Minimální mzda na Slovensku stoupne. V Česku zatím růst není jasný

V Česku se vládní ANO a ČSSD zatím nedohodly na výši růstu minimální mzdy, která v současnosti činí 12 200 korun měsíčně. Na Slovensku už vláda rozhodla. Od ledna tam minimální mzda stoupne o 8,3 % na 520 eur (13 410 korun) z letošních 480 eur (12 380 korun) měsíčně.

Úprava nejnižšího výdělku, který dosáhne zhruba poloviny předpokládané hodnoty průměrné mzdy, má obecně přispět ke zvyšování platů na Slovensku v době pokračujícího ekonomického růstu a nedostatku kvalifikované pracovní síly. Novou hodnotu minimální mzdy navrhlo ministerstvo sociálních věcí poté, co se na jejím zvýšení neshodli zástupci odborů a firem. Slovenské odbory požadovaly razantní zvýšení nejnižšího výdělku až na 635 eur (16 380 korun).

Průměrný plat na Slovensku, který zaostává za vyspělými zeměmi západní Evropy i za Českou republikou, podle prognózy slovenské centrální banky stoupne v tomto i v příštím roce shodně o více než šest procent. Letos by poprvé měl překročit hranici 1000 eur (25 800 korun).

obrázek
Zdroj: ČT24

Navrhované zvýšení minimální mzdy se podle odhadu dotkne na pětimilionovém Slovensku zhruba 151 tisíc zaměstnanců, a to kromě jiného v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb. Od výše minimální mzdy se odvíjejí také příplatky za práci v noci a o víkendech.

Navýšení o tisíc nebo tisíc dvě stě? V ČR se strany stále nedohodly

Ve Strakově akademii se vládní strany ANO a ČSSD ani ve středu nedohodly na tom, o kolik by měla od ledna vzrůst minimální mzda v Česku. Sociální demokraté navrhují navýšení o 1200 korun. ANO trvá na přidání o tisícikorunu. Novinářům to po skončení středeční koaliční rady řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní se špičky koalice kvůli úpravě nejnižšího výdělku v brzké době sejdou znovu. Nyní činí minimální mzda 12 200 korun.

O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst o 1500 korun. To zpočátku prosazovali i sociální demokraté. Před nedávnem ustoupili a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhla přidání o 1200 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o tisícikoruně. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů jako menší centrála. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

obrázek
Zdroj: ČT24

Schillerová řekla, že ANO dál trvá na navýšení o 1000 korun. „Když se podíváme na procentní nárůst průměrné mzdy, tak to odpovídá zhruba osmiprocentnímu nárůstu. Ta tisícovka také odpovídá růstu zhruba kolem osmi procent. Neumím si jako ministr financí obhájit důvod, proč už šest let nám minimální mzda roste víc než průměrná mzda,“ uvedla Schillerová. Přidání o 1200 korun by představovalo růst téměř o deset procent, přidání o 1500 korun pak o 12 procent.

Také podle některých ekonomů je potřeba přistupovat k navyšování minimální mzdy opatrně. – poukazují na to, že ziskovost tuzemských firem je nejnižší od roku 1999. „Už jen v případě pracovníka s nejnižším výdělkem by navýšení minimální mzdy o půldruhého tisíce korun pro jeho zaměstnavatele znamenalo dodatečné náklady přesahující 24 tisíc korun ročně. Zaměstnavatel totiž za pracovníka platí také podstatnou část odvodů. Mimochodem, ty odvody míří pochopitelně do státní kasy. Takže stát vlastně na zvyšování minimální mzdy také dost vydělá,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

A upozorňuje, že s růstem minimální mzdy rostou i výdělky ve vyšších mzdových patrech. Zaměstnavatelé totiž musí přidávat i na takzvané zaručené mzdě, která jednotlivým profesním skupinám garantuje určitou výši příjmu, až do dvojnásobku minimální mzdy.

Takže třeba hotelový portýr má zaručenu mzdu na úrovni minimální mzdy, ale už takový kopáč, klempíř nebo topenář mají garantovánu částku postupně vyšší a vyšší. Celkem je těchto profesních skupin osm. V té nejvyšší je například finančník, který ze zákona nemůže pracovat za méně než dvojnásobek minimální mzdy. 

„Vezměmě si třeba portýra, který dělá za 13 tisíc měsíčně, jako přivýdělek ke studiu. Pokud mu bude muset provozovatel hotelu od příštího roku vyplácet 13 500, je možné, že se bez portýra raději obejde. Nebo si sáhne do zisku. A dostáváme se k tomu, proč ziskovost českých firem klesá. Včetně firem provozujících hotely. Neboť i hotel ,vyrábí‘. Vyrábí hotelové služby, jako je samotné ubytování či úklid,“ vysvětluje Kovanda.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle šéfa ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka je na rozhodnutí o navýšení nejnižšího výdělku ještě nějaký čas. „Aby se to stihlo, vláda by to měla projednat do konce října,“ řekl Hamáček. Podle něj jsou pro rozhodnutí potřeba ještě další údaje. Ministerstva práce a financí proto připraví výhled dalšího růstu výdělků v příštích letech.

Minimální mzdu pobírá asi 150 tisíc lidí

S navýšením nejnižšího výdělku se zvedá i zaručená mzda. Podle složitosti práce a kvalifikace by se podle návrhu ČSSD upravila o 1200 až 2400 korun, podle ANO o 1000 až 2000 korun. „Podíváme se na to, kterou skupinu podnikatelů růst minimální mzdy zasáhne a jakou formou je zasáhne,“ uvedla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

V chystané novele zákoníku práce ministerstvo práce počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska. O modelu pravidelného navyšování se bude ještě jednat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 16 mminutami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 58 mminutami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 5 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 6 hhodinami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025
Načítání...