Praha – Průměrná mzda ve druhém letošním čtvrtletí činila 23 984 korun. Její růst je tak zanedbatelný. Lidé si sice polepšili o 574 korun, tedy 2,5 procenta. Když se však od růstu odečte inflace, Čechům v peněženkách přibylo pouze 0,7 procenta. Polepšili si ale jen lidé pracující v soukromých firmách, platy státních zaměstnanců naopak dál klesaly. Čísla tak vysvětlila maloobchodní statistiku z minulého týdne. Lidé nemají lepší peníze, nedůvěřují ekonomice, tedy ani neutrácí. Informace přinesl Český statistický úřad.
Mzdy v Česku rostou velmi pomalu, lidem se nechce utrácet
Mzdy nahoru táhla především podnikatelská oblast. Pracovníkům v jiných sektorech platy klesaly. V podnikatelské oblasti si nicméně pracovníci polepšili o 3,2 procenta a po odečtení inflace o 1,4 procenta. Na nevalném vývoji reálné mzdy se podle odborníků podepsala zvyšující se inflace. Spotřebitelské ceny totiž ve druhém čtvrtletí vzrostly o 1,8 procenta.
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek:
„To je velmi slabý růst a promítá se do toho, jak Češi utrácí v obchodech, což nám naposledy prozradila data zveřejněná minulý pátek, která ukázala, že se moc neutrácí. Mzdy rostou tak pomalu, protože firmy zůstávají opatrné kvůli značným nejistotám ve vývoji ekonomiky, zejména po sérii negativních zpráv z eurozóny, ze Spojených států je k opatrnosti dosti důvodů, a především šetří veřejný sektor. Mzdy ve veřejném sektoru jsou nižší než loni, a protože v této oblasti ekonomiky pracuje nemalá část Čechů, ovlivňuje to i celkový mzdový průměr.“
Na průměrnou mzdu navíc podle statistického úřadu dosáhne jen 35 procent pracujících. V nepodnikatelské sféře oproti té podnikatelské se na výplatních páskách objevilo ve druhém čtvrtletí v průměru o 332 korun méně. Pokračuje tak propad průměrného platu. „Už několik měsíců v řadě mzdy u nás nerostou příliš rychle, rostou těsně nad inflací a rostou velmi diferencovaně. Růst mezd jsme zaznamenali v průmyslu, který je exportně orientovaný, naproti tomu ve státním sektoru naopak mzdy už tři kvartály v řadě klesají,“ shrnuje hlavní ekonom ING Vojtěch Benda
IT pracovníci si vydělávají kolem 40 tisíc
Nejhůř placená místa jsou hlavně v pohostinství, administrativě nebo zemědělství, kde si zaměstnanci domů odnášejí okolo 13 tisíc korun. Naopak na pomyslné špičce se pohybují zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví, těsně za nimi je IT odvětví. Jejich výdělky se pohybují kolem 40 tisíc korun. „Největší rozdíly jsou především v sektoru IT, je to dáno především tím, že ve velkých místech, jako je Praha, Brno nebo Ostrava se koncentrují velké mezinárodní technologické firmy, které mají mnohem vyšší požadavky na ty zaměstnance a tomu odpovídají i ty platy,“ vysvětluje marketingový manažer z Manpower Jiří Halbrštát.
Poslední příčku mezi kraji potom obsadil ten Karlovarský. Průměrná mzda zde dosáhla necelých 21 tisíc korun. Nejlépe skončila Praha a Středočeských kraj, přesto nejvýrazněji mzda rostla ve Zlínském kraji. Rozdíly v platech nutí dříve pohodlné Čechy stěhovat se za prací. Jde ale většinou jen o mladší generaci, která je zvyklá cestovat. Starší jsou totiž podle personalistů příliš fixováni na místo, kde se narodili, a silné vazby jen těžko přetrhávají.
Lepší zítřky nás jen tak nečekají
Příští rok nás žádný zázračný růst mezd nečeká. „Sektor orientovaný na domácí poptávku nadále naráží na limity nízké dynamiky kupní síly. Ani zde zatím není prostor pro zvyšování mezd. Je to horší o to, že vláda v příštím roce chystá zvýšení daně z přidané hodnoty, které by se mělo negativně promítnout v tom smyslu, že zvýší inflaci a tím pádem zase osekne něco z toho disponibilního důchodu,“ tvrdí Benda.
Vojtěch Benda:
„Mzdy v letošním roce se zvýší o 3 až 3,5 procenta, více asi ne. Větší nárůst nelze čekat ani na příští rok, protože i v exportním sektoru vidíme určité rezervy, vzhledem k tomu zahraniční poptávka začíná pokulhávat díky té dluhové krizi.“