Nejen díky těžbě lithia se může stát Česko pro Evropu zajímavou zemí. Na seznamu takzvaných kritických surovin, které v září Evropská unie aktualizovala, se objevují i ty, které mají pod nohama Češi. Nedostatek některé z těchto surovin by znamenal pro evropský průmysl vážné problémy. Pokud by se ekonomicky vyplatila jejich těžba, pomohlo by Česko o něco snížit závislost kontinentu na dovozu.
Nejen lithium. Pod Českem leží pozoruhodné bohatství „kritických surovin“
Na českém území jsou například tři nadějná ložiska wolframu, jehož slitiny se využívají třeba v elektrotechnice a elektronice. Nacházejí se v okolí Cínovce na Teplicku, v revíru Krásno ve Slavkovském lese a také v Kašperských horách. Podle geologů se v těchto lokalitách nachází dohromady asi 130 tisíc tun tohoto kovu.
„V rudách na zmiňovaném Cínovci se vyskytují i další vzácné prvky, jako je niob, rubidium, cesium nebo tantal,“ upřesňuje Jaromír Starý z České geologické služby. Potenciálně nadějné by pak mohly být tuzemské zdroje kobaltu na Vysočině a jižní Moravě.
Právě niob, kobalt i tantal jsou rovněž na evropském seznamu kritických surovin. Velmi vzácný tantal je zajímavý zejména proto, že český průmysl zpracovává významnou část zásob tohoto kovu. V Lanškrouně se z něj vyrábí kondenzátory pro celý svět.
Ložiska potenciálních zdrojů kritických nerostných surovin EU
Nově je na seznamu také vzácný kov hafnium s ložisky v okolí Ralska nebo minerál baryt, jehož zdroje leží zejména v Železných horách jižně od Pardubic. Ten se využívá třeba v papírenském, sklářském či gumárenském průmyslu. „Celkem máme kolem 1,2 milionu tun zásob barytu,“ říká geolog Starý.
Mimořádné zdroje zlata
České podzemí pak nabízí ještě o jeden milion tun více zásob grafitu, který se dává nejen do tužek, ale využívá se třeba i v raketovém a zbrojním průmyslu. A stejné množství je fluoritu, jenž se zase masivně spotřebovává v chemickém průmyslu.
Z pohledu Evropy pak mají Češi mimořádné zdroje zlata a uranu. Geologové odhadují, že podzemí skrývá asi 240 tun zlata a 135 tisíc tun uranu, což je půldruhého procenta světových zdrojů. Cenný žlutavý kov je v Jeseníkách a v pásu vedoucím od Prahy ke Klatovům s nejdůležitějším ložiskem v Kašperských Horách na Šumavě.
Radioaktivní kov se pak nachází na Vysočině a v severních Čechách. Nicméně v případě zlata není k těžbě politická vůle a v případě uranu se ekonomicky nevyplatí. Ostatně uranový důl Rožná u Žďáru nad Sázavou letos zavřel.
Česko je však významné i v těžbě jiných nerostných surovin, které na evropském seznamu nejsou. Krom uhlí jde zejména o takzvané průmyslové horniny, které se využívají hlavně v keramickém a sklářském průmyslu.
„V případě kaolinu Česko pokrývá až pět procent světové těžby. V těžbě některých druhů jílu a bentonitu jsou to pak asi dvě procenta stejně jako u živce. A pak se u nás hodně těží například i sklářské písky, které pokryjí asi jedno procento světové těžby,“ vypočítává Starý.
Ještě podstatnější je pak dolování stavebních nerostů, zejména vápence jako klíčové komodity pro vápno nebo cement. Toho se v Česku vytěží asi 10 milionů tun ročně.
A pak je tu již zmíněné uhlí. Jak hnědé, tak černé. Ovšem jeho těžba poslední dekády strmě klesá s tím, jak klesá cena. Ještě v roce 1988 se vydolovalo 25 milionů tun černého uhlí, nyní je to kolem osmi milionů. Podobný trend je i u hnědého uhlí. Dnes se vydoluje něco přes 30 milionů tun, oproti téměř sto milionům tun před necelými 30 lety. Mimochodem z evropského seznamu kritických surovin koksovatelné uhlí letos vypadlo.
