Libye táhne evropské akcie vzhůru, USA má opět strach ze zpomalení

Londýn – Lepší nálada na trzích a zájem o nákupy zlevněných akcií pomohl burzám v západní Evropě v začátku týdne zpět na nohy. Po prudkém propadu z týdne minulého je tedy čekalo oživení. Prudce rostly zejména akcie ropných společností, kterým prospěly vyhlídky na ukončení občanské války v Libyi a na návrat na libyjská ropná pole. Polepšila si i pražská burza.

Analytici tvrdí, že trh už zřejmě dosáhl dna. Index západoevropských akcií FTSEurofirst 300 v závěru stoupl o 0,7 procenta na 916,50 bodu. V pátek odepsal 1,7 procenta a za celý minulý týden se propadl o šest procent.

Poradce z banky Credit Suisse Bob Parker:

„Uvěříme-li tomu, že ultrauvolněná měnová politika spolu s nižšími cenami ropy pomůže zachovat alespoň slabý ekonomický růst, pak to bude pro trh základ k růstu.“

Při pondělí se dařilo i hlavnímu indexu pražského akciového trhu. Index PX nakonec skončil silnější o 1,13 procenta na 999,6 bodu. Burzu táhly nahoru především Komerční banka a mobilní operátor Telefónica ČR. Akcie developera Orco získaly přes pět procent. Nedařilo se naopak Erste Bank.  

Logo Burzy cenných papírů Praha
Zdroj: Jindřich Mynařík/ISFA/LN

Vzhůru jde i americký akciový trh

Na počátku nového týdne posilovaly i americké akcie. Před polednem však po ztrátách bank část svých zisků smazaly. Banky se opět dostaly pod tlak kvůli obavám z recese a šíření dluhové krize v eurozóně. Kolem poledne místního času (18:00 SELČ) index Dow Jones stoupl o 0,3 procenta na 10 850 bodů a širší index Standard & Poor's o 0,1 procenta na 1 125 bodů. Index technologického trhu Nasdaq zůstal téměř beze změny na 2 341 bodů.

Investoři se nyní zaměří hlavně na páteční projev šéfa centrální banky USA Bena Bernankeho na výroční konferenci Fedu ve Wyomingu. Trhy doufají, že oznámí nová stimulační opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Termín přihlášení k paušální dani brzy vyprší

Už jen do pátku se mohou živnostníci přihlásit, odhlásit či provést jinou změnu u paušální daně. Ti, co už tuto daň platí, by neměli zapomenout na zvýšení měsíční zálohy. V prvním pásmu, kde je většina plátců, stoupla na 8716 korun.
před 9 hhodinami

CNN: Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.
před 14 hhodinami

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
před 23 hhodinami

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
7. 1. 2025

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025

Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzrostla, příspěvek ale bývá nižší

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.
6. 1. 2025

Stoupá počet samoodečtů. Podle dodavatelů energií je na ně ideální doba

Počet provedených samoodečtů energií – tedy elektřiny a plynu – stoupá. Podle některých dodavatelů je k tomu právě teď ideální doba. Od ledna totiž řadě zákazníků energie zlevnily a změnila se také cena regulované složky. Samoodečet ale není povinný. Spotřebu ke konci roku případně dodavatel odhadne.
6. 1. 2025
Načítání...