Praha - Soused vám otrhal vaše švestky? Nebo vám v obchodě odmítli prodat více než pět másel ve slevě? I takové problémy trápí čtenáře Poradny portálu ČT24. Jak v situacích, které mohou být na jednu stranu úsměvné, na tu druhou ale dokáží člověka pořádně naštvat (zvlášť pokud třeba zrovna chtěl péct svatební koláče pro stovku hostů), správně postupovat, radí advokát Pavel Nastis.
Letní perličky z Poradny aneb kam zmizely švestičky z vaší zahrádky?
Jak vymáhat výhru?
Pan Luboš je zákazníkem jistého čtenářského klubu. Za dvanáct let u nich nakoupil zboží zhruba za padesát tisíc a účastnil se všech soutěží, které slibovaly skvělé výhry. A konečně se dočkal odměny. Obdržel blahopřejný dopis s oznámením o výhře osobního automobilu, automobil Škoda Superb prý bude dodán do místa bydliště. No paráda! Když ale slíbený termín uběhl a stále se nic nedělo, pan Luboš se dotazoval, proč výhra nebyla doručena. Na žádný z jeho pěti dopisů už ale nikdo z firmy nereagoval. „Připadá mi to velmi nefér jednání, jak se můžu výhry domáhat?“ ptá se zklamaný zákazník.
PN: Tady bude odpověď velmi podobná jako i v mnoha jiných případech, vždy je třeba opravdu důkladně číst, a to včetně všech poznámek psaných i drobným písmem. Kdyby si totiž oznámení o výhře zákazník přečetl celé, zjistil by, že je zde nenápadná, nicméně zcela zásadní věta: „V další obálce naleznete všechny potřebné informace.“ V další obálce potom stojí: „V případě výhry Ceny za odpověď bude automobil doručen na vaši adresu.“ Jinými slovy, člen klubu doposud ještě nic nevyhrál, aby byl automobil jeho, musí splnit ještě další podmínky soutěže.
Samozřejmě oznámení o výhře je skutečně zavádějící. Nicméně nárok na výhru zde nevznikl, a tedy není možno ji žádným způsobem vymáhat. Jediné, co mohu doporučit, je, aby se spotřebitel obrátil na Českou obchodní inspekci, ta může prověřit, zda se nejedná o klamavou obchodní praktiku.
Je možné omezit nákup zboží ve slevě?
Paní Lenka byla nakupovat v supermarketu. Měli totiž zrovna ve slevě máslo. V letáčku firmy sice bylo napsáno, že maximální počet na osobu je pět kusů, paní ale byla se synem, a tak si koupila másel deset. Jenže pokladní jí deset másel odmítla prodat, na syna prý máslo vzít nemůže. „Copak můj pětiletý syn máslo nejí, a copak není osoba?“ ptá se rozhořčená zákaznice.
PN: Prodávající má právo omezit počet prodávaných výrobků na osobu. Právní předpisy přímo nedefinují samotný pojem osoba. V současné české právní úpravě je definován pojem fyzické osoby, jejíž způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením a zaniká smrtí. Dle občanského zákoníku je tedy i dítě fyzickou osobou, tudíž pokud na nákup nejsou vztahovány nějaké další podmínky, mělo by mít i dítě nárok na určitý počet kusů.
V praxi je ale běžnější, že prodejci omezují počet kusů daného zboží na jeden nákup. Ve skutečnosti zde došlo k tomu, že přestože zákaznice nakupovala sama, chtěla rozpočítat nákup na dva lidi, v podstatě tedy chtěla tento „zákaz“ obejít. Doporučil bych jí, aby příště postupovala tak, že pět másel si syn zaplatí sám, pak jsou to dva nákupy, dvě osoby a neměl by být problém.
Soused otrhal moje švestky
Paní Eva žije v rodinném domě s velikou zahradou. Po digitalizaci map ale část zahrady patří sousedovi. Jenže právě v oné části je vzrostlý a úrodný švestkový sad, který před mnoha lety zasadil a pečlivě obstarával dědeček paní Evy. Paní Eva to původně chtěla řešit. Se sousedy ale má výborné vztahy a ujistili ji, že ví, že švestky jsou její. Když ale švestky uzrály, a že jich ten rok bylo, soused je prostě otrhal. „Nechápu, jak to, že pozemek, který léta patřil naší rodině, najednou není náš?“ podivuje se paní Eva. „A komu vlastně teď patří švestky?“ ptá se.
PN: Digitalizací se upřesňují zakreslené katastrální mapy, často se stává, že dříve byla v mapě hranice pozemku špatně zakreslena. V praxi to občas působí nepříjemné situace, zejména tehdy, pokud na pozemku, který je najednou sousedův, stojí třeba můj dům. I to se ale dá řešit, darovací, kupní, nájemní smlouvou nebo zřízením věcného břemene. Podobným způsobem svou situaci mohla řešit i tazatelka v tomto případě.
Podle občanského zákoníku jsou stromy součástí pozemku, tudíž ten, kdo je vlastníkem pozemku, je i vlastníkem stromu, a tedy i ovoce na tomto stromu. Soused si tedy švestky mohl otrhat, ze zákona jsou jeho. Paní Eva by snad mohla jediné – vzhledem k tomu, že o sad její rodina dlouhá léta pečovala, mohla by po sousedovi žádat vydání bezdůvodného obohacení za to, že mu jeho pozemek zhodnotila.