Berlín – Řada zemí eurozóny se v poslední době potýká s nebezpečně vysokými úroky, které musí platit ze svých dluhopisů. Pro všechny země to ale rozhodně neplatí, a tak lze s nadsázkou říci, že některé na dluhové krizi dokonce vydělaly. Řeč je o Německu. To loni zaplatilo podle předběžných údajů parlamentního rozpočtového výboru za obsluhu svého dluhu nejméně od roku 1993. Důvodem nižších nákladů jsou přitom podle časopisu Der Spiegel právě historicky nízké úroky z německých dluhopisů, nikoliv absolutní výše dluhu.
Německo loni zaplatilo na úrocích za své dluhy 32,8 miliardy eur (840 miliard Kč), což je nejméně za téměř 20 let. Tento výsledek je podle Spieglu mimořádný i s ohledem na fakt, že na počátku 90. let dosahoval německý státní dluh méně než 500 miliard eur (12,8 bilionu korun), zatímco v současnosti se už vyšplhal na zhruba 1,3 bilionu eur (33,3 bilionu korun).
V nynější dluhové krizi eurozóny jsou německé dluhopisy považovány za velmi bezpečný „přístav pro peníze“ a zájem investorů o ně je navzdory nízkým výnosům značný. Potvrdila to i nedávná aukce německých pokladničních poukázek, jejíž výnos pro investory byl poprvé záporný na úrovni -0,0122 procenta. Investoři tak Berlínu v reálu zaplatili za to, že si u nich půjčil.
Zájem investorů ochránil Německo před snížením ratingu
Německo na zájmu investorů o své dluhopisy vydělává dvojnásob. Podle analytiků je to hlavní důvod, proč v pátek agentura Standard & Poor’s nesnížila Německu rating podobně jako dalším devíti zemím eurozóny. „Německo díky zájmu o jeho dluhopisy zůstává snížení ratingu ušetřeno, a dokonce má i stabilní výhled,“ potvrdil hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Vladimír Pikora
„Pozice Německa jako motoru Evropy se upevnila. Nikoli Brusel, ale Berlín nyní vládne Evropě. Ten jediný na to ekonomicky má.“
Německo je ve zcela opačné situaci než Itálie a další státy měnové unie ohrožené dluhovou krizí. Zatímco výnosy německých dlouhodobých dluhopisů klesají v posledních měsících v důsledku šíření krize na rekordní minima, dluhopisy ohrožených zemí jsou investoři ochotni kupovat jen při rekordně vysokých výnosech.
Německu se podařilo srazit deficit na procento HDP
Díky stálé dobrému výkonu největší ekonomiky eurozóny se Berlín rovněž nemusí tolik zadlužovat. Loni si Německo půjčilo téměř o dvě třetiny méně, než plánovalo. Vláda původně předpokládala, že si vezme půjčky v celkovém objemu 48,4 miliardy eur, nakonec ale kvůli zvýšeným příjmům z daní a sníženým výdajům potřebovala jen 17,3 miliardy eur (442,3 miliardy korun).
Hrubý domácí produkt Německa loni stoupl o tři procenta. Deficit jeho státního rozpočtu klesl v roce 2011 na jedno procento HDP z předloňského 4,3 procenta.
