Praha - Farmaceutická lobby. To je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila hlavní důvod, proč vláda přišla s indikačním seznamem (seznam nemocí, u kterých pojišťovny hradí lázeňskou péči), který od letoška zkrátil dobu pobytu v lázních ze čtyř na tři týdny. Zároveň s tím však byly i výrazně omezeny nároky tuzemských pacientů na lázeňskou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. VZP doporučuje svým klientům, aby lázně po svém lékaři vyžadovali. Lázně si mezitím musely rychle najít novou klientelu. Ty, které to zatím nedokázaly, jako třeba lázně Bohdaneč, pak mění vedení.
Téměř padesátiprocentní propad v počtu klientů pojišťoven stál místo ředitele bohdanečských lázní. „Předpokládám, že propad v počtu klientů budeme nahrazovat minimálně rok i více,“ konstatoval člen představenstva Léčebných lázní Bohdaneč Pavel Pechánek. „Tým, který tady byl, pro to udělal maximum, mrzí mě to,“ řekl k tomu sám odvolaný ředitel Rudolf Bubla.
Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková je přesvědčena, že tlak ministerstva zdravotnictví způsobil, že lékaři se začali bát lázně předepisovat i v případech, kdy mohou. Lázeňství se prý ocitlo na pokraji zhroucení - začalo se propouštět a platy zaměstnanců se snižují na 60 procent průměrných výdělků.
Zavadil: „Nevím, zda je to blbost, či záměr“
Podle Zavadila je podivné, že pravicová vláda likviduje privátní sektor. Neví prý, zda je „blbost, nebo záměr“ to, co připravuje pro lázně ministr Leoš Heger (TOP 09). Za vším je prý farmaceutická lobby.
„Chtěl bych pana ministra požádat, aby všechny kroky zvážil a na základě věcných argumentů přehodnotil celou situaci, začal jednat věcně, aby se lázeňství nevytratilo z České republiky,“ řekl Zavadil.
Dětských pacientů ubývá - ve skutečnosti je to prý naopak
Martin Vacek, řídící sekci lázeňství ve zdravotnických odborech, uvedl, že v krizi je zejména dětské lázeňství. „Podle pana ministra dětských pacientů ubývá, opak je pravdou,“ řekl Vacek. Připomněl, že ne každá léčebna umí léčit každou diagnózu.
Segmentu lázeňství stačí už 15 let stejný objem prostředků, ročně ošetří na zdravotní pojištění kolem 100 000 pacientů. Už loni bylo na českém lázeňství uspořeno téměř 400 milionů korun, o práci přišlo 2 500 zaměstnanců přímo v lázních, na které je navázáno až 40 000 dalších pracovníků v regionech. Lázně z celého balíku zdravotního pojištění spotřebují jedno procento. Lázeňství zaměstnává 11 000 lidí přímo v lázeňských zařízeních.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger už dříve řekl, že z peněz zdravotního pojištění se nemůže řešit nezaměstnanost v regionech. Doporučil lázním, aby si domluvily s pojišťovnami změnu smlouvy tak, aby se z nich staly odborné léčebné ústavy. Těch je v zemi nedostatek. Zároveň tvrdí, že pokud to bude nutné, může vyhlášku bez problémů změnit, přestože podle něj svůj účel splnila.
O lázně není takový zájem. Doktoři nad tím mávnou rukou
„My zaznamenáváme na pojišťovnách daleko menší zájem ze strany pacientů. Oni už nechodí k doktorovi a nežádají lázně. Doktoři je nepíšou, protože mávají rukou nad tím, že pojišťovna to nezaplatí. Dovedu si představit, že osvětou se řekne, že ten indikační seznam zas tak přísný není a situace se zlepší,“ říká Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
VZP doporučuje vyžadovat pobyt v lázních
Zdravotní pojišťovny předpokládaly, že propad po zavedení nového indikačního seznamu bude kolem 20 procent, podle zástupců lázní dosáhl někde až 80 procent. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) doporučila svým klientům, aby lázně po lékařích začali vyžadovat.
Podle Hegera klesají počty lázeňských klientů už tři roky. Ještě před vydáním indikačního seznamu byl útlum zhruba 35 procent. Vyhláška ho prohloubila. Lázeňských lůžek je proto podle ministra přebytek. Jde o soukromý sektor, který se poměrně úspěšně rozvíjel a kapacit má nyní hodně.
