Lidí bez práce ubývá, v nabídce je téměř sto tisíc volných míst

Praha - Nezaměstnanost se v květnu snížila na 6,4 procenta z dubnových 6,7 procenta. Bez práce bylo 465 689 lidí, což je nejméně od června 2009. Volných míst je 92 701, to je naopak nejvíce od prosince 2008, uvedl Úřad práce ČR. Loni v květnu byla míra nezaměstnanosti 7,5 procenta a volných pracovních míst bylo téměř o polovinu méně než nyní.

Na jedno volné místo připadá nyní pět lidí, v lednu 2014 to přitom bylo více než 17 uchazečů. V řeči čísel to znamená, že zatímco v lednu 2014 bylo bez práce 8,6 % lidí, tedy absolutně 630 tisíc, nyní je to 6,4 % lidí, 465 tisíc. Což znamená, že nezaměstnaných je o 160 tisíc méně. „To je důkaz toho, že trh práce se probudil a kopíruje současné ekonomické oživení. Není jen jeho důsledek, ale i příčina. Protože vyšší zaměstnanost pomáhá ekonomiku oživovat například ve formě vyšších maloobchodních tržeb,“ konstatuje analytik Home Credit Michal Kozub.

  • Analytici také očekávají, že příznivý vývoj bude dále pokračovat. „Podíl nezaměstnaných poklesne až k šesti procentům. A to zhruba v půlce letošního roku nebo těsně po,“ konstatuje analytik Komerční banky Marek Dřímal

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly jsou to velmi pozitivní výsledky, nicméně upozorňuje, že pořád jsou regiony, které potřebují v tvorbě pracovních míst pomoci. „Jde o Bruntálsko, Ústecko, Ostravsko,“ dodává Středula.

Ve srovnání krajů má Praha nadále nejnižší nezaměstnanost, v květnu už společně s Plzeňským krajem. Nejvyšší podíl lidí bez práce zůstal v Ústeckém kraji, a to 9,7 procenta. Mezi Pražany hledajícími práci bylo ke konci dubna 39 115 lidí ve věku 15 až 64 let, kteří mohli okamžitě nastoupit do zaměstnání. Na jedno volné místo připadalo v průměru 3,7 uchazeče, když celorepublikový průměr je pět zájemců o práci na jedno místo. 

Trh práce se zlepšuje celý letošní rok. Podle analytiků to není jen vlivem sezonních prací a tím, že letos byla mírná zima. Probíhá také celková změna, kdy ekonomika je v růstovém cyklu, a tak je potřeba nabírat nové zaměstnance. „Platí to v průmyslu, který je tahounem ekonomiky. Ale letos také ožívá stavebnictví po letech poklesů. To znamená rovněž vyšší potřebu zaměstnanců. Navíc, stavebnictví je důležitý obor pro zaměstnanost, protože dokáže absorbovat zaměstnance se střední a nižší kvalifikací, kteří jinak hledají práci těžce,“ vysvětluje Kozub.

Trh práce táhne i zpracovatelský průmysl, přidávají se k tomu také služby, tím, jak Češi mají více peněz, více utrácejí. „Proto jak zpracovatelský průmysl, tak i služby by mohly být obory, které budou z hlediska zaměstnávání klíčové pro příštích několik měsíců,“ soudí hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24/MPSV

Čísla jsou dobrá, ale rezervy tu jsou

„Jedna brzda je stále v tom, že se nám nepotkává část nezaměstnaných, respektive jejich schopnosti a kvalifikace, s těmi volnými pracovními místy. A potom tady vždy máme ještě rezervy v lákání investorů,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Česko si nyní vede výrazně lépe, co se nezaměstnanosti týče, i než zbytek Evropy. Stejnou nebo nižší nezaměstnanost mají jen Německo, Rakousko, Lucembursko a Malta. I takové země jako Belgie, Švédsko nebo Dánsko jsou na tom hůře.

Klesající nezaměstnanost by také měla vytvořit tlak na růst mezd. „Najít zaměstnance nebude pro firmy tak lehké, proto budou nuceny zvednout nabízené platové ohodnocení. Růst platového ohodnocení ale neznamená jen vyšší příjmy pro domácnosti a růst jejich koupěschopnosti. Znamená to i vyšší mzdové náklady pro firmy a zásah do jejich nákladů. To se logicky musí projevit ve vyšší ceně,“ říká analytik Home Credit Michal Kozub.

Stavebnictví se úspěšně odrazilo od krizového dna

Také stavebnictví se v dubnu rozjelo naplno. Vzrostlo o desetinu, což je ještě mírná hodnota na to, jak velký potenciál k růstu má. Produkci táhla hlavně stavba silnic a dálnic. Podle statistiků přibylo také zahájených i dokončených výstaveb bytů. Analytici předpokládají, že letos bude růst dále pokračovat. „Rekonstrukce i rozbíhající se výstavba infrastruktury konečně pohání toto dlouho strádající odvětví nahoru. Napomáhají i silné investice soukromých firem, které se díky rostoucí poptávce konečně rozhodly investovat do rozšiřování svých výrob,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. 

Pozitivní je podle analytiků také růst počtu stavebních povolení. Nízké sazby hypoték, jejich relativní dostupnost a rostoucí příjmy domácností investicím do bydlení nahrávají. „Tento rok nastal doslova boom ve stavbě bytů. Developeři oprášili své projekty a znovu začínají stavět byty,“ poukazuje Kozub.  

Nahrávám video
České stavebnictví pokračuje v růstu
Zdroj: ČT24

Hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora však varuje, že tento růst může být až nezdravý. Meziročně bylo zahájeno o 49,9 % bytů více a dokončeno bylo o 34,2 % více. Když odečteme rodinné domy a podíváme se jen na byty v bytových domech, dostaneme se k tomu, že zahájeno bylo o 129,1 % více bytů a dokončeno bylo o 153,9 % bytů více. „Ve světě pomalu bublá nová realitní bublina. U nás se o tom ještě moc nemluví, ale na mnoha místech světa jsme zralí na nový pokles nemovitostí. Centrální banky až moc uvolnily měnovou politiku a úrokové sazby budou muset jít nahoru. Myslím si, že čas na nákup bytu je už za námi. Nicméně čas na nákup pozemků stále trvá,“ říká Pikora.

Orientační hodnota povolených staveb však oproti loňskému dubnu klesla o 3,3 procenta a   činila 22 miliard korun. „Pokud by pokračovala tendence poklesu orientační hodnoty stavebních povolení, určitě by se to projevilo i v objemu stavební produkce. A to by byla pro české stavebnictví nepříliš dobrá zpráva,“ komentoval naopak negativní jev prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

Špatně si v dubnu nevedl průmysl, který vzrostl o 4,3 %, ačkoliv se čekal růst kolem čtyř procent. Struktura růstu ukazuje, že motorem průmyslového růstu zůstávají automobilky, jejichž výroba vzrostla o 8,3 %. Naopak pokles o 10,6 % zaznamenala těžba. „Zatím to vypadá, že automobilový průmysl bude nadále držet nastavený trend. Bude potřeba kvalifikované lidi, pro ty jsou volná místa,“ konstatuje prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Stavební firmy, zejména velké společnosti, jsou podle něj opatrné. O tom svědčí fakt, že opět klesl počet zaměstnanců ve stavebnictví. V letošním roce bylo vypsáno minimum větších zakázek a bylo také uzavřeno málo výběrových řízení. „Stavební firmy tedy zatím nemají důvod nabírat nové zaměstnance,“ podotkl Matyáš. Počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 50 a více pracovníky meziročně klesl o 2,2 procenta. Jejich průměrná hrubá mzda meziročně však vzrostla o 6,6 procenta na 33 064 korun.

  • „Tady se ukazuje, jak nízká cena uhlí mění strukturu ekonomiky. Bohužel tato změna přinese velké problémy, protože již tak problematické regiony na tom budou ještě hůře. Ani systematický a dlouhodobý růst automobilek nevítám. Struktura ekonomiky je stále více jednostranná, a tím pádem zranitelná,“ konstatuje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Z dalších oborů si pak vedla dobře například výroba počítačů, plastů nebo také výroba oděvů. Růstová čísla si nepřipsala naopak výroba základních kovů, tisk, zpracování dřeva nebo výroba nápojů. „Ani u jednoho z oborů ale nejde o zásadní propady, které by naznačovaly strukturální problémy oborů,“ dodává Kozub.

Zajímavé je také v číslech vidět, že zatímco celkové tržby rostou jen o 3,8 %, tržby z vývozu rostou o 5,7 %. Jinými slovy, růst průmyslu je tažen ze zahraničí. „Blýská se ale na lepší časy, protože nové zakázky už rostou u domácích objednávek rychleji než u zahraničních,“ říká Pikora.

Analytici: dynamika zahraničního obchodu je menší

Zahraniční obchod Česka v dubnu skončil podle předběžných výsledků v přebytku 19,9 miliardy korun, který byl meziročně o 4,2 miliardy korun vyšší. Příznivý vliv mělo snížení deficitu v obchodě s minerálními palivy a také s chemickými výrobky. Export tuzemských firem se meziročně zvýšil o téměř šest procent, informoval Český statistický úřad.

Schodek v obchodě s minerálními palivy podle statistiků klesl o 6,6 miliardy korun a u chemických výrobků o 1,1 miliardy. Kladně na celkový výsledek působil také růst přebytku u surovin o 0,8 miliardy Kč. Nepříznivý vliv naopak měl pokles přebytku u strojů a dopravních prostředků o 1,7 miliardy korun a také u polotovarů a materiálů o 1,2 miliardy. V obchodě s průmyslovým spotřebním zbožím se přebytek snížil o miliardu korun.

Negativním překvapením je podle analytiků pomalejší dynamika zahraničního obchodu. Vývoz se proti loňskému dubnu zvýšil o 5,8 procenta na 281,6 miliardy korun. Stoupl také dovoz, a to o 4,5 procenta na 261,7 miliardy Korun. „To je méně jak v porovnání s naším odhadem, tak s výsledky v minulých měsících. Za nižšími dovozními čísly stojí hlavně bilance minerálních paliv,“ uvedl analytik Komerční banky Viktor Zeisel.

V teritoriálním členění zachraňuje české exportéry hlavně poptávka ze zemí EU. „Export do Německa ale v dubnu rostl jen průměrně, zatímco rychlejší tempo zaznamenala poptávka z Francie a Británie. Slabší se nyní jeví kupříkladu Polsko a Slovensko, vývoz do Rakouska nadále klesá. Export do Ruska se postupně vzpamatovává z nejhlubšího útlumu, stále ale ztrácí meziročně téměř čtvrtinu objemu,“ dodal hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy má zahraniční obchod slibně našlápnuto k nejúspěšnějšímu celoročnímu výsledku v historii Česka. Kumulovaný přebytek obchodní bilance byl za první čtyři měsíce letošního roku o sedm miliard vyšší než za stejné období loňského, dosud rekordního roku.

Přebytek zahraničního obchodu se státy Evropské unie v dubnu meziročně stoupl o 4,8 miliardy na 54,5 miliardy korun. Schodek obchodu se státy mimo Unii se prohloubil o 0,3 miliardy na 33,3 miliardy Kč. Za první čtyři měsíce roku se přebytek zahraničního obchodu České republiky zvýšil proti stejnému období loni o sedm miliard na 78,2 miliardy korun. Vývoz meziročně stoupl o 7,4 procenta, dovoz vzrostl o 7,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 11 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 23 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...