MMR a MF pozastavily dotační program Severozápad

Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a ministerstvo financí (MF) už pozastavily regionální operační program Severozápad. Podle ministra Kamila Jankovského hrozí, že chyby na tomto dotačním úřadu, kde dnes probíhá audit Evropské komise, mohou mít systémový charakter. MMR chce hlavní nedostatky ve způsobu čerpání evropských fondů, na které upozornila Evropská komise, vyřešit nejpozději do konce června. EK proto začne Česku proplácet náklady na dotace pravděpodobně nejdříve v září.

Kolem ROP Severozápad je v posledních dnech velmi živo. Minulý týden v prostorech ústeckého úřadu zasahovali policisté z protimafiánského útvaru, kteří zde hledali důkazy o rok staré kauze někdejšího ředitele Petra Kušnierze, dnes do Ústí nad Labem přijeli auditoři Evropské komise. Ti se zaměřují především na nakládání s penězi v programech Doprava a Životní prostředí. V minulosti na korupci na dotačním úřadě upozorňoval jeho bývalý zaměstnanec Leo Steiner. Kušnierz u soudu čelí obžalobě z přijímání úplatku u tří projektů.

ROP Severozápad byl pozastaven

Kvůli pochybnostem se ministerstva pro místní rozvoj a financí rozhodla pozastavit ROP Severozápad. Pochybení úředníků odpovědných za program nemusela být jen selháním jednotlivců, ale mohla mít systémový charakter, myslí si ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Pozastavení programu by podle něj v praxi znamenalo, že by úřad například přestal vyplácet dotace příjemcům nebo nepřijímal nové projekty. Vše bude šéf rezortu s představiteli úřadu řešit v polovině června.

Podle náměstka ministra financí Miroslava Mateje je v Ústí nad Labem největším problémem samotné rozdělování dotací. „Jak zkušenosti ukazují a jak ukazují některá policejní vyšetřování, mohlo docházet k určitým machinacím,“ upozornil Matej. Přesto náměstek očekává, že po vyřešení všech nejasností bude ROP Severozápad brzy znovu obnoven. „Jsme v úrovni spekulací, ale můj názor je, že zavření operačního programu v současnosti nehrozí. Jsem přesvědčen, že na základě kompletních výsledků auditů bude dosaženo kompromisu,“ doplnil.

Daniel Braun, náměstek ministra pro místní rozvoj:

„Čerpání (dotací) se posunulo do fáze, kdy už se realizovalo hodně projektů, a teď vyplavávají na povrch nedostatky. Je potřeba také říct, že celý systém je od začátku nastaven velice složitě… Nicméně není to nic neobvyklého, v celé Evropě se teď řeší případy, které vyplývají z probíhajících kontrol a auditů.“

Evropská komise má pochybnosti o tuzemském systému čerpání evropských fondů již od konce loňského roku, peníze proto Brusel neproplácí od letošního března. „Jednak to byla pochybnost o nezávislosti fungování auditního systému, dále to byla praxe zadávání veřejných zakázek a třetí oblastí byla fluktuace pracovníků a jejich výběr pro administrování evropských fondů,“ vyjmenoval hlavní výtky Bruselu Kamil Jankovský.

Na základě akčního plánu vznikl podrobný harmonogram, o jehož plnění Jankovský každý týden referuje ostatní členy vlády. Jedním z výsledků tohoto harmonogramu je centralizace auditního systému, tedy převedení veškerých kontrolních kompetencí pod ministerstvo financí. „Pověřené auditní subjekty by už neměly být pod vlivem jednotlivých resortů,“ dodal ministr. Na pochyby o systému zadávání tendrů podle Jankovského částečně odpoví nový zákon o veřejných zakázkách, který platí od začátku dubna.

16:9
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Ministerstvo pro místní rozvoj na to reagovalo vytvořením akčního plánu a zastavením žádostí o proplácení evropských programů. „My jsme se s Evropskou komisí dohodli, že připravíme harmonogram opatření, která odstraní ty nejzávažnější připomínky, a také jsme se dohodli, že Česká republika nepošle žádost o platbu a pokusíme se připomínky komise nějakým způsobem vyřešit,“ popsal šéf resortu. „Do konce června musíme splnit akční plán, který máme s ministerstvem financí,“ dodal.

V období let 2007 až 2013 může Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu uváděného ministerstvem pro místní rozvoj získat 776,1 miliardy korun. Celkem úřady od roku 2007 proplatily do konce letošního března příjemcům dotací 327 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...