Odbory chemičky Deza bojují s Agrofertem i mezi sebou. Hraje se o podprůměrné mzdy pracovníků

14 minut
Reportéři ČT: Spor pod komínem Agrofertu
Zdroj: ČT24

V chemičce Deza ve Valašském Meziříčí vypukl spor mezi dvěma odborovými svazy. Jeden se domluvil na podepsání kolektivní smlouvy s vedením koncernu Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), druhý zůstal za dveřmi a musí bojovat o své uznání. Zaměstnanci svou práci v rizikových podmínkách považují za podhodnocenou. Rozbouřenou situaci ve valašskomeziříčské chemičce mapovala Silvie Kleková z týmu pořadu Reportéři ČT.

Chemička ve Valašském Meziříčí se koncem května ocitla v centru pozornosti. Hned dvoje odbory tam poprvé v historii pohrozily stávkou. Uklidnění měla přinést kolektivní smlouva. Její podpis ale proběhl za podivných okolností a ke klidu je daleko.

V továrně tradičně působí odborový svaz Echo. Nově však k němu přibyl loni koncem října odborový svaz Kovo. Vznikl v reakci na nespokojenost některých pracovníků s Echem. „Byli jsme dlouhodobě nespokojeni, jak vedlo kolektivní vyjednávání, vlastně téměř nulové přidávání rok co rok. Tak jsme se rozhodli, že založíme novou odborovou organizaci,“ vysvětloval zaměstnanec Dezy, člen výboru seskupení členů OS Kovo Jakub Matocha. 

Podle předsedy ZO OS Echo Michala Sváčka pak došlo ke spolupráci obou svazů.  Od konce loňského října vyjednávaly s vedením společnosti o kolektivní smlouvě. 

V roce 2017 byl průměrný plat v chemičce 32 966 korun, bez manažerů (u tarifně odměňovaných zaměstnanců) pak 28 846 korun, uvedl Sváček. 

Někteří členové Kova však považují svou práci v rizikových podmínkách za podhodnocenou. Upozorňují na sliby premiéra o přidávání ve státní sféře v kontrastu k dění v Deze. Na písemný dotaz od Reportérů ČT týkající se platových poměrů ve firmě premiér Babiš nereagoval.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

Od počátku roku 2018 tarifní mzdy vzrostly o osm procent, náš požadavek je plus pět procent na požadovaných 13 procent, řekl pověřený zástupce OS Kovo David Šrott. Vedení Agrofertu jejich požadavky odmítlo. Spor se pak pokusil urovnat zprostředkovatel, jmenovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. Bez úspěchu.

Stávkovou pohotovost vyhlásily oba odborové svazy společně 22. května. Důvodem vyhlášení byl spor o uzavření kolektivní smlouvy na rok 2018 a nepřijatelný dosavadní mzdový vývoj, uvedly v prohlášení. Vedení společnosti vyhlášení stávkové pohotovosti překvapilo, požadované zvýšení mezd považovalo za neadekvátní.

  • Odboráři Dezy požadovali v květnu - když oba odborové svazy vyhlásily stávkovou pohotovost - zvýšení základních tarifních mezd o 13 procent, růst příplatku za směnnost o 20 procent a růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Jenže nastal nečekaný zvrat. Odbory Echo se náhle otočily proti svému dosavadnímu partnerovi a v den jednání o kolektivní smlouvě odbory Kovo zůstaly za dveřmi.

Důvodem byl názor odborové centrály Echa, že Kovo působí v továrně protiprávně, uvedl Sváček. S tím nesouhlasí předseda OS Kovo pracoviště Zlín Milan Blažek. Podle něho zde má Kovo právo na existenci. „Seskupení členů pod právní osobností odborového svazu Kovo funguje u dalších skoro 70 zaměstnavatelů ve stejném gardu, jako je to v Deze,“ řekl. 

Obratem byl překvapen i mediátor najatý ministerstvem práce a sociálních věcí Vilém Peřina. Reportérům ČT řekl, že žádnou pochybnost o působení Kova neměl a stejný názor má podle něj i ministerstvo. „Aby jedna odborová organizace popírala druhou, najednou, to by mě v životě nenapadlo,“ dodal.  

O oprávněnosti působení Kova v Deze jsou přesvědčeni rovněž právník Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jan Horecký a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Naopak Agrofert uvedl - po více než půl roce působení Kova - že podle jeho analýzy nemůže Kovo v Deze působit. Za primárního partnera považuje chemické odbory Echo. 

K dohodě došlo, ale…

O kolektivní smlouvě tak nakonec jednaly 31. května pouze odbory Echo a vedení Dezy. Brzy bylo hotovo. Tarify už letos neporostou, zvýší se jen příplatky a podíl na zisku.

Šrott považuje jednání Echa za podraz. Rozhořčení vyjadřují  i zaměstnanci Dezy, na dotaz, co si o tom myslí. „Že to byl podraz! Slyšeli jste něco jiného? Tak to asi stačí!“ řekl Dalibor Cibulec. Další zaměstnanec jen prohodil: „Je to skandál.“  

„Co mě naštvalo, je ten způsob jednání. To, jak se vedení chová vůči zaměstnancům. Jak OS Echo funguje pouze ruku v ruce se zaměstnavatelem, nikoliv se zaměstnanci,“ řekl Vojtěch Michna. Proto z podniku, kde pracuje deset let, odchází. „Tyhle praktiky, které tam jsou, se mi absolutně nelíbí,“ říká. 

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka si nemyslí, že je to podraz. „Rozhodně bych to takto nenazýval. Zaměstnanci si polepší o čtrnáct procent,“ řekl. Pro agenturu ČTK doplnil, že vedení podniku i zástupci odborového svazu Echo v souladu s návrhem zprostředkovatele přistoupili na návrh navýšení směnového příplatku. „K dalšímu růstu tarifní složky mzdy nedojde, nicméně návrh zprostředkovatele je dorovnán růstem bonusů, které jsou závislé na hospodářském výsledku firmy,“ dodal.

  • Zvýšení základních tarifních mezd v průměru o osm procent, růst příplatků za směnnost o 15 procent, růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Kovo se domnívá, že kolektivní smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem. „Je velmi pravděpodobné, že se obrátíme se žalobou k soudu,“ řekl Šrott. 

Deza pak sice jednala s OS Kovo, aby smlouvu dodatečně podepsal, ale k dohodě nedošlo. „To jsme odmítli, pod to se nepodepíšeme. Jedině pokud by byl tarifní růst alespoň dvouciferné číslo,“ řekl Matocha z odborů Kovo. 

Sváček z Echa odmítl názory, že za uzavřením dohody byly úplatky. Reportérům ČT však potvrdil, že z 500 členů ubyla odborům Echo přibližně stovka. Odbory Kovo mají členů přes 300. Celkem v chemičce pracuje přes tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...