Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) se už podruhé obrátil na Soudní dvůr EU, když mu položil předběžnou otázku kvůli takzvaným česko-slovenským důchodům. Celý spor se točí kolem dorovnávání penzí Čechům, kteří část života pracovali na Slovensku. Evropský soudní dvůr se musí vypořádat s argumentací posledního nálezu Ústavního soudu, podle kterého Česko může dál dorovnávat svým občanům jejich nižší slovenské důchody, aniž by tím diskriminovalo ostatní občany Evropské unie.
V minulosti označil Soudní dvůr EU českou praxi za diskriminační. Dorovnávací příspěvek totiž Česko podmiňovalo českým občanstvím a trvalým pobytem, což prý znevýhodnilo ostatní obyvatele EU. Ovšem Ústavní soud zaujal jiný názor, a tak mezi oběma soudními instancemi nastal rozpor. Nejvyšší správní soud proto podle mluvčí Sylvy Dostálové vycítil potřebu i povinnost obrátit se na Soudní dvůr EU podruhé. Ústavní soud podle mluvčí Jany Pelcové nebude postup Nejvyššího správního soudu komentovat.
„Nejvyšší správní soud zachoval loajalitu jak vůči Ústavnímu soudu ČR, tak vůči Soudnímu dvoru EU jako orgánu společenství, jehož je Česká republika plnoprávnou součástí a jehož principy se zavázala respektovat,“ uvedla soudkyně Milada Tomková.
Nejvyšší správní soud se zabývá několika případy stěžovatelů - občanů ČR, kteří se domáhají dorovnání slovenského důchodu. Soudní dvůr EU v minulosti uvedl, že taková praxe dorovnávání je možná, ale nikoli diskriminačním způsobem. Česko by muselo doplácet důchody všem dalším občanům zemí unie, kteří pracovali na území bývalého Československa a mají za dané období nižší důchod, tedy hlavně všem Slovákům.
Čeští zákonodárci v návaznosti na první stanovisko Soudního dvora EU změnili zákon, a znemožnili tak poskytování doplatku pro všechny nové žadatele. Obávali se případných mnohamiliardových nároků proti Česku.
Poté se však k otázce česko-slovenských důchodů znovu vyjádřil také Ústavní soud ČR, který mnoha nálezy formoval předchozí praxi. Překvapivě vystoupil proti názoru Soudního dvora EU. Stanovil, že na výpočet výše starobního důchodu českých občanů, kteří získali doby důchodového zabezpečení do roku 1992 na území zaniklé ČSFR, se evropské právo nevztahuje. Proto prý může Česká republika v takových případech poskytovat ke slovenskému důchodu doplatek, aniž by tím docházelo k diskriminaci. Právě tento postoj Ústavního soudu nyní bude řešit Soudní dvůr EU.
