Odboráři prosazují minimální mzdu nejméně 12 500 korun. Vzorem je pro ně Slovensko

Odbory žádají zvýšení minimální mzdy od roku 2018 nejméně na 12 500 korun, nyní činí 11 tisíc korun. Vhodnější by prý ale bylo dorovnat ji až na úroveň Slovenska, tedy na zhruba 13 tisíc korun. Uvedl to předseda Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Premiér zvýšení minimální mzdy podporuje, i když v úterý neřekl, jakou její výši chce pro příští rok vláda určit.

„Je pro mě důležité, abychom splnili závazek, který je součástí vládního prohlášení a koaliční smlouvy, to znamená, aby minimální mzda byla alespoň na úrovni 40 procent průměrné mzdy,“ řekl. Rozhodnutí o výši minimální mzdy by vláda měla udělat do poloviny roku, o její výši bude jednat i tripartita na konci května.

Nahrávám video
Názory premiéra, odborů a zaměstnavatelů na minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Sobotka chce zajistit, aby minimální mzda činila nejméně 40 procent průměrné mzdy v Česku. Ta ve čtvrtém čtvrtletí 2016 činila zhruba 29 300 korun. 

Odbory dlouhodobě kritizují, že mzdy v Česku jsou pod evropským průměrem, a žádají jejich zvýšení. „Česká republika má dlouhodobě úroveň produktivity práce přibližně na úrovni 60 procent hladiny (EU), ale mzdy pouze třicetiprocentní. Z toho se dá usoudit, že růst mezd a platů může být daleko dynamičtější, než je v současnosti,“ uvedl Středula.

  • Minimální mzda v Česku (v Kč)
  • 2016          9900
  • 2017      11 000
  • Pro rok 2018 chtějí české odbory nejméně 12 500 korun, v ideálním případě až na úroveň Slovenska.  
  • Minimální mzda na Slovensku
  • 2016     405 eur (10 935 Kč)
  • 2017     435 eur (11 745 Kč)
  • Pro rok 2018 chtějí slovenské odbory 492 eur (13 284 Kč).
  • Pozn.: Přepočítáno kurzem jedno euro = 27 Kč

Podle premiéra by ke sbližování českých mezd s těmi v západní Evropě společně se zvyšováním minimální mzdy měl přispět růst platů státních zaměstnanců a podpora českého exportu, která pomůže českým firmám k lepším hospodářským výsledkům. Sblížení životní úrovně v EU podle něj může pomoct i dobré fungování společného evropského trhu.  

V současnosti minimální mzda činí 11 tisíc korun, na počátku letošního roku se zvýšila o 1100 korun. Sobotka i Středula shodně uvedli, že její růst neměl negativní dopady na trh práce v Česku. „Potvrdilo se, podle mého názoru jednoznačně, že minimální mzda nepůsobí problémy z hlediska nezaměstnanosti. My jsme minimální mzdu výrazně zvýšili, za poslední čtyři roky nezaměstnanost výrazným způsobem klesla,“ řekl premiér.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner řekl, že pro některé zaměstnavatele, kteří se věnují finální výrobě by – při zvýšení minimální mzdy na 12 500 – problém nenastal. Ovšem například u malých a středních podniků zaměřených na subdodávky je „absolutně nemožné, aby šla minimální mzda o 1500 korun výše“. Jaká by byla přijatelná výše, uvést nechtěl.   

Vývoj průměrné a minimální mzdy
Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 3 mminutami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...