Odboráři prosazují minimální mzdu nejméně 12 500 korun. Vzorem je pro ně Slovensko

Odbory žádají zvýšení minimální mzdy od roku 2018 nejméně na 12 500 korun, nyní činí 11 tisíc korun. Vhodnější by prý ale bylo dorovnat ji až na úroveň Slovenska, tedy na zhruba 13 tisíc korun. Uvedl to předseda Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Premiér zvýšení minimální mzdy podporuje, i když v úterý neřekl, jakou její výši chce pro příští rok vláda určit.

„Je pro mě důležité, abychom splnili závazek, který je součástí vládního prohlášení a koaliční smlouvy, to znamená, aby minimální mzda byla alespoň na úrovni 40 procent průměrné mzdy,“ řekl. Rozhodnutí o výši minimální mzdy by vláda měla udělat do poloviny roku, o její výši bude jednat i tripartita na konci května.

7 minut
Názory premiéra, odborů a zaměstnavatelů na minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Sobotka chce zajistit, aby minimální mzda činila nejméně 40 procent průměrné mzdy v Česku. Ta ve čtvrtém čtvrtletí 2016 činila zhruba 29 300 korun. 

Odbory dlouhodobě kritizují, že mzdy v Česku jsou pod evropským průměrem, a žádají jejich zvýšení. „Česká republika má dlouhodobě úroveň produktivity práce přibližně na úrovni 60 procent hladiny (EU), ale mzdy pouze třicetiprocentní. Z toho se dá usoudit, že růst mezd a platů může být daleko dynamičtější, než je v současnosti,“ uvedl Středula.

  • Minimální mzda v Česku (v Kč)
  • 2016          9900
  • 2017      11 000
  • Pro rok 2018 chtějí české odbory nejméně 12 500 korun, v ideálním případě až na úroveň Slovenska.  
  • Minimální mzda na Slovensku
  • 2016     405 eur (10 935 Kč)
  • 2017     435 eur (11 745 Kč)
  • Pro rok 2018 chtějí slovenské odbory 492 eur (13 284 Kč).
  • Pozn.: Přepočítáno kurzem jedno euro = 27 Kč

Podle premiéra by ke sbližování českých mezd s těmi v západní Evropě společně se zvyšováním minimální mzdy měl přispět růst platů státních zaměstnanců a podpora českého exportu, která pomůže českým firmám k lepším hospodářským výsledkům. Sblížení životní úrovně v EU podle něj může pomoct i dobré fungování společného evropského trhu.  

V současnosti minimální mzda činí 11 tisíc korun, na počátku letošního roku se zvýšila o 1100 korun. Sobotka i Středula shodně uvedli, že její růst neměl negativní dopady na trh práce v Česku. „Potvrdilo se, podle mého názoru jednoznačně, že minimální mzda nepůsobí problémy z hlediska nezaměstnanosti. My jsme minimální mzdu výrazně zvýšili, za poslední čtyři roky nezaměstnanost výrazným způsobem klesla,“ řekl premiér.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner řekl, že pro některé zaměstnavatele, kteří se věnují finální výrobě by – při zvýšení minimální mzdy na 12 500 – problém nenastal. Ovšem například u malých a středních podniků zaměřených na subdodávky je „absolutně nemožné, aby šla minimální mzda o 1500 korun výše“. Jaká by byla přijatelná výše, uvést nechtěl.   

Vývoj průměrné a minimální mzdy
Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 21 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...