Praha - Klienti stavebních spořitelen neskrývají své znepokojení nad změnami, které připravuje vláda v systému stavebního spoření. Někteří dokonce uvažují o tom, že své úspory ze stavebního spoření vyberou a už v něm nebudou dále pokračovat. Negativní dopad budou mít změny především na mladé rodiny s překlenovacími úvěry ze stavebního spoření. Ty totiž mohou přijít o odpočty od základu daně i o současnou podobu státní podpory, významně snižující jejich měsíční splátky. Spořitelny již začaly pracovat na inovaci stávajících produktů.
Součástí aktuálního návrhu ministerstva financí je například zavedení 50procentní daně na letošní státní podporu, snížení podpory v dalších letech na 2 000 korun ročně nebo zdanění úroků z vkladů 15procentní daní. Vláda počítá i s tím, že u nových smluv bude státní příspěvek poskytován jen v případě, když si lidé vezmou také úvěr na bydlení.
Tomáš Prouza, ředitel péče o klienty společnosti Partners
„Přehnaně vysoká státní podpora neúčelového stavebního spoření je diskriminací alternativních spořicících a investičních produktů a vyhazování peněz ze státního rozpočtu. Plánované snížení či zdanění státní podpory stavebního spoření ale znamená nejen pokles atraktivity stavebního spoření jako střednědobé rezervy, ale také navýšení ceny úvěrů ze stavebního spoření pro ty, kteří se chovají zodpovědně a aktivně se starají o své bydlení. Menší rekonstrukce bytu se kvůli navrženým změnám prodraží o desítky tisíc, u větších úvěrů stát svými kroky připraví lidi i o více než sto tisíc korun.“
„Z informací v médiích a výroků některých politiků nabývají klienti pocitu nedůvěry ve stabilitu a budoucnost systému stavebního spoření,“ prohlásila mluvčí Modré pyramidy Hana Vaněčková. Klienti se podle ní obávají, aby nedošlo k zásahu do jejich úspor a již připsaných záloh státní podpory. „Samozřejmě někteří klienti jsou chystanými změnami natolik znepokojeni, že uvažují i o tom, že své úspory vyberou a ve stavebním spoření už nebudou pokračovat,“ dodala mluvčí.
Také Stavební spořitelna České spořitelny nyní eviduje zvýšený počet dotazů ze strany klientů, kteří se ne zcela orientují v navrhovaných změnách publikovaných v médiích. „Klienti reagují racionálně, zatím jsme nezaznamenali v souvislosti s proklamovanými opatřeními žádné výrazné změny v jejich chování,“ uvedla Ivana Kočišová z tiskového centra České spořitelny.
Stavební spořitelny inovují své produkty
Stavební spořitelny již reagují na obavy klientů a připravují na změny a chystají pro klienty nové nabídky. „Na přípravě příslušných opatření pracujeme. A jakmile budou nové parametry stavebního spoření známy, uvedeme opatření na trh a budeme o nich podrobně informovat,“ uvedl Rostislav Trávníček, ředitel komunikace Českomoravské stavební spořitelny.
Také Raiffeisen stavební spořitelna se připravuje na možnost prosazení plánovaných změn, jak dokládá mluvčí spořitelny Štěpánka Čepická: „V současné době analyzujeme naše produkty a zvažujeme možné inovace.“
Stavební spoření je v Česku často používaným nástrojem na financování bydlení, ale je také oblíbeným spořicím produktem. Ministerstvo financí evidovalo ke konci letošního března přes 4,9 milionu smluv o stavebním spoření, přičemž klienti mají ve stavebních spořitelnách naspořeno 415 miliard korun. Výše státní podpory aktuálně dosahuje 15 procent z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však 3 000 korun za rok. U smluv uzavřených před rokem 2004 dosahuje podpora až 4 500 korun.
Podle výpočtů finančně-poradenské společnosti Partners zaplatí kvůli navrhovaným úpravám stavebního spoření lidé, kteří se sami starají o své bydlení, desítky tisíc korun navíc. Pokud si klient chce půjčit 250 tisíc korun a je schopen splácet například 1 750 korun měsíčně, bude dnes splácet 24 let a zaplatí celkem 501 875 korun. Po snížení státní podpory na polovinu se doba splácení prodlouží o dva roky a člověk, který chtěl zlepšit kvalitu svého bydlení, zaplatí celkem 537 083 korun, tedy o 35 208 korun více.
Stavební spoření je státem podporovaným produktem i v okolních státech kromě Polska. Například na Slovensku je státní podpora variabilní, výše podpory vychází z výnosu státních dluhopisů a může se pohybovat v rozmezí pěti až 15 procent ročně, maximálně však 66,39 eur (asi 1 650 korun). Podpora stavebního spoření je variabilní i v Rakousku, může dosahovat tří až osmi procent ročně, maximální výše podpory je 96 eur (téměř 2 400 korun).
Nejsložitější systém stavebního spoření ze všech okolních států má Německo, míní vedoucí analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl. Klasická podpora stavebního spoření je v Německu 8,8 procenta, maximálně však 45,06 eur (přes 1 100 korun), roční příjem klienta však musí být nižší než 25 600 eur. Pro manžele platí dvojnásobek hodnot, ke stavebnímu spoření lze v Německu získat zároveň více druhů podpory.
