Lufthansa převezme část zkrachovalých aerolinek Air Berlin za více než pět miliard korun

Největší německá letecká společnost Lufthansa podepsala odkup velké části zkrachovalých aerolinek Air Berlin, a to za 210 milionů eur (5,4 miliardy korun). Získá rakouskou divizi Niki, regionální LG Walter a dalších 20 letadel, oznámila Air Berlin v dnešním prohlášení. Jednání o koupi dalších částí zkrachovalých aerolinek s britskou easyJet a dalšími zájemci stále pokračují.

Air Berlin upozornily, že cena může být ještě upravena po dokončení dohody. Dohodu musí ještě schválit Evropská komise.

Lufthansa akvizicí výrazně posílí svou pozici největších německých aerolinek. Letadla od Air Berlin hodlá použít při expanzi své nízkonákladové divize Eurowings. Zpráva o dohodě poslala akcie Lufthansy vzhůru o více než tři procenta na nejvyšší hodnotu za téměř 17 let.

„Dnes uvidíme milník v historii společností Lufthansa a Air Berlin,“ prohlásil generální ředitel Lufthansy Carsten Spohr.  V dřívějším rozhovoru v listu Rheinische Post uvedl, že Lufthansa by měla od Air Berlin převzít 81 letadel a tři tisíce zaměstnanců výměnou za investici 1,5 miliardy eur (téměř 39 miliard korun).

Aerolinky Air Berlin několik let hospodařily se ztrátou. K zahájení insolvenčního řízení přistoupily v srpnu, když jim největší akcionář, arabské aerolinky Etihad, odmítl poskytnout další finanční podporu. Německá vláda se pak rozhodla poskytnout firmě Air Berlin překlenovací úvěr 150 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun).

Společnost Air Berlin byla založena v roce 1978 a byla druhou největší leteckou společností v Německu. Nabízela lety do 147 destinací, včetně Prahy. Loni přepravila 28,9 milionu cestujících a vykázala rekordní ztrátu 782 milionů eur (přes 20 miliard korun).

Nárok na vrácení peněz z letenky určuje datum 15. srpna

Aktuálně Air Berlin provozuje z Prahy linku do Berlína, ta stejně jako ostatní lety skončí 28. října. Zrušení spojů se dotklo i stovek Čechů. Ti, kteří si letenky koupili po 15. srpnu, mají nárok na vrácení peněz. Ostatní se musí s požadavky přihlásit do insolvenčního řízení s Air Berlin nebo se zkusit obrátit na svou banku.

„Pokud si cestující zakoupili letenku do 15. srpna 2017 a platili za ni kartou, pak mohou svoji banku požádat o provedení takzvaného chargebacku, což je zjednodušeně řečeno vrácení již provedené platby na účet spotřebitele. Na chargeback ale není právní nárok,“ přiblížila právnička Evropského spotřebitelského centra Šárka Ležatková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 20 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...