Praha - Zvyšování plateb na státní pojištěnce, tedy například na důchodce a děti, nepřipadá v úvahu. Prohlásil to dnes premiér Petr Nečas (ODS). Navýšení plateb po státu žádaly pojišťovny. Ty jsou totiž v minusu. Jejich výdaje loni přesáhly příjmy o více než pět miliard korun. Pokud by se situace zhoršovala, mohlo by to podle některých kritiků vést ke zhroucení celého systému veřejného zdravotního pojištění.
Kvůli tomu, že jsou pojišťovny v minusu, by mohlo dojít k rušení nemocnic i ke zpožďování plateb lékařům. Déle by si pacianti mohly počkat také na plánované operace. „To znamená odsouvání péče, která není akutní tak, aby systém byl schopen přežít,“ varoval náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Petr Nosek.
Nečas chce po Hegerovi aktuální čísla
Vážnost situace si uvědomuje i premiér Nečas. Kromě dopadů na pacienty ho trápí i dopady na hospodaření státu. „Mě to samozřejmě znepokojuje, protože zdravotní pojištění je součástí veřejných financí. Jakýkoliv deficit v tomto subsystému se přenáší do celkového deficitu veřejných financí,“ uvedl premiér. Než však padne jakékoliv rozhodnutí, vyžádala si vláda od ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) aktuálnější data o hospodaření zdravotních pojišťoven. Jak si vedly v letošním prvním pololetí, má Heger svým kolegům říct do měsíce.
Jedno je však podle premiéra jasné už teď. Zvyšování plateb na státní pojištěnce nepřipadá v úvahu. „To by sice šlo poměrně jednoduše deficit smazat, ale to je přesně cesta, kterou my nepůjdeme, protože to znamená mimo jiné vyšší zatížení pro státní rozpočet,“ vysvětlil Nečas. Vláda by spíše podle něj měla hledat způsoby, jak efektivněji hospodařit s prostředky, které do systému zdravotní péče tečou už nyní.
Boris Šťastný, předseda sněmovního zdravotního výboru (ODS)
„Nedojde-li ze strany ministra Leoše Hegera k okamžitému řešení v podobě reformy zdravotních pojišťoven a úspor v systému zdravotního pojištění, stane se situace ve zdravotnictví neudržitelnou.“
Zpráva o hospodaření systému za rok 2011 varuje, že bez účinných zásahů brzdících výdaje porostou závazky pojišťoven po lhůtě splatnosti. Největší problémy hrozí hlavně Všeobecné zdravotní pojišťovně a dvěma menším zaměstnaneckým pojišťovnám. Deficit VZP by se v příštím roce mohl dokonce ztrojnásobit a vyskočit tak až na 9 miliard korun. Právě VZP má přitom podle ministerstva zdravotnictví na finančních problémech systému zdravotního pojištění lví podíl. „VZP je nositelem významné části zdravotní péče, z druhé strany je taktéž nositelem významné odpovědnosti za to, v jakém stavu se systém nachází,“ podotkl Nosek. „Já jsem to i očekával, že když žádné peníze, žádné reformní kroky nepřinesly, tak že bude hledán viník v pojišťovně,“ reagoval šéf VZP Pavel Horák.
Platby na státní pojištěnce stagnují, náklady ale skokově rostou
Platby za státní pojištěnce jsou již tři roky zmražené. V současnosti za ně stát odvádí zhruba polovinu toho, co platí například osoby samostatně výdělečně činné. I ti ovšem odvádějí na zdravotní pojištění výrazně méně než zaměstnanci. Státních pojištěnců navíc stále přibývá.
Zatímco stát platby za děti, důchodce a nezaměstnané nezvyšuje, náklady pojišťoven na péči rok od roku rostou. Podle statitisků v letech 2007 až 2011 stouply o více než pětinu až na loňských 220 miliard korun. Nejrychleji rostly náklady na ambulantní péči praktiků, které se zvedly o polovinu. Podobně je na tom také například rehabilitace.
