Mladé Buky (Královéhradecko) – České podniky jsou mnohdy závislé na exportu. Malý český trh by je neuživil. Jak ale udělat z malé tuzemské ekonomiky silného konkurenceschopného lva? Podle názorů, které padly na exportním fóru pořádaném Asociací exportérů v krkonošském hotelu Grund Resort Golf&Ski, je jednou z cest, jak to zajistit, podpora zájmu o skomírající řemesla. Krize sice zájem o ně lehce zvedla, ale ne natolik, aby krizovou situaci v českém školství nepocítili právě exportéři.
Vrátit českého lva tam, kam patří, a udělat z České republiky „most“ mezi Evropou a Asií. Takový by měl být plán českého státu, respektive ekonomiky, a tedy i exportu podle jednoho z panelistů fóra - prezidenta evropského Microsoftu Jana Mühlfeita. Jednou z možných cest, jak toho dosáhnout, je zaměření se na strategický plán konkurenceschopnosti. České výrobky jsou sice v jiných zemích dobře konkurenceschopné, to ale podle Mühlfeita nestačí.
Země si v mezinárodním obchodě totiž nekonkurují jen ekonomickým výkonem jako takovým, a na to se v Česku většinou zapomíná. Je sice pravdou, že makroekonomické ukazatele mají silnou vypovídací schopnost o stavu ekonomiky, ale jsou zde i jiné faktory a trendy, které bezprostředně ovlivňují ekonomický vývoj. Mezi tyto faktory, krom ekonomického výkonu, se dají řadit ještě efektivita veřejné správy, efektivita podniků a infrastruktura.
Kreativita a inovace budou v budoucnu váženy zlatem
Potenciál, aby se Česko stalo „mostem“ mezi Evropou a Asií, určitě má, jen je potřeba se zaměřit na strategický plán konkurenceschopnosti. Jan Mühlfeit tvrdí, že to, za co se v budoucnu bude nejvíce platit, je především kreativita a inovace. To je vcelku logické, protože jsou to věci, které nejdou nahradit stroji či výpočetní technikou. S tím zároveň souvisí i vzdělávání v Česku, což je jedním z velkých vrásek českých exportérů. Ti se totiž obávají nedostatku otvíraných oborů, které jsou pro ně klíčové, jako například sklářství.
Řada účastníků tohoto fóra se shodla na tom, že upadající obory je potřeba více medializovat. Dokonce panovala částečná shoda v podpoře formou stipendijních programů pro různé obory. Zde se ovšem náráží na to, že nikde není zaručené, že takový absolvent následně nastoupí do firmy, která mu stipendium po dobu studia zajišťovala. To by se dalo zajistit potřebnou legislativou. Ačkoliv dělá toto exportérům starosti, lehce pozitivním faktem je studie Národního ústavu odborného vzdělávání, která potvrzuje stoupající zájem o řemesla.
Jan Mühlfeit, ředitel evropské sekce Microsoft
„Těžká rozhodnutí je potřeba udělat co nejdříve, spíš než později.“
Reforma vzdělávacího systému není ale zdaleka jedinou věcí, která by měla figurovat ve strategickém plánu pro budoucnost. Aby se Česko stalo atraktivní pro investory a zároveň bylo zdravě agresivní v exportu, je důležité neustále vytvářet dobré prostředí k podnikání. S tím souvisí daňová politika, využívání evropských fondů nebo například flexibilní pracovní právo. Zároveň je také podstatná kvalita veřejné správy, jenž jde s výše zmiňovanými faktory ruku v ruce. V neposlední řadě je nutností zlepšit marketing celé České republiky tak, aby se podle slov Jana Mühlfeita o nás vědělo, jako tomu bylo například v první polovině dvacátého století.
