Projekt jednoho inkasního místa pro výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného stál už Generální finanční ředitelství (GFŘ), ministerstvo financí (MF) a Generální ředitelství cel (GŘC) téměř 3,5 miliardy korun, avšak jeho dokončení je v nedohlednu a správa daní a pojistného se nezjednodušila. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že peníze daly na výdaje, které s jednotným inkasním místem nesouvisely. Vedení projektu podle kontrolorů neplnilo své úkoly, neinformovalo vládu a projekt nekontrolovalo.
NKÚ: Projekt jednotného inkasního místa stál již 3,5 miliardy. Nefunguje
Projekt jednotného inkasního místa stál již 3,5 miliardy (zdroj: ČT24)
Projekt schválila vláda v roce 2008, v ostrém provozu mělo být jednotné inkasní místo spuštěno od začátku roku 2014. Vláda ale pak termín spuštění ještě o rok posunula a poté termín dokončení zrušila, o novém nerozhodla a projekt neukončila.
Jednotné inkasní místo mělo zjednodušit a zefektivnit, tedy zlevnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Jejich plátce je měl nově odvádět na jediné místo prostřednictvím jediného formuláře a fakticky tak komunikovat s jedinou institucí.
Podle kontrolorů vyčerpaly GFŘ, MF a GŘC mezi lety 2009 až 2015 na projekt téměř 3,5 miliardy korun. Úřad prověřil využití 2,6 miliardy a zjistil, že peníze putovaly na výdaje, které s projektem nesouvisely. „Vedení projektu navíc tyto výdaje ani neschválilo,“ uvedli kontroloři. Podle něj přes 80 procent prostředků vyčerpalo finanční ředitelství, které z nich hradilo například běžné výdaje na pořízení, obnovu a údržbu IT zařízení, platy a mimořádné odměny svých zaměstnanců, nákupy a rekonstrukce budov, v nichž finanční orgány sídlí, nebo třeba nákup nových služebních osobních aut. Ředitelství cel zase za peníze určené na inkasní místo nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen.
obrázek
Přitom informační systém JIM, který měl propojit informační systémy jednotlivých správců daní a pojistného a zajistit tak jejich jednotný výběr, vůbec nezačal vznikat. „Vedení projektu dokonce ani nepověřilo generální finanční ředitelství či ministerstvo financí, aby na něj vypsalo zakázku, a neexistuje ani kompletní návrh architektury tohoto informačního systému,“ upozornil kontrolní úřad.
Řízení projektu měly na starosti rada a řídicí výbor projektu. Rada byla složena z ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Výbor tvořili zástupci jednotlivých resortů. Podle NKÚ ale v době kontroly nebylo vůbec jasné, kdo ve výboru zasedal, protože na seznamu jeho členů, který MF kontrolorům předložilo, byla jména lidí, kteří už v resortech nepracují. Za sedm let se rada sešla jen třikrát, výbor pak jen patnáctkrát. „To se přirozeně negativně podepsalo na průběhu projektu,“ poznamenali kontroloři.
Ministerstvo financí viní z pochybení předchozí vlády
Podle vyjádření MF však veškerá pochybení padají na předchozí vlády. Po nástupu ministra financí Andreje Babiše (ANO) bylo nezbytné vzhledem k celkové nedotaženosti a problematičnosti projektu zavedení JIM zrušit.
Současná vláda podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce zrušila realizaci jednoho inkasního místa usnesením 2. července 2014. „Veškeré výdaje, které byly od této doby na projekt a související technickoorganizační opatření ze strany Finanční správy vynaloženy, vyplývaly z dříve uzavřených smluv,“ uvedl. Ministerstvo financí již v letech 2014 a 2015 neinvestovalo do nákladů souvisejících s projektem ani jedinou korunu, dodal.
obrázek
Ministerstvo souhlasí s NKÚ, že projekt byl příliš ambiciózní a především od roku 2008 až do zrušení nedostatečně řízen. Souhlasí i s výtkou týkající se absence nového IT systému, který měl být součástí projektu JIM. Na druhou stranu ale uvedlo, že 3,5 miliardy korun bylo, až na dílčí pochybení zjištěná NKÚ, čerpáno na technickoorganizační opatření, která s projektem souvisela. Například převedení zhruba 500 pracovníků zdravotních pojišťoven a ČSSZ do Finanční správy a další výdaje související se zajištěním, proškolením a vybavením personálních kapacit, poznamenal mluvčí.
„Přesto, že se nejednalo o vyloženě neúčelné vynakládání prostředků, považuji takovou praxi za nepřijatelnou a netransparentní, neboť souvislost těchto nákladů s projektem, na který byly rozpočtovány, byla nedostatečná a zpochybnitelná,“ uvedl Babiš.
Kontrolní úřad míní, že projekt byl od začátku příliš ambiciózní, integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá totiž žádná ze zemí EU. Českou vládu upozorňovala na rizika spojená s budováním JIM v takovém rozsahu Světová banka už v roce 2008 a o rok později doporučila zřídit speciální úřad jen pro projekt JIM, aby bylo jasné, kdo nese odpovědnost za výsledky projektu. Vláda ani MF se ale tímto doporučením neřídily.
Kalousek: Byl to ambiciózní projekt
Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že hlavním problémem je právě to, že současná vláda projekt zrušila. Připustil, že byl ambiciózní, to ale neznamená, že by byl neproveditelný.
„My jsme plně pracovali na tom, aby byl plně funkční k 1. lednu 2015, což by se podařilo, kdyby současná vláda zákon nezrušila a projekt nezastavila. Nezbývá než litovat, že tento projekt, který by zajistil miliardové úspory daňové správě i daňovým poplatníkům a výrazně zjednodušil agendu, byl zrušen,“ uvedl. Nemyslí si, že peníze do něj byly prohospodařeny, škoda je podle něj nevyužití úspor, které projekt nabízel.