Německo si stahuje zlato pod svůj zámek, co za tím stojí?

Berlín - Tisíce tun zlatých cihel Německo poslalo do světa jako obavu před ruskou okupací. Nyní se situace obrací a zlato se vrací zpět na půdu spolkové republiky. Cihly se stáhnou z banky v Paříži, jejich množství bude poměrně výrazně omezeno i v New Yorku. Za sedm let země plánuje mít půlku veškerého zlata pod vlastním zámkem.

Německo poslalo zlato do světa kvůli obavám z okupace sovětskými vojsky. Za poválečného hospodářského rozkvětu nashromáždila německá centrální banka celkem 3 400 tun zlata, po Spojených státech druhé největší zlaté rezervy na světě. Jenže ve Frankfurtu nad Mohanem nebyly v bezpečí. Varšavská smlouva chystala za Studené války úder na Západní Německo. V prvním sledu měly směrem na Frankfurt útočit i českoslovenští vojáci.

Spolková banka počítala s tím, že Západ nedokáže ofenzívu zastavit. Téměř všechno zlato proto přesunula do zahraničí, především do Ameriky. Radši než v Německu ho skladovala dokonce i v Kongu.

Nyní si někteří Němci myslí, že je zlato zpět na účtu Bundesbanky. Ve skutečnosti to však není pravda. Značné množství německého zlata drží americký Fed, pak Londýn a zbytek Paříž. Nyní se situace začíná hýbat.

Německo stahuje ze světa 700 tun zlatých cihel. Hlavní důvod? Pravděpodobně nutnost mít jistotu pro krytí svých závazků i do budoucna. V případě problémů eurozóny, ve které má Německo nemalé prostředky, musí mít rezervu pro krytí případných ztrát. Dalším důvodem, o kterém by se však dalo pouze spekulovat, může být kredibilita zahraničních bank.

Do roku 2020 chce mít náš západní soused pod zámkem celou polovinu všech cihel, které má poskládané na různých světových bankách. Momentální stav zlata Německé centrální banky činí méně než jednu třetinu.

Důvodem držení zlatých rezerv na účtech zahraničních bank je jejich snadná směnitelnost za měnu v dané zemi v případě krize. Nicméně se zdá, že ke konci letošního roku to už nebude případ Paříže, objem komodity se také sníží v New Yorku ze 45 na 37 procent. Oproti tomu žádné zlato se nebude přesouvat z účtu Bank of England.

„Německá auditorská kancelář kritizuje německou vládu za nedostatečný dozor nad pohybem zlata a jeho kontrolou,“ řekl Stephen Evans, berlínský korespondent BBC.

V čem může být problém?

Problém může nastat, pokud objem zlata na účtech zahraničních bank nebude odpovídat skutečnosti. Pokud by došlo k tomu, že by Německo chtělo vybrat zlato z účtu Bank of England a daná banka by nedisponovala takovým množstvím zlata, musela by tyto ztráty narychlo nakupovat na trhu, což by vyvolalo masivní poptávku po zlatě, ale i ztrátu důvěry – mohly by začít vybírat zlato i ostatní banky, což by mohl být pro banku problém.

2 minuty
Reporáž Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
15:04Aktualizovánopřed 51 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 9 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 20 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 20 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...