Nokia spolkne Alcatel-Lucent. Stane se jedničkou na trhu?

Paříž/Helsinky – Skoro 16 miliard eur, tolik v akciích zaplatí finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia za převzetí svého francouzského konkurenta Alcatel-Lucent. Obchod, který vyjde v přepočtu na 426 miliard korun, je největší akvizicí v historii Nokie a spojením obou podniků by dokonce mohl vzniknout největší světový dodavatel zařízení pro mobilní sítě.

Akcionáři Alcatelu dostanou podle dohody za každou svou akcii 0,55 akcie Nokie, ve sloučeném podniku budou mít tedy zhruba třetinový podíl. Firmy předpokládají, že transakce bude dokončena v první polovině příštího roku. Očekávají přitom, že spojení přinese úsporu provozních nákladů, která by v roce 2019 měla dosáhnout zhruba 900 milionů eur.

Agentura Bloomberg uvedla, že podle dat výzkumné společnosti IDS předstihne sloučená společnost v tržbách za infrastrukturu pro mobilní komunikaci své konkurenty Ericsson a Huawei Technologies. Agentura Reuters se ale na druhou stranu odvolává na údaje výzkumné společnost Bernstein Research, podle kterých bude sloučené skupině na trhu patřit až druhá příčka s podílem 35 procent. Jedničkou by měl podle těchto údajů zůstat švédský Ericsson s tržním podílem kolem 40 procent.

Nokia by díky spojení mohla upevnit svou pozici na čínském trhu a ve hře jsou také kontrakty s dvěma největšími americkými operátory - Verizon Communications Inc. a AT&T Inc. Rozšířit by se měla rovněž produktová nabídka společnosti, kdy by Nokia měla nově nabízet komplexnější balíčky, které budou obsahovat více funkcí. Nokia dnes rovněž potvrdila dřívější informace médií, že uvažuje o prodeji své divize HERE zabývající se mapovými službami. Analytici podle agentury Reuters odhadují hodnotu této divize až na 8,9 miliardy eur (243 miliard korun).

Prezident Hollande se s šéfy obou firem setkal už včera
Zdroj: Pool/ČTK/ABACA

Poté, co společnosti včera oznámily, že jsou v jednání o možném spojení, vyletěly akcie Alcatelu o 16 procent nahoru na 4,48 eura. Naopak akcie Nokie výrazně oslabily a společnost uzavírala v úterý na helsinské burze na 7,49 eura za akcii. Dnes se ale vše otočilo a akcie Nokie si krátce po zahájení obchodování připisovaly 3 procenta, zatímco akcie Alcatelu 11 procent ztrácely. Podle některých analytiků je totiž dnešní dohoda pro akcionáře Alcatelu méně atraktivní, než se předpokládalo.

Podívejte se, jak si vedou akcie firem Alcatel-Lucent a Nokia

Nokia loni v dubnu dokončila prodej divize mobilních telefonů společnosti Microsoft za 5,44 miliardy eur (téměř 150 miliard korun). Finská společnost byla od devadesátých let největším výrobcem mobilních telefonů na světě, z první příčky ji ale později sesadil jihokorejský konkurent Samsung Electronics.

Co se stane se zaměstnanci?

Nokia a Alcatel zaměstnávají dohromady přes 110 tisíc lidí, ale do poslední chvíle nebylo jasné, jestli všem těmto zaměstnancům práce zůstane. Protože když loni nastoupil do čela Nokie Rajeev Suri, avizoval, že během tří let sníží firma své stavy o více než 25 tisíc zaměstnanců a Francouzi se obávali, aby podobnou strategii neplánoval i pro Alcatel.

Důležitou roli v tomto ohledu ale sehraje francouzský stát, který dal jasně najevo, že bude pečlivě sledovat, co se po převzetí stane s asi 7 tisíci zaměstnanci Alcatelu ve Francii. Vláda totiž podmínila svou podporu akvizice právě zachováním pracovních míst. Suri by měl o jejich budoucnosti už tento týden podrobněji jednat s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Už dnes ale Nokie uvedla, že propuštění nemá v plánu. Francouzský stát drží v Alcatelu menšinový podíl 3,25 procenta.

Společnost Alcatel-Lucent v říjnu 2013 oznámila, že během dvou let zruší zhruba 10 tisíc pracovních míst. Firma nyní podle agentury AFP zaměstnává 53 tisíc lidí, z toho téměř 8000 ve Francii, zatímco Nokia má kolem 55 tisíc pracovníků.

Alcatel ztratil od roku 2006, kdy se spojil s Lucentem, miliardy dolarů. „Před dvěma lety byl Alcatel-Lucent téměř v konkurzu. Pouze některá práva duševního vlastnictví mu pomohla získat od bank určité finance,“ prohlásil francouzský ministr financí Emmanuel Macron s odkazem na to, že Alcatelu v podstatě zbyla pouze práva na některé technologie a patenty. Přesto s příchodem nového šéfa Michela Combese do čela Alcatelu v roce 2013 nastal obrat k lepšímu. Díky nové strategii se mu podařilo snížit náklady a získat nové zakázky. 

Nokia

Společnost založil v roce 1865 finský důlní inženýr a podnikatel Fredrik Idestam; původně to byla papírna, která se nacházela nedaleko Tampere. O tři roky později si Idestam u města Nokia nedaleko Tampere otevřel druhou provozovnu a název města ho inspiroval k tomu, že v roce 1871 svou společnost pojmenoval Nokia. Později firma začala vyrábět také gumárenské výrobky, velkým hitem byly například galoše a pneumatiky, a kabely. Tyto tři divize se sloučily v roce 1967.

Do telekomunikací a elektroniky začala Nokia pronikat od 60. let minulého století. Poté se postupně zbavovala vedlejších aktivit a zaměřila se čistě na telekomunikace.

První mobily Nokia byly určeny do automobilů (Mobira Senator z roku 1982), v roce 1987 Nokia uvedla na trh první přenosný telefon Mobira Cityman pro analogovou síť NMT. Telefon vážil 800 gramů a ve své době stál v přepočtu kolem sto tisíc korun. Přezdívalo se mu Gorba, protože při jeho používání byl vyfocen sovětský vůdce Michail Gorbačov. Ve stejném roce se firma stala třetím největším výrobcem televizorů v Evropě. V roce 1992 uvedla Nokia na trh první masově vyráběný GSM telefon na světě Nokia 1011.

V roce 1998 Nokia oznámila 100 milionů vyrobených mobilních telefonů, a stala se tak největším výrobcem mobilních telefonů na světě. Na trhu mobilních telefonů postupně začala ztrácet, předstihl ji Samsung, a zaostávala také na trhu chytrých telefonů, který ovládly firmy Apple a Samsung.

Loni v dubnu firma dokončila prodej divize mobilních telefonů společnosti Microsoft za 5,44 miliardy eur (přes 150 miliard Kč).

Nyní se tři divize Nokie věnují telekomunikační infrastruktuře a službám (Nokia Networks), mapovým a lokalizačním službám (HERE) a technologickému vývoji a licencování (Nokia Technologies). Nokia je na tomto poli světovou trojkou po švédském Ericssonu a čínské Huawei Technologies. 

Nokia sídlí ve městě Espoo a ve 120 zemích světa zaměstnává asi 62 tisíc lidí. Po loňském odprodeji své divize mobilních telefonů zaznamenala nad očekávání hospodářsky úspěšný rok. Tržby činily přes 12 miliard eur, což bylo téměř stejně jako v roce 2013. Zisk byl 1,17 miliardy eur.

Alcatel-Lucent

Výrobce telekomunikačních sítí Alcatel-Lucent vznikl v roce 2006 spojením francouzského Alcatelu a americké společnosti Lucent.

Alcatel patřil v minulosti mezi největší francouzské konglomeráty a významné zaměstnavatele a zaměřoval se na levnější mobilní telefony.

Od spojení s Lucentem firma téměř každý rok vykázala ztrátu. Loňské tržby činily 13,2 miliardy eur (přibližně stejně jako v roce 2013). Třetinu tržeb vygenerovaly aktivity v oblasti bezdrátové komunikace. Ztráta se snížila na 34 milionů z 1,3 miliardy v roce 2013. Hlavním odbytištěm je Severní Amerika.

Společnost, která sídlí na předměstí Paříže v Boulogne-Billancourt, zaměstnává 52 600 lidí.

V poslední době firma prošla restrukturalizací. Podnik se musí vyrovnávat s rostoucí konkurencí výrobců z Asie (Huawei nebo ZTE). Současný výkonný ředitel Alcatel-Lucentu Michel Combes firmě naordinoval snížení nákladů i propouštění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 13 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...