Ministr financí Andrej Babiš zatím nezískal souhlas Evropské komise se svým dlouhodobě prosazovaným projektem přenesené daňové povinnosti, takzvaný reverse charge. Český rozhlas s odvoláním na své zdroje uvedl, že komise nejprve plánuje vypracovat analýzu, která by ukázala, zda by takový systém měl vůbec smysl. V Česku je zatím uplatňován jenom v několika oblastech, Babiš by to chtěl plošně. DPH v tomto systému platí odběratel namísto poskytovatele. Evropská komise ve čtvrtek představila Akční plán k DPH.
Evropská komise bude českou žádost o pilotní projekt testující zavedení režimu přenesené daňové povinnosti posuzovat v kontextu chystané reformy daně z přidané hodnoty (DPH), řekl eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
České ministerstvo financí prohlásilo, že návrhy komise nechávají rozšíření systému „otevřené dveře“. I tak ale připomnělo, že pro definitivní režim DPH preferuje komise jinou variantu. „I nadále věřím, že rozšíření možnosti uplatnit reverse charge je jednoduchým a efektivním řešením problému s karuselovými podvody a organizovaným zločinem, jejichž řešení patří k mým hlavním prioritám. Jsem rád, že Komise tuto možnost připustila a věřím, že se ji brzo podaří uvést v život,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.
V aktuálních materiálech unijní exekutiva ale upozornila, že systém může vést k jiným formám zneužití, včetně prodeje nezdaněného zboží na černém trhu, a také může znamenat zvýšení administrativních nákladů až o 40 procent.
Český rozhlas přišel s informací, že komise jako první vypracuje analýzu projektu. Podle rozhlasu bude vypracování takového hodnocení trvat několik měsíců. Komise přitom už loni jednu podobnou žádost Česku zamítla.
Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy není tento přístup Evropské komise překvapivý. „Komise má dlouhodobě skeptický postoj k rozšíření přenesené daňové povinnosti v paušálním módu, tedy k návrhu ministra financí Babiše,“ podotknul. „Možná je naopak překvapivé to, že vůbec umožnila, aby byla na toto téma vypracována analýza, protože zatím reverse charge v paušální podobě striktně odmítala,“ dodal. Nakonec ale podle něj unijní exekutiva zavedení paušální podoby v Česku neumožní.
Babiš chce zabránit karuselovým podvodům
Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu výši DPH neuvede. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel.
Cílem opatření je zamezit podvodům a spekulacím v souvislosti s platbou DPH především u takzvaných karuselových podvodů. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů. Česko a další země žádaly možnost autonomního a rychlého rozhodování u transakcí nad 10 tisíc eur v oblastech, kde jsou zjištěny závažné podvody s touto daní. Praha si pilotní projekt představuje obdobně jako ten, který v roce 2008 chystala komise pro Rakousko. Tehdy systém, proti kterému se postavily některé unijní státy, nakonec spuštěn nebyl.
Unijní státy zatím umožňují postupné rozšiřování reverse charge na jednotlivé produkty a služby, což Česko uplatňuje. „Letos budou začleněny mezi služby, které podléhají tomuto režimu, dodávky elektřiny a plynu, v loňském roce to byly mobily a tablety, předtím zase stavební práce, ještě dříve zlato a podobně,“ uvedl Kovanda.
Kovanda upozorňuje, že ministr financí sice často zmiňuje karuselové obchody jako zásadní problém fiskálního prostředí v České republice i v celé střední Evropě, pravděpodobně ale tento problém není tak palčivě vnímán v některých západních zemích, které se proti plošné podobě reverse charge staví.
Unijní země by si mohly více rozhodovat o snížených nebo nulových sazbách DPH
Evropská komise chce také dát členským zemím více autonomie při uplatňování snížených či nulových sazeb DPH, prohlásil eurokomisař Moscovici. Návrh představený ve dvou možných variantách bude součástí celkové reformy daně, jejíž části chce komise po diskusi s členskými zeměmi a europarlamentem postupně předložit v letošním a příštím roce.
První možností je zachovat minimální základní sazbu 15 procent a pravidelně na základě informací z členských států revidovat seznam zboží a služeb ve snížené sazbě. Druhou možností je nynější seznam zcela zrušit. Podmínkou však musí být v takovém případě existence záruk, že to nebude znamenat podvody a nekalou soutěž na jednotném trhu.
Podle obou možností by zůstala zachována aktuálně použitelná nulová i snížená sazba. Moscovici dal jasně najevo, že osobně preferuje druhou možnost, kterou označuje za pružnější řešení.
- Základní sazba DPH je 21 procent.
- Snížená sazba byla stanovena na 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby.
- Druhá snížená sazba je 10 procent. Uplatňuje se na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.
„Vyšší míra flexibility v DPH je prvek, který obecně považuji za velmi sympatický, neboť členské státy jsou odpovědné za efektivitu a výběr své DPH, a měly by mít tudíž možnost volit k tomu vhodné nástroje,“ komentoval návrh komise český ministr financí Andrej Babiš.
Nyní platná pravidla pocházejí z 90. let minulého století a součástí jejich modernizace tak bude také například podpora elektronického obchodování či sjednocení sazeb na elektronické knihy a časopisy s jejich papírovými protějšky.
Výpadky z příjmů z DPH, rozdíl mezi očekávanými a skutečně vybranými penězi, dosáhly v EU v roce 2013 téměř 170 miliard eur (skoro 4,6 bilionu korun). Komise přitom odhaduje, že podvody snižují příjmy o zhruba 50 miliard ročně. Ještě letos proto chce komise představit opatření, která snahy členských zemí o výběr DPH podpoří. Výběr DPH je také jedním z tradičních zdrojů evropského rozpočtu.
