyjednávání, vlastně téměř nulové přidávání rok co rok. Tak jsme se rozhodli, že založíme novou odborovou organizaci,“ vysvětloval zaměstnanec Dezy, člen výboru seskupení členů OS Kovo Jakub Matocha. 

Podle předsedy ZO OS Echo Michala Sváčka pak došlo ke spolupráci obou svazů.  Od konce loňského října vyjednávaly s vedením společnosti o kolektivní smlouvě. 

V roce 2017 byl průměrný plat v chemičce 32 966 korun, bez manažerů (u tarifně odměňovaných zaměstnanců) pak 28 846 korun, uvedl Sváček. 

Někteří členové Kova však považují svou práci v rizikových podmínkách za podhodnocenou. Upozorňují na sliby premiéra o přidávání ve státní sféře v kontrastu k dění v Deze. Na písemný dotaz od Reportérů ČT týkající se platových poměrů ve firmě premiér Babiš nereagoval.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

Od počátku roku 2018 tarifní mzdy vzrostly o osm procent, náš požadavek je plus pět procent na požadovaných 13 procent, řekl pověřený zástupce OS Kovo David Šrott. Vedení Agrofertu jejich požadavky odmítlo. Spor se pak pokusil urovnat zprostředkovatel, jmenovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. Bez úspěchu.

Stávkovou pohotovost vyhlásily oba odborové svazy společně 22. května. Důvodem vyhlášení byl spor o uzavření kolektivní smlouvy na rok 2018 a nepřijatelný dosavadní mzdový vývoj, uvedly v prohlášení. Vedení společnosti vyhlášení stávkové pohotovosti překvapilo, požadované zvýšení mezd považovalo za neadekvátní.

  • Odboráři Dezy požadovali v květnu - když oba odborové svazy vyhlásily stávkovou pohotovost - zvýšení základních tarifních mezd o 13 procent, růst příplatku za směnnost o 20 procent a růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Jenže nastal nečekaný zvrat. Odbory Echo se náhle otočily proti svému dosavadnímu partnerovi a v den jednání o kolektivní smlouvě odbory Kovo zůstaly za dveřmi.

Důvodem byl názor odborové centrály Echa, že Kovo působí v továrně protiprávně, uvedl Sváček. S tím nesouhlasí předseda OS Kovo pracoviště Zlín Milan Blažek. Podle něho zde má Kovo právo na existenci. „Seskupení členů pod právní osobností odborového svazu Kovo funguje u dalších skoro 70 zaměstnavatelů ve stejném gardu, jako je to v Deze,“ řekl. 

Obratem byl překvapen i mediátor najatý ministerstvem práce a sociálních věcí Vilém Peřina. Reportérům ČT řekl, že žádnou pochybnost o působení Kova neměl a stejný názor má podle něj i ministerstvo. „Aby jedna odborová organizace popírala druhou, najednou, to by mě v životě nenapadlo,“ dodal.  

O oprávněnosti působení Kova v Deze jsou přesvědčeni rovněž právník Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jan Horecký a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Naopak Agrofert uvedl - po více než půl roce působení Kova - že podle jeho analýzy nemůže Kovo v Deze působit. Za primárního partnera považuje chemické odbory Echo. 

K dohodě došlo, ale…

O kolektivní smlouvě tak nakonec jednaly 31. května pouze odbory Echo a vedení Dezy. Brzy bylo hotovo. Tarify už letos neporostou, zvýší se jen příplatky a podíl na zisku.

Šrott považuje jednání Echa za podraz. Rozhořčení vyjadřují  i zaměstnanci Dezy, na dotaz, co si o tom myslí. „Že to byl podraz! Slyšeli jste něco jiného? Tak to asi stačí!“ řekl Dalibor Cibulec. Další zaměstnanec jen prohodil: „Je to skandál.“  

„Co mě naštvalo, je ten způsob jednání. To, jak se vedení chová vůči zaměstnancům. Jak OS Echo funguje pouze ruku v ruce se zaměstnavatelem, nikoliv se zaměstnanci,“ řekl Vojtěch Michna. Proto z podniku, kde pracuje deset let, odchází. „Tyhle praktiky, které tam jsou, se mi absolutně nelíbí,“ říká. 

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka si nemyslí, že je to podraz. „Rozhodně bych to takto nenazýval. Zaměstnanci si polepší o čtrnáct procent,“ řekl. Pro agenturu ČTK doplnil, že vedení podniku i zástupci odborového svazu Echo v souladu s návrhem zprostředkovatele přistoupili na návrh navýšení směnového příplatku. „K dalšímu růstu tarifní složky mzdy nedojde, nicméně návrh zprostředkovatele je dorovnán růstem bonusů, které jsou závislé na hospodářském výsledku firmy,“ dodal.

  • Zvýšení základních tarifních mezd v průměru o osm procent, růst příplatků za směnnost o 15 procent, růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Kovo se domnívá, že kolektivní smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem. „Je velmi pravděpodobné, že se obrátíme se žalobou k soudu,“ řekl Šrott. 

Deza pak sice jednala s OS Kovo, aby smlouvu dodatečně podepsal, ale k dohodě nedošlo. „To jsme odmítli, pod to se nepodepíšeme. Jedině pokud by byl tarifní růst alespoň dvouciferné číslo,“ řekl Matocha z odborů Kovo. 

Sváček z Echa odmítl názory, že za uzavřením dohody byly úplatky. Reportérům ČT však potvrdil, že z 500 členů ubyla odborům Echo přibližně stovka. Odbory Kovo mají členů přes 300. Celkem v chemičce pracuje přes tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.