Odboráři prosazují minimální mzdu nejméně 12 500 korun. Vzorem je pro ně Slovensko

Odbory žádají zvýšení minimální mzdy od roku 2018 nejméně na 12 500 korun, nyní činí 11 tisíc korun. Vhodnější by prý ale bylo dorovnat ji až na úroveň Slovenska, tedy na zhruba 13 tisíc korun. Uvedl to předseda Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Premiér zvýšení minimální mzdy podporuje, i když v úterý neřekl, jakou její výši chce pro příští rok vláda určit.

„Je pro mě důležité, abychom splnili závazek, který je součástí vládního prohlášení a koaliční smlouvy, to znamená, aby minimální mzda byla alespoň na úrovni 40 procent průměrné mzdy,“ řekl. Rozhodnutí o výši minimální mzdy by vláda měla udělat do poloviny roku, o její výši bude jednat i tripartita na konci května.

Nahrávám video
Názory premiéra, odborů a zaměstnavatelů na minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Sobotka chce zajistit, aby minimální mzda činila nejméně 40 procent průměrné mzdy v Česku. Ta ve čtvrtém čtvrtletí 2016 činila zhruba 29 300 korun. 

Odbory dlouhodobě kritizují, že mzdy v Česku jsou pod evropským průměrem, a žádají jejich zvýšení. „Česká republika má dlouhodobě úroveň produktivity práce přibližně na úrovni 60 procent hladiny (EU), ale mzdy pouze třicetiprocentní. Z toho se dá usoudit, že růst mezd a platů může být daleko dynamičtější, než je v současnosti,“ uvedl Středula.

  • Minimální mzda v Česku (v Kč)
  • 2016          9900
  • 2017      11 000
  • Pro rok 2018 chtějí české odbory nejméně 12 500 korun, v ideálním případě až na úroveň Slovenska.  
  • Minimální mzda na Slovensku
  • 2016     405 eur (10 935 Kč)
  • 2017     435 eur (11 745 Kč)
  • Pro rok 2018 chtějí slovenské odbory 492 eur (13 284 Kč).
  • Pozn.: Přepočítáno kurzem jedno euro = 27 Kč

Podle premiéra by ke sbližování českých mezd s těmi v západní Evropě společně se zvyšováním minimální mzdy měl přispět růst platů státních zaměstnanců a podpora českého exportu, která pomůže českým firmám k lepším hospodářským výsledkům. Sblížení životní úrovně v EU podle něj může pomoct i dobré fungování společného evropského trhu.  

V současnosti minimální mzda činí 11 tisíc korun, na počátku letošního roku se zvýšila o 1100 korun. Sobotka i Středula shodně uvedli, že její růst neměl negativní dopady na trh práce v Česku. „Potvrdilo se, podle mého názoru jednoznačně, že minimální mzda nepůsobí problémy z hlediska nezaměstnanosti. My jsme minimální mzdu výrazně zvýšili, za poslední čtyři roky nezaměstnanost výrazným způsobem klesla,“ řekl premiér.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner řekl, že pro některé zaměstnavatele, kteří se věnují finální výrobě by – při zvýšení minimální mzdy na 12 500 – problém nenastal. Ovšem například u malých a středních podniků zaměřených na subdodávky je „absolutně nemožné, aby šla minimální mzda o 1500 korun výše“. Jaká by byla přijatelná výše, uvést nechtěl.   

Vývoj průměrné a minimální mzdy
Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 korun. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
před 6 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 19 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...