Děti nad patnáct let by měly získat možnost udělovat souhlas se zpracováním svých osobních údajů, aniž by k tomu potřebovaly rodiče. Počítá s tím návrh příslušného zákona, který schválila vláda. Bez souhlasu rodičů by si tak například třináctileté děti nově nemohly facebookový profil založit – byť je to Facebookem samotným nejnižší stanovená věková hranice pro zřízení účtu.
Původní předloha zákona o zpracování osobních údajů počítala s tím, že by hranice byla právě na třinácti letech, kabinet však i z iniciativy Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) podpořil vyšší hranici, řekl novinářům ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Norma vychází z nových unijních pravidel ochrany soukromí (GDPR), ministerstvo vnitra doufá, že je prosadí sněmovnou zrychleně.
Předsedkyně ÚOOÚ Ivana Janů novinářům řekla, že na jednání kabinetu žádala, aby se hranice posunula alespoň na 15 let. Unijní norma umožňuje státům zvolit hranici mezi 13 a 16 lety. „Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutno, aby byl ten věk vyšší,“ uvedla. Souhlas rodičů by tak měly potřebovat děti do patnácti let například ve chvíli, kdy by si chtěly založit účet na sociálních sítích.
S věkovým omezením pracují i samotné sítě
Například sociální síť Facebook ve svých vlastních pravidlech vyžaduje, aby byl uživatel v okamžiku vytvoření účtu alespoň třináctiletý. Podobné věkové omezení platí také pro fotografický Instagram, Snapchat, ale také pro mikroblogy, jako je Pinterest nebo Tumblr. Další platformy pak mají stanovený věkový limit vyšší – u pracovní sítě LinkedIn je to šestnáct let. Twitter minimální věk stanovený nemá.
- Už během minulého roku se nové nařízení dotklo uživatelů na Slovensku. Na sociální sítě a podobné služby se tam budou moci bez souhlasu rodičů přihlásit jen osoby starší 16 let. „Zvláštní ochranu osobních údajů si zasluhují děti, protože si jsou v menší míře vědomy rizik a důsledků v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů, a to zejména v případě, pokud je zájem získávat jejich osobní údaje prostřednictvím internetu,“ uvedlo slovenské ministerstvo spravedlnosti. Dodalo ale, že ověření věku uživatele může být pouze formou odpovědi na položenou otázku.
Odbory i zaměstnavatelské svazy v Česku při projednávání normy trvaly na zachování šestnácti let. Ministerstvo to ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci nebo využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné. Podle Janů nakonec padla volba na patnáct, protože to koresponduje i s hranicemi v občanském a trestním právu.
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby sněmovna normu schválila v prvním čtení vzhledem k tomu, že unijní nařízení nabude účinnosti 25. května a Česko by se mělo vyhnout sporům s Evropskou komisí kvůli tomu, že zákon nepřijalo včas.
Předloha, která má nahradit platný zákon o ochraně osobních údajů, podle Metnarova slibu počítá s výjimkami, které unijní nařízení připouští. Zásadní změny nezavádí ani do novinářské práce, jak se někteří obávali. Nadále tak bude možné informovat o politické příslušnosti nebo profilaci veřejně činné osoby, nebude to ale platit pro zveřejnění citlivého údaje o takovéto osobě „jen a pouze pro účely senzace“, uvádí se v předloze.
GDPR má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týkat se bude veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce budou muset přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech budou muset jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty.
