Praha - Kvůli zvýšenému DPH vzrostly v lednu spotřebitelské ceny meziměsíčně o 1,3 procenta. Oproti prosinci podražilo například bydlení nebo potraviny. Meziročně se ale inflace zpomalila na 1,9 procenta z prosincových 2,4 procenta. Čechům by se tak poprvé od návratu krize mohlo ulevit a obchodníci doufají, že budou opět utrácet. Také analytici očekávají, že letošní inflace bude nižší než loni - pohybovat se bude kolem dvou procent. Domácnostem tak inflace z příjmů ukrojí míň peněz, loni překročila tři procenta.
Meziměsíčně vzrostly ceny čistého nájemného v nájemních bytech, dále ceny vodného a stočného. Stouply i ceny elektřiny, zemního plynu a tepla a teplé vody. Zdražila také většina druhů potravin, nejvíce zelenina, ovoce, pečivo, vejce, mléko a jogurty.
Podle analytika Home Credit Michala Kozuba je to ale „ve spojení s předpokladem rostoucích nominálních mezd velmi dobrá zpráva, protože tyto nutné výdaje, které domácnosti jen velmi těžko samy ovlivní, nebudou tak citelně tlačit na rodinné rozpočty“.
Michal Kozub, analytik Home Credit:
„Jakmile spotřebitelé začnou vnímat ceny jako stabilní, zvýší se jejich spotřeba. Navíc letos by už měly i jejich mzdy růst rychleji než ceny, což rozhodně podpoří poptávku. To povzbudí celkovou spotřebu domácností a v delším horizontu to může pomoct ekonomické situaci a hospodářskému růstu.“
Nálada českých spotřebitelů není příznivá už více než čtyři roky. Menší chuť nakupovat odstartovala globální ekonomická krize a ta se pak, podobně jako počasí, vyvíjela z měsíce na měsíc. I díky nižší inflaci teď ekonomové opatrně předpovídají polojasno. „Čekáme obrat nálady. Rostoucí ceny byly jedním z těch faktorů, který přispěl ke klesající poptávce,“ podotkl analytik společnosti Incoma GfK Zdeněk Skála s tím, že poptávka se na celkovém HDP podílí asi padesáti procenty.
Laťku letošního růstu cen pro spotřebitele nastavilo lednové zvýšení DPH o jeden procentní bod. Za normálních okolností by na to dodavatelé, například zemědělci, zareagovali zdražením. To by si ale vynutilo i vyšší ceny odběratelů - obchodů či restaurací - a následné snížení poptávky.
Podle Kozuba se proto řada obchodů snažila zvýšení DPH absorbovat do svých marží, a proto nedopadla tato změna na spotřebitele tak drasticky jako před rokem, kdy byl rozdíl v cenách viditelný na první pohled. „Je potřeba se těmto věcem přizpůsobit. Bohužel je ten trend takový. Buďto se musí hledat noví dodavatelé, nebo hledat jiný produkt,“ dodává prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR Miroslav Kubec.
Někteří obchodníci i přes pozitivní signály nevěří, že by příznivý ekonomický vývoj donutil Čechy úplně přehodnotit své zvyky z posledních let. „Zákazníci změnili svá nákupní chování. Přestali kupovat například dražší jogurty, biopotraviny, potraviny s vyšší přidanou hodnotou a zaměřili se více na cenu,“ konstatuje mluvčí řetězce Tesco Jan Dvořák.
Pohled ČNB: Zdrojem inflace jsou daňové změny
Lednová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o 0,1 procentního bodu nižší. Odchylku způsobil především nižší růst regulovaných cen, než se očekávalo. Naopak ve srovnání s prognózou ČNB rostly rychleji ceny potravin. Ceny pohonných hmot a dopady změn nepřímých daní se vyvíjely v souladu s očekáváním ČNB.
„Zveřejněná data potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. Zdrojem inflace jsou daňové změny, růst cen potravin a postupně se zmírňující růst dovozních cen. Vývoj domácí ekonomiky má naopak na cenový růst tlumící vliv,“ uvedl náměstek ředitele sekce měnové a statistiky ČNB Petr Vojtíšek.
Vyšší byly ceny lihovin, vína a piva. V dopravě pak vzrostly ceny pohonných hmot. Dráže vyšly rovněž telefonické a telefaxové služby. Na snižování meziměsíční cenové úrovně působil především pokles cen oděvů a obuvi. Vlivem akčních slev se snížily ceny nářadí, nástrojů a potřeb pro dům a zahradu.
