Praha - České domácnosti jsou jedny z nejspořivějších v Evropě. Jenže svoje tvrdě nashromážděné peníze neumějí využít. Na bankovních účtech drží podle statistiky ČNB už přes jeden bilion korun a dalších 745 miliard mají na spořicích a termínovaných účtech. Peníze tak Čechům nevydělávají. Do jiných způsobů zhodnocení úspor se přitom nehrnou, protože se totiž doteď bojí, že se budou opakovat krachy a bankovní podvody z divokých dob privatizace 90. let.
Češi na bankovních účtech a také „pod polštářem“ drží asi polovinu veškeré hotovosti, kterou mají. Zbytek směřují většinou na stavební, životní či jiná pojištění a připojištění. To pro Čechy znamená, že jim úroky vydělají jen zhruba tolik, kolik ročně spolkne inflace. V zemích Evropy jsou Češi výjimkou - v eurozóně mají lidé na účtech jen asi třetinu svých peněz.
Důvod pro to je jednoduchý: podle řady studií panuje mezi Čechy dlouhodobá nedůvěra vůči finančním experimentům, která plyne hlavně ze špatných zkušeností z 90. let v Česku. Veřejnost doteď odrazují krachy a černé díry fondů z let privatizace. Když jim banky nabízejí možnosti investic do fondů, velká část z nich jakékoli podrobnosti odmítá. „Vlastně se o tom hned na začátku odmítají bavit. Přitom řada klientů investuje ve fondech, aniž by o tom věděla. Mají třeba penzijní připojištění, které fondy využívá,“ připomíná Jaroslav Mužík, oblastní manažer společnosti ČSOB Asset Management.
Investovat? Jedině na zkoušku
Když už lidé peníze investují, tak opatrně. Nejčastěji se přiklánějí ke spořicím účtům nebo třeba stavebnímu spoření. Ti, kteří se k investicím do fondů nakonec nechají přesvědčit, volí v 90 % případů takzvaně konzervativní nebo vyvážený přístup – tedy minimální riziko i výnosy. K inflaci si tak můžou přidat ročně zhruba jedno až dvě procenta uložených peněz.
Investování je ale zatím pro značnou část populace jen hra na zkoušku. Z výzkumu Citibank vyplynulo, že víc než třetina lidí, kteří peníze investovali, na tento účel dali maximálně 10 tisíc korun. Odvážnější jsou přitom muži – každý desátý investuje nad 50 tisíc korun ročně. U žen je to jen každá dvacátá. I tady platí, že za zdrženlivost částečně můžou špatné zkušenosti z 90. let. „Český investiční trh je zatím ještě relativně mladý – investoři teprve hledají své strategie,“ říká David Kögler, manažer investičních produktů Citibank.
Zájem lidí o investice sice roste, v porovnání s dalšími zeměmi ale jen velmi pomalu. Například od roku 2004 stoupl objem soukromých investic do podílových fondů v Maďarsku o 260 procent a v Polsku o 185 procent. V Česku to bylo jen o 67 procent. Velký podíl na tom má právě český konzervatismus a obliba bankovních účtů jako způsobu, jak bezpečně uložit velkou část peněz – i když přitom vůbec nevydělávají.
