Praha - Koruna se po vyjádření zástupce ČNB opět dostala pod tlak. Tentokrát za vším stál člen bankovní rady Lubomír Lízal. Bankéř v rozhovoru pro Patria.czprohlásil, že scénář zvýšení cílového kurzu na 28,0 koruny za euro není „nijak dramatický či nerealistický“. Reakcí byl růst kurzu až na 27,37 Kč/euro. Koruna se tak dostala na nejslabší úroveň od března 2009. Před 16:30 se česká měna obchodovala za 27,32 Kč/EUR.
Lízalovo prohlášení podle serveru Patria.cz značně posiluje spekulace o zvýšení cíle, které se začaly objevovat už po překvapivě slabém HDP za třetí kvartál. Posunutí cíle ve svých komentářích nevylučuje ani guvernér Singer, hovoří však o tom, že jde o málo pravděpodobnou možnost. Lízal později rovněž uvedl, že ke zvážení změny cíle pro korunu by musely být změny v ekonomice výraznější, kurz si však zisky víceméně drží, píše portál.
Otázka (Petra S., 9:07): Dobrý den, pane Lízale, dokážete si aktuálně představit scénář, který by donutil ČNB zvýšit cíl pro intervence až na 28 Kč za euro? Jak by vypadal?
Odpověď (Lubomír Lízal, 14:00): Dobré odpoledne… Ano, dokážu. A není to nijak dramatický či nerealistický scénář: V Evropě se zpomaluje hospodářský růst, stále nejsou dořešeny problémy tamního bankovního sektoru, jih Evropy se stále potácí v problémech. ECB snižuje opět sazby, přesto dochází k trvalému poklesu cen v eurozóně. Přes importní ceny se výrazně prohlubují deflační tlaky.
Ve čtvrtek 7. listopadu přikročila centrální banka k devizovým intervencím s cílem oslabit korunu. Tehdy uvedla, že chce kurz držet poblíž hranice 27 korun za euro. V pořadu Otázky Václava Moravce pak guvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že by ČNB během následujících 18 měsíců mohla znovu hýbat s kurzem koruny, pokud by intervence nepřinesly očekávané výsledky.
Singer sice další zásahy nevyloučil, ale pravděpodobnost je podle něj nízká
Ještě v neděli však Singer dodal, že tento krok nepovažuje za příliš pravděpodobný. „Může se stát, že budeme ten kurz měnit, ale přiznám se, že by to vyžadovalo strašně dramatickou změnu. Je to hlubší nástroj než úrok, nemůže se měnit při každé významnější změně ekonomických podmínek,“ dodal.
Intervence zhodnotily majetek v eurových podílových fondech
Devizové intervence České národní banky ovšem pozitivně ovlivnily výkonnost podílových fondů denominovaných v cizích měnách. Zhodnocení se netýká korunových fondů a fondů zajištěných proti kurzovému výkyvu. „Intervence se na výnosech fondů přímo neprojevila. Domácím fondům investujícím v zahraničí ale utekl jednorázový zisk pět procent, pokud používají zajištění měnového rizika. Fondy v cizích měnách bez zajištění naopak z pohledu korunového investora skokově zhodnotily,“ prohlásil analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Až jednou ČNB s intervencemi přestane, může podle něj nastat opačný efekt.
Intervence mají podle ČNB především pomoci při udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránit ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace.
Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Také odbory jsou podle odstupujícího šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila rozhodnutím centrální banky znepokojeny: „Nevěříme tomu, že to oživí zaměstnanost a že se to projeví ve zvýšených mzdách. Signály, které máme od zaměstnavatelů, tomu nenasvědčují.“ Zásah banky naopak podpořil například premiér v demisi Jiří Rusnok.
Lízal sice v rozhovoru neupřesnil finanční objemy, které ČNB použila na nákup eur, ale řekl, že v prvních dvou dnech bylo obchodování ČNB na trhu masivnější, než většina účastníků trhu asi očekávala. „Doufám, že to ale jasně ukázalo, že ČNB je schopná dostát svému závazku nepřipustit přílišné posílení kurzu koruny přes úroveň 27 Kč za euro,“ doplnil.
Reakce na Lízalovo prohlášení
Václav Franče, analytik Raiffeisenbank: „Takovouto komunikaci považujeme za velmi nešťastnou. Zbytečně zvyšuje volatilitu na devizovém trhu a je v rozporu s tím, co prohlašovali členové Bankovní rady, že 'exportéři mají nyní jistotu, že kurz se bude po delší období pohybovat okolo 27 korun za euro'.“ Podle Frančeho to představuje riziko, že bude centrální banka podobnou komunikací oslabovat korunu.
„Zvyšování nejistoty o budoucí politice centrální banky s sebou nese vyšší volatilitu kurzu, který tak nezůstává usazen pevně na 27 korun za euro. Trochu se tím nabourává jeden z cílů, o kterém hovořil viceguvernér (Mojmír) Hampl, totiž přinést ekonomickým subjektům jistotu o tom, kde se kurz bude nacházet,“ upozornil analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Koruny určené k nákupu cizí měny vydala ČNB bez dalších nákladů
Za nově vydané koruny pak banka při intervencích koupila eura. „Za nulových úrokových sazeb centrální banka při intervencích vytváří české koruny bez jakýchkoli nákladů. Tyto nově vydávané koruny jsou vyměněny za eura a tato eura ČNB investuje do kvalitních cenných papírů, především vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy, Německo, Švédsko, Kanada a Austrálie. Za koruny, které jsme při intervencích vydali, se tedy zvýšily devizové rezervy a do devizových zásob ČNB získáme kvalitní zahraniční cenné papíry,“ vysvětlil Lízal.
