V Česku dosud funguje devadesát nákupních center a během letošního roku jich přibude ještě dalších šest. Prodejní plocha se ale zmenšuje. „Trh je už nasycený. Do budoucna se center bude stavět ještě míň, spíš půjde o rekonstrukce těch stávajících,“ vysvětluje Tomáš Drtina, ředitel společnosti Incoma GfK. Obchody stále vzbuzují rozporuplné reakce - proti táboru příznivců se vždy objeví ti, co protestují. Aktuálně mezi nespokojence patří signatáři petice ve Starém Plzenci, kde má supermarket vyrůst přímo v historickém centru.
Obyvatelé tuzemska utrácí také zhruba ve třinácti stech supermarketech a diskontních prodejnách a využívají i tři stovky hypermarketů a menších komplexů. A právě v hypermarketech nakupuje zásoby přibližně každá druhá domácnost. Nejvíc příležitostí celkem mají obyvatelé hlavního města, nejméně obchodníků je naopak na Vysočině a ve Středočeském kraji. Středočeši totiž často jezdí nakupovat právě na okraj metropole.
Ne všude ale nové nákupní možnosti vítají s nadšením. Ve Starém Plzenci chodí lidé nakupovat do obchodního domu přes třicet let - nyní ho má nahradit diskont. O vzhled tu příliš nejde, protože stavbu má nahradit podobná „kostka“. Místní se ale bojí, že kvůli němu zesílí provoz v obci – zatímco v současnosti u obchodu zaparkuje asi deset aut, v budoucnu jich přijede asi pětkrát tolik. „Supermarkety by měly být spíš postaveny na okraji, a ne v centru města,“ říká člen protestního petičního výboru Jan Kotora. Proti táboru odpůrců stojí i příznivci. „Pokud by přinesl lepší ceny a víc pracovních míst, tak by mi nevadil,“ vysvětluje svůj postoj obyvatelka Starého Plzence. Nová místa sice investor slibuje – petiční výbor chce ovšem přesto vyvolat referendum.
ČR má evropský primát, řetězce ale i odcházejí
I když má Česko stále nejhustší síť obchodních řetězců v Evropě (na milion lidí připadá 31 hypermarketů), za poslední dekádu jich ze země odešlo hned deset. Jako první Julius Meinl, naposledy obchody Interspar nahradil Albert.
Incoma: Center ubude, trh je nasycen
V minulém i předminulém roce v Česku vyrostlo vždy pět obchodních center. Tedy míň než v době stavebního boomu v letech 2008-2009. Navíc nová prodejní plocha byla loni téměř o polovinu nižší. Činila totiž asi osmdesát tisíc metrů čtverečních oproti sto třiceti čtyřem tisícům v roce 2013. A zmenší se i letos, jak upozorňuje výzkumná agentura Incoma GfK specializovaná na obchod. „Trh je už ve většině lokalit nasycený,“ vysvětluje její ředitel Tomáš Drtina. Agentura proto předpokládá, že obchodních center bude vznikat stále méně. „Spíš půjde o rekonstrukce těch stávajících,“ uzavírá Drtina.
I když trh už zápasí s přebytkem, mezery se přeci jen najdou. Sází na ně třeba v Praze 8, kde má vyrůst komplex Nová Palmovka. Primárně sice proto, aby zajistil radním nové sídlo, v přízemí ale vzniknou obchody i supermarket. Znamená to přitom už třetí centrum svého druhu v okruhu dvou kilometrů. Zkušenosti ovšem ukazují, že je to risk. Například v blízkosti Letiště Václava Havla měl stát největší outlet v Česku. Majiteli se však nepodařilo sehnat dost nájemníků, takže k otevření centra zatím nedošlo. Všechny plány zkrachovaly i na Vysočině. Outlet Exit 66 měl v zákaznících vzbudit dojem, že nakupují třeba v New Yorku nebo Paříži. Champs-Élysées nebo Pátou avenue ale místo nepřipomíná ani vzdáleně.
Protesty proti obchodům v minulosti ČR
Z podobných důvodů, jako protestují lidé ve Starém Plzenci, bránili se novému obchodu i občané Frýdku-Místku. Tamní hypermarket jim totiž v roce 2003 zastínil výhled na historické hradby a zámek. Dodnes se s ním nesmířili ani architekti, památkáři a občanské spolky. Ve stejném roce došlo ale i k jinému případu: Tisícovka lidí protestovala proti nákupnímu centru v Hradci Králové, kde jich nyní nakupuje až devětkrát více.
Zásahy do architektonicky cenných center kvůli obchodům ale nejsou jen výsadou posledních desetiletí. Své o tom ví třeba Znojmo, které se v sedmdesátých letech muselo smířit s betonovým obchodním domem Dyje, který tam vyrostl přímo uprostřed historického Masarykova náměstí.
