Obamova reforma financí vstupuje před Senát

Washington – Americký Senát dnes bude hlasovat o přijetí sledovaných reforem finančního sektoru. Balík prezidenta Baracka Obamy má příště zamezit opakování hospodářské krize z roku 2008. Hlavní podstatou změn je větší regulace finančních toků. Podle kritiků Obamových plánů by se však v případě schválení porušilo základní pravidlo tržního hospodářství.

Hlavním úkolem reformy je podle prezidenta Obamy zabránit tomu, aby stát musel zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků. Navrhuje proto vytvoření fondu na záchranu problémových finančních institucí, do kterého by přispívaly samy banky, nebo regulaci velikosti peněžních ústavů. „Reformy by ukončily podílení se daňových poplatníků na záchraně bank, spotřebitelé by získali větší ochranu a akcionáři větší moc,“ vysvětlil Obama.

„Věřím v sílu volného trhu, věřím v silný finanční sektor, který lidem pomáhá vydělávat, získávat půjčky, investovat. To je součástí toho, co Ameriku činí Amerikou. Ale volný trh nikdy neměl fungovat jako povolení vzít si cokoliv, co vás napadne,“ prohlásil Obama. Jeho reformy už prošly Sněmovnou reprezentantů, v Senátu však budou potřebovat hlasy republikánů. Ti byli původně rezolutně proti omezování volného trhu. V případě některých změn by však reformní celek mohli podpořit.

Buffett lobbuje pro zmírnění situace na derivátovém trhu

Otupit ostří reformy finančnictví však chce známý finančník Warren Buffett. Nelíbí se mu přísná pravidla pro deriváty, která by pro jeho firmu Berkshire Hathaway i stovky dalších společností znamenala značnou finanční zátěž. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) proto zemědělský výbor Senátu  po Buffettově lobbování návrh zákona tiše pozměnil.

Podle návrhu ještě před jeho změnou si měly firmy držící deriváty vyčlenit značné částky na krytí případných ztrát z nich i v případě již uzavřených smluv. Firma přitom v těchto finančních nástrojích, které jednoduše řečeno slouží k pojišťování firem proti rizikům, drží asi 63 miliard dolarů (zhruba 1,2 bilionu korun). Nyní se ale ustanovení již na uzavřené smlouvy nevztahuje, což je výhodné nejen pro Buffetta i další firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 6 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 11 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 20 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...