Loňský rok naboural rozpočty politických stran, miliony musí dodat sponzoři

Praha – Politické strany mají za sebou ekonomicky náročný rok. Vysoké sumy peněz vyplýtvaly na kampaň před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny, které se nakonec neuskutečnily. A tak za ně partaje nedostaly příspěvek od státu. Ty parlamentní proto loni všechny skončily v minusu. Jedinou výjimkou byli zelení, kterým zůstalo na konci roku na kontech 4,5 milionu korun. Na novou kampaň teď politické strany shánějí peníze, kde se dá. Pomáhají jim dárci a sponzoři.

Peněžní dary z kont příznivců, firem i straníků jsou kromě státních příspěvků další zdroje, bez kterých se v hubených časech žádná strana neobejde. Loni svým oblíbencům věnovali desítky milionů korun.

Nejvíc peněz takhle loni získala ODS - 97 milionů korun - a na letošní rok a volby počítá s obdobnou sumou. Předpokládáme, že se peníze budou scházet v průběhu celého roku a očekáváme, že to nebude méně peněz.

Nahrávám video

Druhou nejúspěšnější stranou byla TOP 09 se čtyřiceti miliony, pak už jdou čísla strmě dolů. ČSSD dostala od dárců 24 milionů, lidovci 7,5 milionu, komunisté jen 4,5 a zelení 1,5 milionu korun. Ve výročních zprávách některých stran se přitom už teď v přehledu darů objevují nejasnosti. „U některých stran schází darovací smlouvy u dárců, kteří darovali straně více než padesát tisíc korun, a to je, myslím si, vážný problém,“ upozornil předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Koníček (KSČM).

ODS loni dostala 4 miliony od Jaromíra Jágra, 1,5 milionu od tenisty Tomáše Berdycha, ale také třeba 300 tisíc od finančníka Zdeňka Bakaly. ČSSD podpořil půlmilionem severočeský straník Petr Benda a 6,5 milionu korun poslal Tomáš Melich - známý Jiřího Paroubka. Většina těchto peněz ale zmizela v propasti nakonec zbytečné podzimní kampaně.

Partajím chybí miliony

Největší propad postihl občanské demokraty, kteří prodělali 164 milionů korun. Sociální demokracie je hned v závěsu se ztrátou 158 milionů. Tratily ale i ostatní strany, s výjimkou zelených. Ztráty se teď, dva měsíce před volbami, snaží všichni dohnat, jak se dá.

„Děláme to na úkor rezerv a jinak se nám podařilo i část těch materiálů uchovat, takže jsou použitelné v této volební kampani,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. „Náš deficit je dán tím, že nebyly volby, ale není to deficit, který nezvládneme,“ zdůraznil předseda lidovců Cyril Svoboda.

Jména dárců, kteří v letošním těžkém roce zalepí díry v rozpočtech stran, zatím známa nejsou. Partaje je tak mohou zveřejnit klidně až zase za rok, tedy po volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 10 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...