Máme se bát války plné zbraní, nebo spíše bankovek?

Praha - Současnou světovou obchodní mapu tvoří téměř dvě stě různých států, desítky mezinárodních společenství, různé národy, geografická poloha, politické systémy i historie. Svět si podle různých hledisek můžeme rozkrájet jako dort hned na několik kousků. Mezi nejvíce skloňované ekonomické giganty už tradičně patří Spojené státy, Čína a Rusko. Nyní tak vyvstává otázka, zda mohou vlivné nitky mezinárodního obchodu v budoucnu nahradit válečné zbraně a zda by se svět měl bát nové obchodní války.

Někdy si vůdčí trojice jde po krku, jindy si raději ustoupí z cesty. A tak zatímco americký prezident Barack Obama s ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem k sobě podpisem odzbrojovací smlouvy nakročili o kousek blíž, vztahy mezi Spojenými státy a Čínou jsou naopak stále více napjaté.

„V současné době asi přece jen trošku vztah mezi USA a Čínou a dvěma mocnostmi v ekonomice možná určité otazníky vyvolává. Čína má poměrně slabou měnu, což samozřejmě exportérům z Číny umožňuje svoje výrobky dostávat za hranice. Proti tomu staví USA jinou hru, jinou zbraň. Pokouší se různými restrikcemi, jako jsme to viděli třeba kolem pneumatik, nějakým způsobem omezit kontakt s Čínou,“ přibližuje současnou situaci ve světě peněz Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické.

Mocný vzestup Brazílie s Indií

Moc jednotlivých států je nutné odvozovat od velikosti státu a od ekonomické síly i podle Hindlse. Světový obchod má však i další důležité hráče. Na ekonomické mapě je stále více vidět i Brazílie s Indií. Obě země se navíc s Ruskem a Čínou spojily do nové silné čtveřice - takzvané osy BRIC.

Osa BRIC tvoří celkem 22 procent světového hrubého domácího produktu, čtvrtinu rozlohy a téměř polovinu obyvatel planety. Země už mají za sebou i první prezidentský summit. Podle brazilského prezidenta Luly da Silvy hodně zemí upřednostňuje dolar, protože v něm vidí záruky. BRIC ale chce začít mluvit o změně.

Navíc o místo v ekonomické elitě světa dlouhodobě usiluje i Japonsko, zatím však bez úspěchu. „Japonsko sice je zemí, která má velmi silnou ekonomiku, ale je o ní známo, že se velmi potýká s veřejným dluhem, a to dlouhodobě není něco, co by z Japonska mohlo dělat světového favorita,“ vysvětluje Hindls.

Evropa až v pozadí síly, ale ne sfér vlivu

Evropské státy svou silou na velké vůdce sice nestačí, dnešní svět je však protkán obchodními nitkami napříč světadíly, záleží jen na tom, kdo má kde svou sféru vlivu. Čína si pro svou obchodní invazi vybrala Afriku. Jejich obchodní zájmy na tomto kontinentě se od roku 2000 zvýšily až desetinásobně. Zato o Evropu se investoři východu a západu pěkně rozdělili. Evropané se však také stihli přesvědčit, že pod takovou sférou vlivu není někdy k obchodní válce daleko. Uzavření plynových kohoutků z Ruska v loňském roce je toho důkazem.

Bojů je však ve světě obchodu daleko více a na velikosti států při nich mnohdy vůbec nezáleží. Válčí spolu totiž samotná odvětví. „Těch minisoubojů se odehrává poměrně hodně, například vztahy mezi Anglií a Francií třeba v oblasti potravinářského průmyslu. Hospodářská krize ve světě samozřejmě přivedla do určitých potíží i automobilismus,“ dodává Hindls.

Stát jako komplikovaný geoekonomický pojem

„Slovo země je geopoliticky poměrně jasně uchopitelný pojem, ale geoekonomicky velmi komplikovaný. Vždyť ani nevíte, komu ty firmy patří,“ zdůrazňuje rektor VŠE.

Obchodní invazi se nevyhnula ani Česká republika. Nejaktuálnější je bezesporu boj o vítězství v největším tendru energetiky. O dodávku nových jaderných reaktorů pro elektrárnu Temelín usilují Američani, Rusové i Francouzi. Ekonomický vliv zkrátka dokáže změnit obchodní mapu ze dne na den a moc peněz proto není radno podceňovat.

  • Richard Hindls autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1603/160298.jpg
  • Osa BRIC autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1603/160299.jpg
  • Unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1336/133555.jpg
  • Tendr na Temelín autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1603/160300.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 5 hhodinami

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.