Berlín – Němečtí poslanci dnes odhlasovali rozšíření záchranného fondu eurozóny, z něhož se vyplácí pomoc zadluženým státům eurozóny. Opozice sice už dříve naznačila, že na rozšíření fondu kývne, nebylo ale jasné, jak se k němu postaví někteří vládní skeptičtí poslanci. Nakonec však své ano rozšíření vyslovilo 315 vládních poslanců. Návrh tedy získal o čtyři hlasy více, než byla nutná většina pro jeho schválení a vláda kancléřky Angely Merkelové dokázala, že je schopná se sjednotit. Souhlas musí ještě dát horní komora, Spolková rada, která tak pravděpodobně učiní v pátek. Německo je jako největší ekonomika měnové unie zároveň největším přispěvatelem do fondu stability. Rozšíření záchranného fondu eurozóny už včera schválilo Finsko a zapsalo se tak mezi deset zemí ze 17, které řekly ano.
Pro rozšíření záchranného fondu eurozóny se dnes vyslovilo 523 německých poslanců, 85 hlasovalo proti a tři se zdrželi. Podobný výsledek se předpokládal, neboť návrh dopředu podpořily i dvě nejsilnější opoziční strany. V předchozích týdnech se proti posílení EFSF postavilo více než 20 zákonodárců konzervativního bloku CDU/CSU kancléřky Merkelové a koaličních liberálů z FDP. Kancléřce se však několik „rebelů“ podařilo získat na svou stranu, a tak při testovacím hlasování tento týden pro návrh nezvedlo ruku už jen 13 poslanců CDU/CSU a FDP počítala asi se čtyřmi odpadlíky.
Čekalo se především na to, jak se zachovají poslanci vládní koalice kancléřky Angely Merkelové. Zhruba dvě desítky rozšíření fondu dříve odmítaly jako neefektivní řešení dluhové krize. Nakonec se však vláda obešla i bez hlasů opoziční sociální demokracie, která jednoznačně s návrhem souhlasila. „Nemocný pacient se přece také nevyhazuje z nemocnice,“ přirovnali situaci Řecka k nemocniční léčbě opoziční poslanci. V případě, že by kancléřka neměla vlastní většinu, ji opozice plánovala vyzvat k rezignaci.
Německá veřejnost dnes prohrála, s Merkelovou nesouhlasí
Rezervy fondu se mají navýšit ze 440 na 780 miliard eur (19 bilionů korun). „Neděláme to pro Řecko. Děláme to pro nás. Záchrana eura je v našem vlastním zájmu,“ pronesla německá kancléřka Angela Merkelová. Jenže tomu nevěří německá veřejnost. Průzkumy ukazují, že tři čtvrtiny Němců jsou jednoznačně proti další podpoře rozpočtových hříšníků. Vláda tak veřejnost na svou stranu nezískala.
„Řecko už vlastně zkrachovalo, není co zachraňovat,“ tvrdí jeden z voličů Franz Maier. „Německo nemůže platit všechno a za všechny - jen proto, že naší ekonomice se zatím daří, myslím, že někdo by to měl zastavit,“ dodává další hlas z lidu Renate Goltzové. Naopak finanční trhy zprávu přijaly s potěšením, stejně jako evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. „Jsme rádi a vítáme tento souhlas,“ prohlásil v Bruselu jeho mluvčí.
Fond má mít víc pravomocí
Garance Německa by ve fondu měly vzrůst na 211 miliard eur, což je nejvíc ze všech členů měnové unie. Fond má zároveň získat větší pravomoci - bude se moci například angažovat při posilování finanční stability bank, nakupovat státní dluhopisy a preventivně obstarávat úvěry zemím, které se ocitnou v potížích. „Jen zlepšení rozpočtové disciplíny Řecka, Irska nebo Portugalska dluhovou krizi v eurozóně neukončí. Tu způsobil i příliš velký rozdíl v konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik,“ konstatoval řecký premiér Jorgos Papandreu.
Ke schvalování vyšší peněžní rezervy se v nejbližší době dostanou i zbývající státy. Mezi nimi i Slovensko, kde se očekávají největší problémy. Hlasovat o fondu chce jako poslední. Případné záporné stanovisko by znamenalo zablokování celého procesu. Eurozóna by musela hledat jiné řešení pomoci zadluženým zemím.
Rehn předpokládá, že ratifikační proces by mohl být dokončen v polovině příštího měsíce. „To by byla dobrá zpráva pro eurozónu,“ uvedl podle svého mluvčího. Jako poslední by o posíleném EFSF měl hlasovat slovenský parlament, a to pravděpodobně 25. října. Jeho souhlas je zatím asi nejméně jistý.
