Odbory chemičky Deza bojují s Agrofertem i mezi sebou. Hraje se o podprůměrné mzdy pracovníků

Nahrávám video

V chemičce Deza ve Valašském Meziříčí vypukl spor mezi dvěma odborovými svazy. Jeden se domluvil na podepsání kolektivní smlouvy s vedením koncernu Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), druhý zůstal za dveřmi a musí bojovat o své uznání. Zaměstnanci svou práci v rizikových podmínkách považují za podhodnocenou. Rozbouřenou situaci ve valašskomeziříčské chemičce mapovala Silvie Kleková z týmu pořadu Reportéři ČT.

Chemička ve Valašském Meziříčí se koncem května ocitla v centru pozornosti. Hned dvoje odbory tam poprvé v historii pohrozily stávkou. Uklidnění měla přinést kolektivní smlouva. Její podpis ale proběhl za podivných okolností a ke klidu je daleko.

V továrně tradičně působí odborový svaz Echo. Nově však k němu přibyl loni koncem října odborový svaz Kovo. Vznikl v reakci na nespokojenost některých pracovníků s Echem. „Byli jsme dlouhodobě nespokojeni, jak vedlo kolektivní vyjednávání, vlastně téměř nulové přidávání rok co rok. Tak jsme se rozhodli, že založíme novou odborovou organizaci,“ vysvětloval zaměstnanec Dezy, člen výboru seskupení členů OS Kovo Jakub Matocha. 

Podle předsedy ZO OS Echo Michala Sváčka pak došlo ke spolupráci obou svazů.  Od konce loňského října vyjednávaly s vedením společnosti o kolektivní smlouvě. 

V roce 2017 byl průměrný plat v chemičce 32 966 korun, bez manažerů (u tarifně odměňovaných zaměstnanců) pak 28 846 korun, uvedl Sváček. 

Někteří členové Kova však považují svou práci v rizikových podmínkách za podhodnocenou. Upozorňují na sliby premiéra o přidávání ve státní sféře v kontrastu k dění v Deze. Na písemný dotaz od Reportérů ČT týkající se platových poměrů ve firmě premiér Babiš nereagoval.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

Od počátku roku 2018 tarifní mzdy vzrostly o osm procent, náš požadavek je plus pět procent na požadovaných 13 procent, řekl pověřený zástupce OS Kovo David Šrott. Vedení Agrofertu jejich požadavky odmítlo. Spor se pak pokusil urovnat zprostředkovatel, jmenovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. Bez úspěchu.

Stávkovou pohotovost vyhlásily oba odborové svazy společně 22. května. Důvodem vyhlášení byl spor o uzavření kolektivní smlouvy na rok 2018 a nepřijatelný dosavadní mzdový vývoj, uvedly v prohlášení. Vedení společnosti vyhlášení stávkové pohotovosti překvapilo, požadované zvýšení mezd považovalo za neadekvátní.

  • Odboráři Dezy požadovali v květnu - když oba odborové svazy vyhlásily stávkovou pohotovost - zvýšení základních tarifních mezd o 13 procent, růst příplatku za směnnost o 20 procent a růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Jenže nastal nečekaný zvrat. Odbory Echo se náhle otočily proti svému dosavadnímu partnerovi a v den jednání o kolektivní smlouvě odbory Kovo zůstaly za dveřmi.

Důvodem byl názor odborové centrály Echa, že Kovo působí v továrně protiprávně, uvedl Sváček. S tím nesouhlasí předseda OS Kovo pracoviště Zlín Milan Blažek. Podle něho zde má Kovo právo na existenci. „Seskupení členů pod právní osobností odborového svazu Kovo funguje u dalších skoro 70 zaměstnavatelů ve stejném gardu, jako je to v Deze,“ řekl. 

Obratem byl překvapen i mediátor najatý ministerstvem práce a sociálních věcí Vilém Peřina. Reportérům ČT řekl, že žádnou pochybnost o působení Kova neměl a stejný názor má podle něj i ministerstvo. „Aby jedna odborová organizace popírala druhou, najednou, to by mě v životě nenapadlo,“ dodal.  

O oprávněnosti působení Kova v Deze jsou přesvědčeni rovněž právník Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jan Horecký a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Naopak Agrofert uvedl - po více než půl roce působení Kova - že podle jeho analýzy nemůže Kovo v Deze působit. Za primárního partnera považuje chemické odbory Echo. 

K dohodě došlo, ale…

O kolektivní smlouvě tak nakonec jednaly 31. května pouze odbory Echo a vedení Dezy. Brzy bylo hotovo. Tarify už letos neporostou, zvýší se jen příplatky a podíl na zisku.

Šrott považuje jednání Echa za podraz. Rozhořčení vyjadřují  i zaměstnanci Dezy, na dotaz, co si o tom myslí. „Že to byl podraz! Slyšeli jste něco jiného? Tak to asi stačí!“ řekl Dalibor Cibulec. Další zaměstnanec jen prohodil: „Je to skandál.“  

„Co mě naštvalo, je ten způsob jednání. To, jak se vedení chová vůči zaměstnancům. Jak OS Echo funguje pouze ruku v ruce se zaměstnavatelem, nikoliv se zaměstnanci,“ řekl Vojtěch Michna. Proto z podniku, kde pracuje deset let, odchází. „Tyhle praktiky, které tam jsou, se mi absolutně nelíbí,“ říká. 

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka si nemyslí, že je to podraz. „Rozhodně bych to takto nenazýval. Zaměstnanci si polepší o čtrnáct procent,“ řekl. Pro agenturu ČTK doplnil, že vedení podniku i zástupci odborového svazu Echo v souladu s návrhem zprostředkovatele přistoupili na návrh navýšení směnového příplatku. „K dalšímu růstu tarifní složky mzdy nedojde, nicméně návrh zprostředkovatele je dorovnán růstem bonusů, které jsou závislé na hospodářském výsledku firmy,“ dodal.

  • Zvýšení základních tarifních mezd v průměru o osm procent, růst příplatků za směnnost o 15 procent, růst podílu na zisku o dvě procenta. 
  • Zdroj: ČTK

Kovo se domnívá, že kolektivní smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem. „Je velmi pravděpodobné, že se obrátíme se žalobou k soudu,“ řekl Šrott. 

Deza pak sice jednala s OS Kovo, aby smlouvu dodatečně podepsal, ale k dohodě nedošlo. „To jsme odmítli, pod to se nepodepíšeme. Jedině pokud by byl tarifní růst alespoň dvouciferné číslo,“ řekl Matocha z odborů Kovo. 

Sváček z Echa odmítl názory, že za uzavřením dohody byly úplatky. Reportérům ČT však potvrdil, že z 500 členů ubyla odborům Echo přibližně stovka. Odbory Kovo mají členů přes 300. Celkem v chemičce pracuje přes tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 52 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...