Martin Roman: Cena elektřiny už jen poroste

Praha – Cena výroby elektřiny v Česku není důležitá. Koncový zákazník za ni zaplatí stejně, ať jsme ji schopni vyrobit levně nebo draze. A v příštích letech budou Češi platit čím dál více. Ne příliš optimistické zprávy prozradil v rozhovoru pro Českou televizi generální ředitel českého energetického gigantu ČEZ Martin Roman, o jehož odchodu z čela společnosti se spekuluje s každou změnou vlády a který slouží už šestému premiérovi.

Hned na začátku rozhovoru Martin Roman ujistil, že se stará o majetek akcionářů, z velké části tedy i státu, jak to nejlépe umí. „ČEZ je dneska nejziskovější evropskou energetikou a za posledních pět let jsme odvedli do státního rozpočtu na daních a dividendách a zpětném odkupu 230 miliard korun,“ podepírá svoje tvrzení. A ač jsou zisky polostátního gigantu nižší, než bývaly, Roman si stojí na svém. ČEZu se podařilo zhodnotit fungování v krizových letech mnohem lépe než například EDF nebo E.ONu.

Vyrábět můžeme draze, Češi zaplatí za energii stejně

Nahrávám video
Ekonomika +
Zdroj: ČT24

Cena elektřiny pro koncového uživatele podle Romana příliš na ceně výroby nezávisí. Náklady totiž srovná to, co k nim přidá regulátor. Navíc se konečná cena energie utváří až na burze, a srovnává se tak v celé Evropě. „Cena u nás bude vždycky úplně stejná, jako je v Německu a je i ve Francii, protože to je propojený systém. Cena elektřiny v současné době poroste kvůli jednomu jedinému fenoménu – a ten se jmenuje obnovitelné zdroje. V Německu v tomto roce již platí zákazníci více za příspěvek na obnovitelné zdroje než za samotnou elektřinu,“ vysvětluje šéf ČEZu.

Ve všem má prsty nařízení Bruselu. Evropská unie chce totiž do roku 2020 vytvářet pětinu energie z obnovitelných zdrojů. Česko má potom za úkol vyrábět například z vodních, solárních či jiných zdrojů 13 procent energie. „Já si myslím, že to rozhodnutí Bruselu bude znamenat bezpochyby významné zhoršení evropské konkurenceschopnosti,“ říká Roman. Zároveň ale dodává, že jedinou investicí v oblasti výrobních zdrojů elektřiny, u které má dnes investor jistotu, že mu navrátí peníze zpátky, je investice do obnovitelných zdrojů.

Martin Roman úspěšně vede jednu z největších firem v zemi už sedm let. Předtím, než se postavil do čela ČEZu, absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a studijní pobyty na universitách ve Švýcarsku a v Německu. Kariéru začal v roce 1992 jako vedoucí prodeje u české pobočky německého výrobce bramborových lupínků. Pak už ho ale čekaly jen nejvyšší posty. Pět let řídil strojírenskou firmu Janka Radotín a poté šéfoval po stejnou dobu plzeňské Škodovce. Od roku 2004 je generálním ředitelem a předsedou představenstva polostátního energetického gigantu ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...