Ministerstvo financí uvolní další dvě miliardy na povodně

Praha - Ministerstvo financí uvolní z letošního rozpočtu další dvě miliardy korun na odstranění škod po povodních, uvedl ministr financí Jan Fischer v Otázkách Václava Moravce. Ministerstvo dále předběžně počítá se třemi miliardami korun na odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. Ministr odkup pohledávek patrně podpoří, předtím si však od ministerstva zdravotnictví vyžádá analýzu. Stát dále poskytne více než miliardu na takzvané korekce u operačního programu Severozápad.

Z letošního rozpočtu půjde navíc ještě 250 milionů korun na posílení úřadů práce, aby se zase víc zaměřovaly na zvýšení zaměstnanosti. Fischer ale bude po ministrech žádat úspory na chodu všech ministerstev. „Jsem přesvědčen, že všude je možné najít vatu,“ tvrdí.

Na konci června dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu bezmála 550 miliard korun, výdaje jsou 581 miliard korun. Schodek 31,5 miliardy byl meziročně nižší zhruba o 40 miliard.

Ministerstvo financí hned po červnových záplavách uvolnilo dvě miliardy korun pro ministerstvo zemědělství. „Propočty a analýzy ukazují, že bychom mohli mířit ke čtyřem miliardám, pokud jde o povodňové škody,“ uvedl Fischer. Peníze podle něj půjdou „napříč resorty“. Přesná výše škod po záplavách se teprve zjišťuje, podle odhadů dosáhne desítek miliard korun.

Problémy s finanční situací pojišťoven zmínil po svém nástupu do funkce nový ministr zdravotnictví Martin Holcát. Prohlásil, že ji chce řešit přednostně, převzal už připravený návrh na odkup pohledávek. Zdravotní pojišťovny mají dohromady na účtech nižší zůstatek, než měsíčně dají za péči. Zůstatek se v jednotlivých měsících pohybuje do 16 miliard korun, měsíční obrat je přes 20 miliard korun.

  • Fischer v OVM k rozpočtu na rok 2014: „Základní rámec rozpočtu je schodek, vláda a ministerstvo udělá všechno pro to, aby rozpočet zůstal na schodku 105 miliard. Nicméně všechno, co povede k zastavení recese, co bude prorůstové, všechno, co přispěje k oživení zaměstnanosti, zabránění kolapsu malých a středních podniků… Na to jsem ochoten slyšet.“ Jako příklad uvedl položky směřující do dopravní infrastruktury či do vědy a výzkumu.

Rusnokova vláda může také díky krokům vlády předchozí čerpat peníze i ze státních podniků, které vytvářejí zisk. Státní rozpočet by tak měly vylepšit třeba příjmy Lesů ČR, budějovického Budvaru, České pošty, ale i Státní tiskárny cenin. Fischer přislíbil, že tyto finanční prostředky nebudou sloužit k sanaci neziskových podniků a nechce těmi penězi ani látat díry v rozpočtu. Ve hře jsou 2 až 4 miliardy korun, které ale zatím nebyly převedeny. K tomu je totiž potřeba vytvořit fond zakladatele, ten ale dosud není funkční. Pro následující roky plánuje ministerstvo s vyšší částkou – půjde až o 6 miliard, původně se ale počítalo se 3 miliardami korun.

Tehdejší ministr průmyslu Martin Kuba má ale za to, že dnes miliardy mají neposlouží k k růstu ekonomiky, ale preferencí SPOZ. „Podle toho, jak Rusnokovi ministři oznamují, za co vše hodlají utrácet, obávám se, že tyto peníze budou spíše populisticky vyhrazeny na opatření, která nepovedou k růstu ekonomiky, ale k oslovení levicových voličů,“ prohlásil. 

Stát dále poskytne krajům na takzvané korekce u operačního programu Severozápad více než miliardu korun. O konkrétní částce bude ministr financí Jan Fischer se zástupci Ústeckého a Karlovarského kraje dále jednat. Zaplacení má okamžitě odblokovat zhruba 5,5 miliardy korun z evropských zdrojů, které jsou pro dotační programy již více než rok pozastaveny.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek požadoval od krajů zaplatit celou částku 2,1 miliardy korun. Současná vláda ale podle Fischera prokázala solidaritu. „Kdybychom to chtěli všechno od krajů, začneme je zabíjet. Ony na to ty prostředky nenajdou,“ prohlásil Fischer.

Fischer se zároveň ohradil proti tomu, že si kupuje hlasy sociálnědemokratických krajů. „Já to zásadně odmítám. To není žádný barter, žádné dohadování, žádná licitace o hlasech,“ řekl Fischer. Je to podle něj rozhodnutí „překlenovací vlády odborníků, která dospěla k tomuto závěru“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 8 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 22 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...