O evidenci tržeb se šíří poplašné zprávy. Jsou prý ale naprosto zbytečné

Lepší výběr daní a omezení šedé ekonomiky. To si vláda slibuje od elektronické evidence tržeb. Podle kritiků bude znamenat jen zvýšení nákladů pro živnostníky a jejich šikanu. Někteří z podnikatelů již proto naznačují, že zákon obejdou: zavřou restauraci a otevřou si místo ní klub. EET se pak nebudou zabývat. Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová v pořadu Otázky Václava Moravce však varovala, že to je nelegální, ale hlavně zbytečné. Podle ní se totiž podnikatelé bojí pouze mylně vytvořené představy toho, co se po nich bude vlastně chtít.

O chystané novince se šíří podle náměstkyně ministra Hornochové poplašné zprávy. „Tady se někdo snaží systémově podnikatele plašit. A v Česku jsme bohužel náchylní poplašným zprávám věřit," říká Hornochová. Reaguje tak na stížnosti mnohých podnikatelů, kteří tvrdí, že vlastně vůbec nevědí, co se po nich po zavedení elektronické evidence tržeb (EET) bude chtít, ale míní, že to nebude „nic dobrého“.

„My se na ni nechystáme, protože nevíme na co. Nevíme, podle kterého systému pojede, nevíme software, hardware a tomu, co nám říkají, že bude stačit jen telefon, nevěřím,“ říká například majitel restaurace Stodola v Újezdě nad Lesy Ladislav Marek. Někteří majitelé restaurací už tak prý mají v záloze i vlastní řešení EET: hodlají hospodu zavřít a provozovat podobnou činnost z garáže, ze které předtím vyparkují auto.

Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové jsou však všechny jejich obavy zbytečné. Podle ní je pravým důvodem, proč se 58 procent lidí domnívá, že evidence tržeb podnikatelské prostředí nezlepší, jak vyplynulo z průzkumu Median pro ČT, především negativní kampaň vedená proti projektu EET.

Nebude potřeba vysokorychlostní internet, aby se účtenka zaevidovala

Náměstkyně tak například odmítla obavu podnikatelů z připojení k internetu, které evidence tržeb bude vyžadovat. „Rychlý internet není žádným způsobem potřeba. Datová zpráva bude mít 8 kB. Přitom velikost jedné fotky z dovolené by pokryla měsíční provoz restaurace,“ uvedla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hornochová zároveň upozornila, že projekt evidence tržeb nepřinese ani žádný nárůst administrativních povinností podnikatelům. „Žádné administrativní povinnosti nenarostou. Přístroj sám bude komunikovat s finanční správou a jen na začátku bude muset podnikatel jít na úřad a získat heslo a jméno. Jestli něco nepřináší administrativní povinnosti, tak je to toto,“ zdůraznila.

Elektronická evidence tržeb by měla být povinná pro všech zhruba šest set tisíc podnikatelů, kteří přijímají tržby v hotovosti, od roku 2018. Zákon o evidenci tržeb, který by měl mít podle Hornochové účinnost od srpna 2016, začne pro jednotlivé druhy podnikání platit postupně.

Nejprve by se měl týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O tři měsíce později pak maloobchodu a velkoobchodu. Následně by měla být 12měsíční pauza. Poté by měli evidovat tržby zbývající podnikatelé z dalších oborů a nakonec po dalších třech měsících i drobní živnostníci.

Odborníci stále nejsou o efektivnosti EET přesvědčeni

O efektivnosti celého systému ale pochybuje i vedoucí katedry veřejných financí Fakulty financí a účetnictví VŠE Alena Vančurová. Stát si totiž od EET slibuje, že po jejím zavedení získá lepším výběrem daní 12 miliard korun. „Optimismus ministerstva financí úplně nesdílím. Myslím si, že kdyby systém fungoval stoprocentně, tedy pro všechny, tak by generoval více,“ říká.

Otázkou ale je, kolik zavedení EET skutečně v tuto chvíli přinese v podmínkách České republiky, s českou daňovou morálkou a přístupem ke státu, zamýšlí se a vrací se tak k tomu, že podnikatelé mohou svou novou povinnost obcházet právě zmíněným založením klubu. 

„V systému EET musí někdo zadat, že platba proběhla a že k transakci došlo. Pokud však je to zákazníkovi zařízení jedno a nemá žádnou motivaci, tak ne všechny transakce budou zadány,“ reaguje Vančurová na fakt, že někteří stálí hosté restaurací se začali vyjadřovat v tom duchu, že „svého hospodského podrží“.

Zároveň však míní, že systém je cenný v informacích a jejich struktuře, které daňové správě může přinést, říká.

Vančurová dodává, že si dokáže dokonce představit výběr daní mnohonásobně vyšší než zmíněných dvanáct miliard. Skutečné efekty by to podle ní přineslo ve chvíli, až by se dokázalo prostřednictvím EET pokrýt celé spektrum příjmů. „Nyní je to vlastně pokus. Vybrali jsme si dvě odvětví, ve kterých nesporně dochází k únikům, a říkáme fajn, když to bude fungovat, můžeme to pak rozšířit dál a mezitím se daňová správa s tím naučí pracovat a využívat to,“ konstatuje Vančurová.

Další přínos EET? Nemuselo by se třeba podávat daňové přiznání

Vančurová zároveň naznačuje další směr, který by celkově podnikatelskému prostředí v Česku jen prospěl a ve kterém spatřuje plus zavedení EET. Kdyby systém dobře fungoval, živnostníci by mohli dostat například již hotový návrh daňového přiznání připravený finančním úřadem přes datovou schránku. Případně by pouze tento návrh upravili o potřebné informace k penzijnímu připojištění, podepsali a zase poslali zpět. A měli by tak své povinností hotové rychle a bez zbytečné administrativy.

„Asi by to nešlo hned od začátku spuštění EET v roce 2018, protože je to poměrně složité,“ říká Vančurová, ovšem o něco později by to podle ní problém být nemusel. Podobně to funguje například ve státech Beneluxu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hornochová s ní v zásadě souhlasí, a dokonce si dokáže představit i rychlejší cestu. „Například tu, že u malých živnostníků do určitého obratu by se dala daň sjednávat paušálním způsobem. A nemyslím paušální náklady, ale skutečně daň,“ uvádí. Drobní podnikatelé by tak nemuseli vůbec vyplňovat daňové přiznání a také by již předem věděli, kolik přesně budou odvádět, a měli s tím nulovou administrativu.

Pozor na obcházení zákona, restaurace není klub

Náměstkyně ministra financí také zdůraznila, že pokud si někdo myslí, že když zavře restauraci a otevře si „klub“ ve kterém na dveře vyvěsí informací o členském příspěvku ve výši koruny, a že tím je vše vyřízené, tak se mýlí. „Je to čisté obcházení zákona, tudíž nelegální podnikání. Pokud tam se ziskem prodávají alkoholické nápoje nebo jídla, tak to není klasický, například hasičský členský klub a může na ně celní i finanční správa,“ zdůraznila.

Jediným důvodem, proč se už nyní něco neděje, je podle ní to, že finanční i celní orgány utlumily kvůli chystanému zavádění EET svou aktivitu. A dodává, že po zavedení EET jsou příslušné instituce připravené uštědřit tvrdou sankci všem, kteří budou zákon obcházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 22 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 23 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...