Tripolis – Libye byla díky ropě ještě před několika lety nejbohatší africkou zemí, nyní jí však hrozí finanční kolaps. Pokud se v zemi nepodaří zvládnout současnou anarchii, dojdou jí do 18 měsíců peníze. Před přerodem v takzvané druhé Somálsko varoval v listu The Telegraph libyjský ministr ropného průmyslu Mášál Zaváí. Právě libyjská ropná pole jsou v poslední době bojištěm nejrůznějších skupin, jejich činnost přitom byla ohrožena už při revoluci v roce 2011.
„Jsme v kritické situaci, příští rok nebude stát schopen Libyjcům vyplácet mzdy,“ varoval Zaváí. Tamní hospodářství je téměř plně závislé na těžbě a vývozu ropy a plynu. Produkce černého zlata představuje zhruba 70 procent HDP a příjmy státního rozpočtu jsou na jeho prodeji závislé z více než 80 procent.
Během dlouholetého autoritářského režimu Muammara Kaddáfího Libye nebudovala funkční státní instituce a od pádu tohoto diktátora v roce 2011 se je nepodařilo vytvořit. Země je nyní v rukou dvou vlád a parlamentů, za nimž stojí různé ozbrojené skupiny. Za vládou v Tripolisu, která není mezinárodně uznávaná, jsou to milice Libyjský úsvit, které také ovládají zhruba západ země. Vláda sídlící v Tobrúku se pak opírá o armádu, do jejíhož čela postavila generála Chalífu Haftara. Ten kdysi podporoval Kaddáfího, ale následně se podílel na boji proti němu.
Vládní jednotky mají ve svých rukou východ Libye, zatímco oblasti na jihu a těsně u hranic drží místní milice. Chaosu a bezvládí využili radikálové ze skupiny Islámský stát (IS) a začali v Libyi útočit na cizince. Islámští bojovníci jsou v terénu od Benghází směrem na západ po Syrtu, tedy na území s velkými ropnými zásobami a terminály.
Islámský stát ničí v Libyi ropná pole ovládaná západními firmami
Islámský stát měl v minulých dnech napadnout ropná pole Mabrúk, Bahí, Dahra a Ghaní. Na rozdíl od Sýrie nebo Iráku, kde organizace využívá ropu jako zdroj příjmů, v Libyi jí jde zřejmě spíš o zničení. „Zapálili ropu a pak shromáždili zaměstnance a dali jim lekci z islámu,“ popsal svědek útok v Ghaní. Jeden z útočníků přitom tvrdil, že cílem jsou ropná zařízení, která spoluvlastní západní firmy.
- Právě největší ropné terminály, k nimž patří Rás Lanúf a As-Sidr, jsou zmítané nejtěžšími boji. Zápasí o ně brigáda Libyjského úsvitu – její velitel Avád Darvíš tvrdí, že cílem je zajistit terminálům svobodu a nedovolit, aby padly do rukou jakékoli skupiny.
- Denní produkce As-Sidru a Rás Lanúfu bývala 500 000 barelů, ovšem dnes je nulová. Mimo provoz je také třetí největší ropné pole Šarara na jihozápadě Libye, schopné těžit kolem 300 000 barelů denně. Tamní kohouty uzavřeli povstalci z horského města Zintán.
Největší vývozní terminál As-Sidr ovládá Ibráhím Džadran, bývalý velitel jednotek, které střežily ropné terminály a v nichž sloužilo 22 tisíc mužů. Lidé z Libyjského úsvitu ho označují za zloděje, ve východní Libyi je naopak považován za Robina Hooda.
Během roku 2012 klesl příjem Libye z ropy z někdejších 60 miliard dolarů na čtvrtinu. Situaci navíc komplikují zahraniční hráči, kteří podporují každý jinou skupinu. Vláda v Tobrúku má za sebou Egypt, Spojené arabské emiráty a Rusko, Libyjskému úsvitu zase pomáhají Katar a Turecko. Ministr Zaváí sází na mírové rozhovory, které se pod patronací OSN konají v Maroku, a chce, aby se na ně soustředili i ostatní.
