Odbory chemičky Deza bojují s Agrofertem i mezi sebou. Hraje se o podprůměrné mzdy pracovníků

14 minut
Reportéři ČT: Spor pod komínem Agrofertu
Zdroj: ČT24

V chemičce Deza ve Valašském Meziříčí vypukl spor mezi dvěma odborovými svazy. Jeden se domluvil na podepsání kolektivní smlouvy s vedením koncernu Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), druhý zůstal za dveřmi a musí bojovat o své uznání. Zaměstnanci svou práci v rizikových podmínkách považují za podhodnocenou. Rozbouřenou situaci ve valašskomeziříčské chemičce mapovala Silvie Kleková z týmu pořadu Reportéři ČT.

Chemička ve Valašském Meziříčí se koncem května ocitla v centru pozornosti. Hned dvoje odbory tam poprvé v historii pohrozily stávkou. Uklidnění měla přinést kolektivní smlouva. Její podpis ale proběhl za podivných okolností a ke klidu je daleko.

V továrně tradičně působí odborový svaz Echo. Nově však k němu přibyl loni koncem října odborový svaz Kovo. Vznikl v reakci na nespokojenost některých pracovníků s Echem. „Byli jsme dlouhodobě nespokojeni, jak vedlo kolektivní vyjednávání, vlastně téměř nulové přidávání rok co rok. Tak jsme se rozhodli, že založíme novou odborovou organizaci,“ vysvětloval zaměstnanec Dezy, člen výboru seskupení členů OS Kovo Jakub Matocha. 

Podle předsedy ZO OS Echo Michala Sváčka pak došlo ke spolupráci obou svazů.  Od konce loňského října vyjednávaly s vedením společnosti o kolektivní smlouvě. 

V roce 2017 byl průměrný plat v chemičce 32 966 korun, bez manažerů (u tarifně odměňovaných zaměstnanců) pak 28 846 korun, uvedl Sváček. 

Někteří členové Kova však považují svou práci v rizikových podmínkách za podhodnocenou. Upozorňují na sliby premiéra o přidávání ve státní sféře v kontrastu k dění v Deze. Na písemný dotaz od Reportérů ČT týkající se platových poměrů ve firmě premiér Babiš nereagoval.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

Od počátku roku 2018 tarifní mzdy vzrostly o osm procent, náš požadavek je plus pět procent na požadovaných 13 procent, řekl pověřený zástupce OS Kovo David Šrott. Vedení Agrofertu jejich požadavky odmítlo. Spor se pak pokusil urovnat zprostředkovatel, jmenovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. Bez úspěchu.

Stávkovou pohotovost vyhlásily oba odborové svazy společně 22. května. Důvodem vyhlášení byl spor o uzavření kolektivní smlouvy na rok 2018 a nepřijatelný dosavadní mzdový vývoj, uvedly v prohlášení. Vedení společnosti vyhlášení stávkové pohotovosti překvapilo, požadované zvýšení mezd považovalo za neadekvátní.

  • Odboráři Dezy požadovali v květnu - když oba odborové svazy vyhlásily stávkovou pohotovost - zvýšení základních tarifních mezd o 13 procent, růst příplatku za směnnost o 20 procent a růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Jenže nastal nečekaný zvrat. Odbory Echo se náhle otočily proti svému dosavadnímu partnerovi a v den jednání o kolektivní smlouvě odbory Kovo zůstaly za dveřmi.

Důvodem byl názor odborové centrály Echa, že Kovo působí v továrně protiprávně, uvedl Sváček. S tím nesouhlasí předseda OS Kovo pracoviště Zlín Milan Blažek. Podle něho zde má Kovo právo na existenci. „Seskupení členů pod právní osobností odborového svazu Kovo funguje u dalších skoro 70 zaměstnavatelů ve stejném gardu, jako je to v Deze,“ řekl. 

Obratem byl překvapen i mediátor najatý ministerstvem práce a sociálních věcí Vilém Peřina. Reportérům ČT řekl, že žádnou pochybnost o působení Kova neměl a stejný názor má podle něj i ministerstvo. „Aby jedna odborová organizace popírala druhou, najednou, to by mě v životě nenapadlo,“ dodal.  

O oprávněnosti působení Kova v Deze jsou přesvědčeni rovněž právník Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jan Horecký a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Naopak Agrofert uvedl - po více než půl roce působení Kova - že podle jeho analýzy nemůže Kovo v Deze působit. Za primárního partnera považuje chemické odbory Echo. 

K dohodě došlo, ale…

O kolektivní smlouvě tak nakonec jednaly 31. května pouze odbory Echo a vedení Dezy. Brzy bylo hotovo. Tarify už letos neporostou, zvýší se jen příplatky a podíl na zisku.

Šrott považuje jednání Echa za podraz. Rozhořčení vyjadřují  i zaměstnanci Dezy, na dotaz, co si o tom myslí. „Že to byl podraz! Slyšeli jste něco jiného? Tak to asi stačí!“ řekl Dalibor Cibulec. Další zaměstnanec jen prohodil: „Je to skandál.“  

„Co mě naštvalo, je ten způsob jednání. To, jak se vedení chová vůči zaměstnancům. Jak OS Echo funguje pouze ruku v ruce se zaměstnavatelem, nikoliv se zaměstnanci,“ řekl Vojtěch Michna. Proto z podniku, kde pracuje deset let, odchází. „Tyhle praktiky, které tam jsou, se mi absolutně nelíbí,“ říká. 

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka si nemyslí, že je to podraz. „Rozhodně bych to takto nenazýval. Zaměstnanci si polepší o čtrnáct procent,“ řekl. Pro agenturu ČTK doplnil, že vedení podniku i zástupci odborového svazu Echo v souladu s návrhem zprostředkovatele přistoupili na návrh navýšení směnového příplatku. „K dalšímu růstu tarifní složky mzdy nedojde, nicméně návrh zprostředkovatele je dorovnán růstem bonusů, které jsou závislé na hospodářském výsledku firmy,“ dodal.

  • Zvýšení základních tarifních mezd v průměru o osm procent, růst příplatků za směnnost o 15 procent, růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Kovo se domnívá, že kolektivní smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem. „Je velmi pravděpodobné, že se obrátíme se žalobou k soudu,“ řekl Šrott. 

Deza pak sice jednala s OS Kovo, aby smlouvu dodatečně podepsal, ale k dohodě nedošlo. „To jsme odmítli, pod to se nepodepíšeme. Jedině pokud by byl tarifní růst alespoň dvouciferné číslo,“ řekl Matocha z odborů Kovo. 

Sváček z Echa odmítl názory, že za uzavřením dohody byly úplatky. Reportérům ČT však potvrdil, že z 500 členů ubyla odborům Echo přibližně stovka. Odbory Kovo mají členů přes 300. Celkem v chemičce pracuje přes tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 42 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...