Praha – Česká republika by měla vstoupit do systému směnných kurzů ERM II, a začít se tak připravovat na přijetí eura. Na Investiční konferenci pořádané na Vysoké škole ekonomické to prohlásil ředitel oddělení Consulting společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Vysvětlil to tím, že k faktickému přijetí eura by v takovém případě došlo nejdříve za tři roky, a do té doby by se mohla ekonomická situace Česka i eurozóny vyjasnit.
Nyní podle Niedermayera není atraktivní záležitostí rozšiřovat řady těžce zkoušené eurozóny. Do budoucna by o tom ale Česká republika měla uvažovat. „Neříkám, že pro všechny země EU je tou nejužitečnější možností připojit se k eurozóně, ale pro zemi s naší geografickou úrovní to dává poměrně velký smysl,“ podotkl ekonom. „Náš celý postoj k Evropské unii je ve velkém kontrastu s naší ekonomikou a strukturou našeho byznysu,“ dodal.
Niedermayer zároveň připomněl, že pro přijetí eura je velmi důležité sladění hospodářského cyklu země, která má přijmout euro, s ekonomikou eurozóny. „V okamžiku, kdy ekonomika dokonvertovala se svými cenami k blízkosti basické ekonomiky, pro nás ekonomika Německa a EU, jsou náklady toho přijetí nižší,“ uvedl.
Eurozóna se nejspíš nerozpadne
„Eurozóna pravděpodobně přežije, protože rozložit ji je velice složitý problém. K rozložení eura by byla třeba série měnových reforem, které by proběhly ve slabých zemích, a z eura by se stala silná měna, nebo naopak euro by opustily silné země a z eura by se stala slabá měna,“ míní Niedermayer.
Proto, aby mohla Česká republika přijmout euro, a proto, aby si zajistila dobrý růstový potenciál do budoucna, bude muset proběhnout řada reforem. Klíčové podle Niedermayera bude především zajištění práce pro české obyvatelstvo. Česko totiž přestává být zemí s levnou pracovní silou, a práci lidí tak budou čím dál více nahrazovat stroje. Reformovat se ale bude muset také veřejný sektor. „Myslím si, že alfou a omegou toho, aby se naše země dostala dál, je udělat něco s efektivitou veřejného sektoru. Bez zásadní změny nás žádná růžová budoucnost nečeká,“ zdůraznil.
S myšlenkou na zavedení eura v Česku koketovala Topolánkova vláda. Tváří v tvář finanční a hospodářské krizi pak ale zavedení jednotné měny označila za nezodpovědnost. Česká republika navíc nyní neplní hned několik kritérií pro vstup do eurozóny. Zatím nezafixovala svou měnu vzhledem k euru a problémy jí dělá také rozpočtový deficit. Ten loni vystoupal na 4,71 procenta hrubého domácího produktu. Vstupenkou do eurozóny je však deficit pod 3 procenta HDP. Ekonomové navíc očekávají, že se poměr schodku k HDP dočasně zhorší vlivem důchodové reformy.
