Nobelovu cenu za ekonomii získali Diamond, Mortensen a Pissarides

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí ekonomové Peter Diamond a Dale Mortensen a kyperský Brit Christopher Pissarides. Ocenění dostali za analýzu trhů práce zatížených náklady na vyhledávání. Ve své práci se zabývali tím, jak na nezaměstnanost a platy působí regulace a státní politiky. Teoretický rámec práce Diamonda, Mortensena a Pissaridese lze přenést i na jiné trhy, zejména trh bydlení. Jejich poznatků využívá i měnová teorie, ekonomie veřejných financí a další obory.

Christopher Pissarides

„Mísí se ve mně pocity překvapení a štěstí. Je to pro mě hlavně velká satisfakce.“

Práce tří oceněných ekonomů představuje teoretický rámec pro problémy trhů s náklady hledání mezi kupci a prodejci. Týká se zejména trhu práce, kde je běžné, že vždy existuje nezaměstnanost a vedle toho nabídka volných pracovních míst. Analýza oceněných ekonomů ukazuje, jak například úroveň podpor v nezaměstnanosti nebo regulace najímání a propouštění zaměstnanců ovlivňují výši nezaměstnanosti, nabídku volných míst a mzdy.

Nahrávám video
Nobelova cena za ekonomii
Zdroj: ČT24

Teorie třech oceněných ekonomů ale není zdaleka použitelná jen na trh práce. Aplikovat se dá i jinde. „Tato cena za ekonomii je o tom, jak je někdy pro prodávajícího těžké najít vhodného kupce a naopak,“ upřesnil Steffan Normark ze Švédské akademie věd. „Pokud někdo prodává byt, pak může chvíli trvat, než najde někoho, kdo hledá podobný typ bytu. Ta informace se nepřenáší okamžitě. Takže zkrátka prodej bytu netrvá den, ale může trvat měsíce,“ uvedl praktický příklad hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii

Diamond (70) je profesorem na Massachusettském technologickém institutu a specializuje se na americký systém sociálního zabezpečení a daňový systém. Prezident Barack Obama ho letos nominoval za člena rady guvernérů Federálního rezervního systému, Senát však před listopadovými volbami do Kongresu jeho schvalování odložil.

Mortensen (71) působí na Severozápadní univerzitě ve státě Illinos. Svůj výzkum Mortensen zaměřuje na ekonomiku práce, makroekonomiku a ekonomickou teorii. Je znám především jako průkopník ve výzkumu dočasné nezaměstnanosti. Věnuje se také studiu fluktuace pracovních sil, jejich přerozdělování a personálním vztahům.

Pissarides (62) působí jako profesor na Londýnské ekonomické škole. Zabývá se především studiem vazeb mezi makroekonomikou a trhem práce. Je mimo jiné členem rady britské Královské ekonomické společnosti, členem Výboru pro měnovou politiku Kyperské centrální banky a poradcem Světové banky, Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969. Nepatří tak mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové. Před letošními laureáty cenu obdrželo 64 lidí. Překvapivě ale ne všichni z nich byli ekonomové. Například v roce 1994 Nobelovu cenu za ekonomii obdržela trojice matematiků za teorii her, jež má v ekonomii bohaté uplatnění.

Za 42 let historie ceny za ekonomii se jí zatím podařilo získat jen jediné ženě. Loni si toto prvenství připsala Američanka Elinor Ostromová za analýzu efektivního ekonomického řízení místních zdrojů bez vlivu centrální vlády či privatizace. Spolu s ní si prestižní ocenění Švédské akademie věd odnesl Oliver Williamson za teorii, podle níž firmy slouží jako struktury pro řešení konfliktu.

Kromě samotného ocenění obdrží laureáti Nobelovy ceny za ekonomii také finanční odměnu ve výši 10 milionů švédských korun, tedy asi 26 milionů českých korun.

  • Christopher Pissarides autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2016/201541.jpg
  • Dale Mortensen autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2016/201540.jpg
  • Peter Diamond zdroj: Massachusetts Institute of Technology http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2014/201369.jpg
  • Christopher Pissarides autor: Nigel Stead, zdroj: LSE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2014/201371.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
před 5 hhodinami

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 22 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
včera v 08:30

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
včera v 08:00

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026
Načítání...