Moskva – Zatímco v Kyjevě pokračují demonstrace proti establishmentu, ukrajinský prezident Viktor Janukovyč neváhal přijet do Moskvy a ujistit Rusko, že ve vzájemném sbližování hodlá pokračovat. Možná i díky tomu se mu u Vladimira Putina podařilo vyjednat nižší ceny plynu. Dosavadní cena se má konkrétně snížit zhruba o třetinu. Putin zároveň oznámil, že centrální banka pošle částku 15 miliard dolarů pro nákup ukrajinských státních dluhopisů. Stane se tak prý bez jakýchkoli podmínek.
Ukrajinská ekonomika je silně závislá na dodávkách energie z Ruska. Kyjev proto chtěl přepracovat dohodu z roku 2009, v níž si Moskva stanovila podle mínění ukrajinských představitelů příliš vysoké ceny. Ukrajina dosud platila za 1 000 krychlových metrů zhruba 8 000 korun, což je jedna z nejvyšších cen v Evropě. Podle Putina zaplatí Kyjev za tisíc kubíků nově 268,5 dolaru (v přepočtu asi 5 400 korun).
Ruská velkorysost je však podle ukrajinských médií odměnou za rozhodnutí Kyjeva přerušit jednání o přidružení k Evropské unii. Kromě nové plynové dohody a příslibu finanční pomoci si Janukovyč podle agentury ITAR-TASS z Moskvy odveze 14 dalších hospodářských smluv, které výrazně změní dosavadní stav rusko-ukrajinské spolupráce.
Podle Steinmeiera je chování Ruska vůči Ukrajině skandální
Staronový německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se dnes po čtyřleté přestávce znovu ujal funkce, označil za „skandální“, jak Rusko využívá tíživé hospodářské situace Ukrajiny, aby zmařilo podpis ukrajinské přidružovací dohody s Evropskou unií. Steinmeier však kritizoval také EU, která podle něj podcenila rozpolcenost a slabost Ukrajiny.
Na Ukrajinu poputují i ruské miliardy
Navíc Rusko pomůže Ukrajině i přímou formou, Moskva totiž nakoupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů uvolněných ze svých valutových rezerv. Ukrajina úvěr potřebuje z několika důvodů. Ukrajinská ekonomika se ještě nevrátila ani na úroveň roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Prožívá obrovskou recesi, devizové rezervy klesly na sedmileté minimum, problémy jsou i s kurzem ukrajinské hřivny," popsal aktuální hospodářskou situaci na Ukrajině zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Už letos by přitom mohla Moskva poskytnout 5 miliard, což – jak poznamenal Karas – je pro Ukrajinu nezanedbatelná částka. Ukrajinská proevropská opozice se však obává, že výměnou za poskytnutí půjčky bude Putin požadovat připojení Ukrajiny k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu.
Ruské ministerstvo financí mezitím potvrdilo, že s poskytnutím úvěru, který podle něj zajistí stabilitu ukrajinské ekonomiky, nemá žádný problém. Moskva je ochotna zaplatit cokoliv, aby si Ukrajinu udržela. „Od Evropské Unie by si peníze nevzal, protože by byly pod přísnou kontrolou. Ale ruské mu nikdo kontrolovat nebude,“ míní ukrajinský protestující Josip.
Domácí proevropská opozice mezitím stále požaduje Janukovyčovu demisi. Vadí jí, že přerušil jednání o asociační smlouvě s EU, a podle jejího názoru tak žene zemi do područí Moskvy. Již několik týdnů kvůli tomu protestují zejména v hlavním městě statisíce Ukrajinců. O případném vstupu Ukrajiny do euroasijské celní unie budované Moskvou se podle Janukovyče nehovořilo. Podle ukrajinského prezidenta během jednání s Putinem nepřišla řeč ani na zablokované ukrajinské rozhovory s Bruselem.
Jako vyjádření odporu k posilování vztahů Ukrajiny a Ruska svolala opozice do Kyjeva na podvečer další velkou demonstraci. Nezdá se ovšem, že by prezident Janukovyč volání části ukrajinské veřejnosti vyslyšel. „Jestli dnes spolu něco nepodepíšeme, tak to musíme podepsat v nejbližší době. Na tom se nesmíme zastavit a musíme dál rozvíjet strategické partnerství,“ prohlásil u příležitosti zasedání rusko-ukrajinské mezistátní komise.
Navíc podle Janukovyče bylo dnešní jednání v Kremlu „absolutně konstruktivní a věcné“. Uzavřené smlouvy se týkají mimo jiné spolupráce při výrobě letounů An-124 a v kosmickém průmyslu; vývoz ukrajinské produkce do Ruska se podle Putina může zvýšit až několikanásobně. Podle Janukovyče ukrajinské podniky získají nové zakázky a vzniknou nová pracovní místa.
