Obamova reforma financí vstupuje před Senát

Washington – Americký Senát dnes bude hlasovat o přijetí sledovaných reforem finančního sektoru. Balík prezidenta Baracka Obamy má příště zamezit opakování hospodářské krize z roku 2008. Hlavní podstatou změn je větší regulace finančních toků. Podle kritiků Obamových plánů by se však v případě schválení porušilo základní pravidlo tržního hospodářství.

Hlavním úkolem reformy je podle prezidenta Obamy zabránit tomu, aby stát musel zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků. Navrhuje proto vytvoření fondu na záchranu problémových finančních institucí, do kterého by přispívaly samy banky, nebo regulaci velikosti peněžních ústavů. „Reformy by ukončily podílení se daňových poplatníků na záchraně bank, spotřebitelé by získali větší ochranu a akcionáři větší moc,“ vysvětlil Obama.

„Věřím v sílu volného trhu, věřím v silný finanční sektor, který lidem pomáhá vydělávat, získávat půjčky, investovat. To je součástí toho, co Ameriku činí Amerikou. Ale volný trh nikdy neměl fungovat jako povolení vzít si cokoliv, co vás napadne,“ prohlásil Obama. Jeho reformy už prošly Sněmovnou reprezentantů, v Senátu však budou potřebovat hlasy republikánů. Ti byli původně rezolutně proti omezování volného trhu. V případě některých změn by však reformní celek mohli podpořit.

Buffett lobbuje pro zmírnění situace na derivátovém trhu

Otupit ostří reformy finančnictví však chce známý finančník Warren Buffett. Nelíbí se mu přísná pravidla pro deriváty, která by pro jeho firmu Berkshire Hathaway i stovky dalších společností znamenala značnou finanční zátěž. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) proto zemědělský výbor Senátu  po Buffettově lobbování návrh zákona tiše pozměnil.

Podle návrhu ještě před jeho změnou si měly firmy držící deriváty vyčlenit značné částky na krytí případných ztrát z nich i v případě již uzavřených smluv. Firma přitom v těchto finančních nástrojích, které jednoduše řečeno slouží k pojišťování firem proti rizikům, drží asi 63 miliard dolarů (zhruba 1,2 bilionu korun). Nyní se ale ustanovení již na uzavřené smlouvy nevztahuje, což je výhodné nejen pro Buffetta i další firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna se mimořádně sejde kvůli střetu zájmů Babiše

Poslanci budou na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovat o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
před 10 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 13 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...