Nejvyšší český mrakodrap změnil majitele

Praha - Nejvyšší kancelářská budova v Česku, City Tower v Praze na Pankráci, má nového majitele. Společnost Marpona prodala nemovitost firmě Consideratio, která patří přes společnost Fintop do holdingu Proxy-Finance. Hodnotu transakce společnost nesdělila. Realitní poradenská firma DTZ odhaduje, že by to mohl být realitní obchod roku.

„U prodeje budovy City Tower se bude pravděpodobně jednat o největší transakci v tomto roce,“ uvedl vedoucí oddělení investic DTZ Ryan Wray. Marpona v roce 2009 kupovala budovu od developerské firmy ECM za 130 milionů eur, což je podle současného kurzu asi 3,3 miliardy korun. Také tehdy to byla největší nemovitostní transakce roku. „Do konce letošního roku již neplánujeme investice do dalších nemovitostí, toto však nelze vyloučit v případě, že se naskytne výjimečná investiční příležitost,“ sdělila Proxy-Finance.

Původně zde měl sídlit Český rozhlas

Největším nájemcem výškové stavby je v současnosti Raiffeisenbank. Budova měla být původně novým sídlem Českého rozhlasu. Stavební povolení na ni úřady vydaly již v roce 1983, avšak ještě před deseti lety šlo pouze o rozestavěné a opuštěné torzo. Objekt koupila v roce 2000 společnost ECM, kolaudace se po výrazné přestavbě uskutečnila v roce 2007.

City Tower má 27 nadzemních pater a měří 109 metrů. K pronájmu nabízí kolem 44 tisíc metrů čtverečních kanceláří a dalších ploch. Aktuálně je stále nejvyšší budovou v Česku. Nad tuto výšku se má ale dostat aktuálně stavěná AZ Tower v Brně. Ještě výš, a sice až na 139 metrů, míří plánované kancelářské věže, které chce v Praze na Chodově postavit skupina PPF.  

Předními postavami holdingu Proxy-Finance jsou finančníci Peter Vajda a Václav Foglar. Do skupiny patří například makléřská společnost BH Securities. Skupina v současnosti mimo jiné působí také v byznysu kolem slunečních elektráren, podílela se rovněž na reorganizaci Kordárny, zadluženého výrobce technických tkanin z Velké nad Veličkou na Hodonínsku. Proxy-Finance patřila mezi menšinové akcionáře zkrachovalé Investiční a Poštovní banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 1 hhodinou

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 2 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...