Nový systém kontrol potravin napadl hlavní hygienik

Praha - Ministerstvo zemědělství přerozděluje dohled nad kontrolou potravin. Hlavním smyslem má být větší ochrana spotřebitele. „Je třeba říct, že kompetence navrhované ministerstvem zemědělství jsou naprosto správné,“ prohlásil agrární analytik Petr Havel. Navrhované změny však vyvolávají nevoli u zástupců ministerstva zdravotnictví. Předmětem sporu jsou především kompetence při kontrolách personálu v restauračních zařízeních. Hlavnímu hygienikovi Vladimírovi Valentovi mimo jiné vadí, že prověrku jídla v restauracích by už nevykonávali lidé s lékařským vzděláním, ale pouze úředníci.

Když ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) novelu minulý týden obhajoval, tvrdil, že systém varování před závadnými potravinami musí projít změnou - musí se zrychlit. „Snahy šidit kvalitu a klamat zákazníky jsou čím dál tím častější, proto v tomto musíme být tvrdší i my,“ argumentoval v Událostech ČT.

Bendlův úřad prohlašuje, že hlavním cílem je větší ochrana spotřebitele. V rámci novely dojde ke změnám ve zveřejňování alergenů, zvětšení písmen či zpřesnění označování potravin. „Je třeba říct, že kompetence navrhované ministerstvem zemědělství jsou naprosto správné, protože sjednocují systémy státního dozoru nad potravinami jak u zemědělců, tak u potravinářů, tak v obchodech a restauracích,“ podporuje ministra agrární analytik Petr Havel.

Platí tři principy:

  1. Rostlinné komodity kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Živočišné výrobky spadají pod dozor Státní veterinární správy.
  2. SZPI operuje v maloobchodní síti. Veterináři pak ve výrobních závodech i maloobchodní síti, pokud se tam zpracovává maso.
  3. Pokud inspektor veteriny zjistí prohřešek, který patří do kompetence SZPI, tak ji informuje.

Podle Havla je velmi odborná zdravotnická činnost humánní hygiena, možné epidemie a další. Nicméně ministerstvo zdravotnictví samozřejmě nemá odborníky, kapacity, laboratoře, aby kontrolovalo původ a složení potravin v restauracích. Spor o kompetence je podle něj politikum, které nakonec znevýhodní konečného spotřebitele. „Není pravda, že by hygienici přišli o práci a peníze. Nepřijdou o práci, nepřijdou o peníze, jen je bude řídit někdo jiný,“ doplnil ve Studiu 6 Petr Havel.

Hlavní hygienik: Nejde o malicherný spor

„To hlavní, k čemu by touto novelou došlo, by byla celková změna charakteru dozoru, kdy státní zdravotní dozor by se stal pouhým státním dozorem. Zdravotní dozor vychází z hodnocení zdravotního rizika, z posuzování zdravotního stavu personálu – nejde o malicherný kompetenční spor či přesun úředníků,“ oponuje Valenta.

Vladimír Valenta
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Pokud by tuto část převzali nezdravotničtí pracovníci, bude podle Valenty velmi těžké hlídat další rizika, která ve společném stravování jsou. Nejde prý jen o rizika z potravin, ale i zdravotní stav personálu. „Nesmějí zde pracovat zaměstnanci s průjmovým či hnisavým onemocněním či lidé, kteří jsou v kontaktu se zdrojem nákazy. Tito lidé jsou námi vylučováni z provozu – ročně vyloučíme na 2 000 lidí.  Kontrolu nad personálem nejsou nezdravotničtí pracovníci schopni provádět,“ vysvětluje Valenta.

„Infekce jsou nemoci, které jsou velmi měnlivé a velmi rychlé. Taky se s nimi velmi rychle musí pracovat. Aby se s nimi dalo pracovat, musíme mít ty informace co nejrychlejší,“ řekla Hana Roháčová, primářka Infekční kliniky FN Na Bulovce.

Podle hlavního hygienika by novela navíc vedla k destabilizaci zavedeného systému. V rámci ní by totiž veterináři měli přebrat část kompetencí SZPI. Například v restauracích by místo samotného hygienika prováděly kontroly tři různé orgány - hygienik bude zodpovídat za čistotu, veterinář za potraviny a inspektor SZPI za personál restaurace. Tyto praktiky zvyšují náklady na kontroly.

Nový systém kontrol v restrauracích
Zdroj: ČT24

Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek zdůraznil, že v restauracích dosud k žádnému zásadnímu hygienickému ani zdravotnímu problému nedošlo, ke změnám proto nevidí důvod. „Pokud nějaký systém funguje, nemá smysl ho měnit,“ soudí. Ministr Bendl nechce na tyto argumenty reagovat. Vyjádření slibuje na čtvrtek, kdy by měla novelu zákona o potravinách projednat vláda. Zatím jediné, v čem se ministerstva zdravotnictví a zemědělství shodnou, je nutnost zvýšení pokut za nekvalitní potraviny.

Jídla v restauracích nepodléhají dostatečné kontrole

„Já bych si přál, aby ministerstvo zemědělství obhájilo svoji novelu. Je skutečně v zájmu spotřebitele. My v obchodech i ve výrobě kontrolujeme původ, složení a koukáme na procenta. V restauračních zařízeních se z toho nekontroluje vůbec nic. Hygienická služba sleduje zdravotní průkazy zaměstnanců, hygienu a teplotu skladování - stovky tisíc denně připravovaných jídel jsou úplně mimo jakoukoli kontrolu,“ řekl na závěr Havel.

Obě strany se však shodují, že novela zákona přináší řadu pozitivních věcí.

Boj o potraviny jako jedno z volebních témat?

Boj za kvalitu potravin se také může promítnout do volebního programu, na kterém v těchto dnech pracuje sociální demokracie. Strana navrhuje přísnější regulaci hypermarketů tak, aby došlo k posílení kontroly kvality potravin a aby se na pultech obchodů více objevovaly české potraviny. „Jako stínového ministra zemědělství mě těší, že se do šesti programových témat dostala tato otázka, a ukazuje to, že tento resort bude velmi důležitý,“ uvedl jihomoravský hejtman Michal Hašek.

„Budu pro posílení kompetencí ministerstva zemědělství v otázce dozorových orgánů. Je ale otázka, jestli tak, jak to má ministr Bendl připraveno, je to v pořádku. Pro občana je to nepochopitelný souboj institucí. Mně jde o to, aby systém fungoval: Do budoucna jeden úřad pro potraviny, jasný kontrolní orgán, který bude mít kompetence zkontrolovat to, že potravina je kvalitní a prodává se v prostředí, které tomu odpovídá, a že to, co je nabízeno lidem, je v pořádku, je podle norem, podle předpisů,“ prohlásil na dnešním brífinku Hašek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...