Německo si stahuje zlato pod svůj zámek, co za tím stojí?

Berlín - Tisíce tun zlatých cihel Německo poslalo do světa jako obavu před ruskou okupací. Nyní se situace obrací a zlato se vrací zpět na půdu spolkové republiky. Cihly se stáhnou z banky v Paříži, jejich množství bude poměrně výrazně omezeno i v New Yorku. Za sedm let země plánuje mít půlku veškerého zlata pod vlastním zámkem.

Německo poslalo zlato do světa kvůli obavám z okupace sovětskými vojsky. Za poválečného hospodářského rozkvětu nashromáždila německá centrální banka celkem 3 400 tun zlata, po Spojených státech druhé největší zlaté rezervy na světě. Jenže ve Frankfurtu nad Mohanem nebyly v bezpečí. Varšavská smlouva chystala za Studené války úder na Západní Německo. V prvním sledu měly směrem na Frankfurt útočit i českoslovenští vojáci.

Spolková banka počítala s tím, že Západ nedokáže ofenzívu zastavit. Téměř všechno zlato proto přesunula do zahraničí, především do Ameriky. Radši než v Německu ho skladovala dokonce i v Kongu.

Nyní si někteří Němci myslí, že je zlato zpět na účtu Bundesbanky. Ve skutečnosti to však není pravda. Značné množství německého zlata drží americký Fed, pak Londýn a zbytek Paříž. Nyní se situace začíná hýbat.

Německo stahuje ze světa 700 tun zlatých cihel. Hlavní důvod? Pravděpodobně nutnost mít jistotu pro krytí svých závazků i do budoucna. V případě problémů eurozóny, ve které má Německo nemalé prostředky, musí mít rezervu pro krytí případných ztrát. Dalším důvodem, o kterém by se však dalo pouze spekulovat, může být kredibilita zahraničních bank.

Do roku 2020 chce mít náš západní soused pod zámkem celou polovinu všech cihel, které má poskládané na různých světových bankách. Momentální stav zlata Německé centrální banky činí méně než jednu třetinu.

Důvodem držení zlatých rezerv na účtech zahraničních bank je jejich snadná směnitelnost za měnu v dané zemi v případě krize. Nicméně se zdá, že ke konci letošního roku to už nebude případ Paříže, objem komodity se také sníží v New Yorku ze 45 na 37 procent. Oproti tomu žádné zlato se nebude přesouvat z účtu Bank of England.

„Německá auditorská kancelář kritizuje německou vládu za nedostatečný dozor nad pohybem zlata a jeho kontrolou,“ řekl Stephen Evans, berlínský korespondent BBC.

V čem může být problém?

Problém může nastat, pokud objem zlata na účtech zahraničních bank nebude odpovídat skutečnosti. Pokud by došlo k tomu, že by Německo chtělo vybrat zlato z účtu Bank of England a daná banka by nedisponovala takovým množstvím zlata, musela by tyto ztráty narychlo nakupovat na trhu, což by vyvolalo masivní poptávku po zlatě, ale i ztrátu důvěry – mohly by začít vybírat zlato i ostatní banky, což by mohl být pro banku problém.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...